Zpěvačky na Colours Of Ostrava 2016

I když jsou hlavní hvězdy festivalu Colours of Ostrava již dávno známé, do programu se stále zařazují i nová, neméně zajímavá jména. Pojďme se tedy na některá další podívat podrobněji.

Maria Peszek Maria Peszek Zdroj: Colours Of Ostrava 2016

Komu zní příjemně hebrejština, rozhodně by si neměl nechat ujít koncert izraelské zpěvačky Victorie Hanny. Nečekejte ale písničkářku. Ba naopak. Například jednu z jejích nejúspěšnějších skladeb – The Aleph-bet song - byste si na dobrou noc asi rozhodně nepustili (i když kdo ví). Jak již název skladby napovídá, hlavní roli zde hraje hebrejská abeceda a to s důrazem na unikátnost a rozmanitost zvukových zabarvení a odstínů jejích písmen a slov. Celá skladba tak působí spíše dojmem jakéhosi zajímavého, ač na první poslech pro nás možná trochu zvláštního, fonetického experimentu. Využívání všech možných barev a odstínů lidského hlasu (často také rapuje) je pro tuto zpěvačku stejně typické jako její hluboký vztah k judaismu a biblickým textům, které se v její tvorbě objevují velice často a jsou pro ní zdrojem silné inspirace.

Čím dál více populárnější severská hudba bude na Colours obohacena o další dva interprety a už jméno první z nich, Aurora Aksnes, odkazuje na země okolo polárního kruhu více než jasně. Teprve devatenáctiletá rodačka z jednoho z nejdeštivějších míst Evropy, města Bergen, je ovšem už suverénní zpěvačkou a zároveň majitelkou nádherného, vysoko položeného hlasu. Texty inspirované přírodou – to je jakési poznávací znamení většiny severských zpěvaček a ani Aurora Aksnes není výjimkou. Inklinuje k indie, na druhou stranu od ní uslyšíte i skladby zjevně inspirované country a tradičním americkým folkem.

Když jsem před několika lety při jednom z mnoha stopů projížděl Norskem nedaleko Osla, ihned mě upoutal a okouzlil sytý a hluboký hlas linoucí se tehdy z autorádia. Patřil zpěvačce Susanne Sundfør, jež byla v té době v Norsku velmi známá a úspěšná, a máme štěstí, že letos se poprvé podívá i do České republiky. Oproti své předchozí mladší kolegyni je hudba Susanne Sundfør temnější, a to po všech stránkách. Libuje si v monumentálnějším pojetí skladeb (hojně používá smyčcové nástroje) a ve výrazných melodiích. Kromě psaní textů ovládá skvěle i klávesové nástroje (používá například velmi hojně Fender piano) a rozhodně cizí jí nejsou ani aranžmá klasických strunných nástrojů. Její počáteční alba byla více písničkářská – spíše minimalisticky instrumentovaná, ale s výraznou a nosnou zpěvovou linkou, která často dlouhou dobu utkvěla v paměti. Alba poslední (např. loňské The Ten Love Songs) jsou oproti tomu již výrazně více elektronická a některé skladby, což je možná trochu škoda, i více mainstreamové. Klidnější a intimnější projev, kdy vystupuje jen s Fender pianem a doprovodnými vokály, je jí však zdá se stejně vlastní jako beatové skladby s navrstvenými smyčci, syntezéry a výrazně nareverbovaným hlasem. Do současnosti vydala již 6 alb a v rodném Norsku má na kontě řadu tamějších nejvyšších hudebních ocenění.

Shades Of Black je název debutového alba holandské zpěvačky Sharon Kovacs. I tato 26letá zpěvačka s příjemně sytým a lehce nakřáplým hlasem se na Colours objeví poprvé a přiveze zajímavou směsici rocku a soulu. A to vše v lehce kabaretním hávu. Hudba z duše, temně orámovaná, upřímná a opravdová – tak charakterizuje svou hudbu zpěvačka s přezdívkou "The Wolf Lady" podle charakteristické pokrývky hlavy, kterou často nosí. Má za sebou již mnoho odehraných koncertů po celé Evropě, zejména na prknech velkých rockových festivalů.

Jen pár kilometrů do rodného Polska to bude mít poslední z našeho výčtu zajímavých zpěvaček – Maria Peszek, která se zároveň na Colours již před třemi lety objevila. Zpěvačka, která se nebojí pouštět ve své tvorbě do kontroverzních osobních zpovědí, ať už se jedná o sex či náboženství (což v silně katolickém Polsku nebudí u části populace zrovna nadšené ovace), se kromě zpěvu věnuje také herectví (významná je její spolupráce např. s režisérkou Agnieszkou Holland). Na letošní Colours přiveze představit především své poslední album Karabin, které vyšlo v únoru. 

 

 

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Ethan Iverson, Joe Sanders, Jorge Rossy, Jazz Dock, Praha, 18. 9. 2019

    V klubu Jazz Dock se ve středu sešlo trio špičkových hudebníků - vše o koncertě si přečtěte v REPORTU Martina Faixe, zde pro vás máme fotografie, doplňující atmosféru koncertu.

  • Jazz Dock přivítal nový projekt klavíristy Ethana Iversona

    Jméno klavíristy Ethana Iversona je spojeno bezesporu se skupinou The Bad Plus, kterou v roce 2000 zakládal se svými přáteli. Po létech jejího působení v roce 2017 ovšem oznámil, že kapelu opouští. Ethan Iverson navštívil tak klub Jazz Dock ve středu 18. září 2019 poprvé se svým novým projektem.

  • V říjnu se v Praze uskuteční hudebně výtvarný festival pro děti Struny Teens

    Hudebně výtvarný festival Struny TEENS je tu v říjnu opět pro všechny, kteří chtějí proniknout do světa profesionálních mladých hudebníků i výtvarníků. 19. října na ně v Fa Fabrice čekají workshopy, debaty a unikátní koncert. Na workshopu s Jarem Cossigou se dozvědí mnoho užitečných rad a tipů, jak správně nahrávat, stříhat a mixovat muziku. Výrazná ilustrátorka a umělkyně Eliška Podzimková, kterou si ke spolupráci vybral Jamie Oliver nebo Tomáš Klus, zas předá své bohaté zkušenosti na výtvarném workshopu.

  • Skupina minus123 pokřtí novou desku v Lucerna Music Baru

    Po deseti letech přichází -123min. s novou nahrávkou. Album LES vyjde v pátek 20. září. Novinka obsahuje devět skladeb a poprvé za celou existenci kapely se jedná o desku v češtině. LES natáčely „Minuty" v legendárním studiu Sono Records a jako hosta ke spolupráci přizvaly i geniálního jazzového trumpetistu Erika Trufazze.