Intermezzo pořadatele: O neochotě lidí

V minulém intermezzu jsme si lehce nastínili, že uspořádat koncert oblíbeného interpreta není nejlevnější záležitost a v případě TOP českých hudebníků se jedná o statisíce korun. Dnes se podíváme, jak těžce se tyto peníze, obzvláště v dnešní době, shánějí a kde je zakopaný ten pomyslný pes.

Ilustrašní foto Ilustrašní foto Zdroj: maxtapety.pl

Ze všech stran jsme již pět let bombardováni slovem krize. Toto dnes již skoro magické zaklínadlo zapříčinilo globální strach pustit si trochu žilou a nejen firmy, ale i lidé obrátí každou korunu třikrát, než ji pustí z ruky. Tato skutečnost je však, přiznejme si to, založena spíše na strachu a již zakořeněném povědomí o krizi, než na skutečné bídě. Většina z nás nejenže není v horší finanční kondici, ale vládneme dokonce většími obnosy, než tomu bylo v letech 2008 a 2009, i pokud počítáme s inflací. Stejně tak větší či menší společnosti se rády zaklínají krizí, aby si měly jak obhájit neochotu přispět na věc veřejnou.

Kde nedá komunita, musí dát zákazník

Už víme, že objednat si pořádnou kapelu stojí statisíce. Kde je vzít a nekrást, jak se lidově říká? Víme, že máme tři základní zdroje, které jsme si také rozebrali v minulém článku. Podíváme-li se trochu zpět, připomeneme si lehce ty nejdůležitější a vztáhneme je, někdy i trochu řečnicky, k dnešnímu tématu.

Podstatnou část balíku, potřebnou pro pokrytí nákladů, tvoří vždy dotace z komunity. Komunitou myslíme město, kraj (v mizivém procentu případů i stát) a společnosti působící ve spádové oblasti. U měst a krajů je motivace jasná, měly by se snažit vracet svým občanům jejich ochotu v místě bydlet, a odvádět tak část svých příjmů/daní do městských a krajských pokladen. Pro město by měla být fungující kultura základem, stejně jako dostupnost rozmanitého sportovního vyžití. Jde tu o péči o občany a ochotu jim dopřát dostatek možností k relaxu a uvolnění civilizačního napětí. Neochota je zde sice limitována rozpočtem, na druhou stranu jsou však investice do kultury a sportu mnohdy diskutabilně nedostačující.

To neochota firem nejde omluvit ničím, snad opravdu jen tou krizí. Stát se snaží motivovat společnosti k podpoře a sponzoringu tím, že finanční prostředky takto vydané je možné odečíst si z daňového základu. Oněch ušetřených několik procent ale příliš motivující není. Mnohem více motivující by měla být, v ideálním případě, snaha poskytnout svým zaměstnancům nějaký zajímavý benefit (slevu na vstupenky, případně vstupné zdarma) jako poděkování za jejich práci, která firmě přináší profit. A samosebou zviditelnění jména společnosti v její spádové oblasti, neboť právě lidé z jejího okolí jí vytvářejí zisk. Bývá však časté, že ani firma s obraty v řádech milionů korun není ochotna přispět sebemenší částkou.

Za vším se skrývá neochota lidí vytvářet příležitosti. Ať už lidí v městských orgánech, nebo managementu společností. A neochota lidí - zákazníků, ve formě nevyužívání příležitostí již nabídnutých.

Čtěte také: Objednat si kapelu stojí statisíce

Prodej vstupenek, nebo-li: platí zákazník, návštěvník; je totiž po neochotě komunity jedinou možností, jak získat ten pomyslný balík k vytvoření příležitosti. Vztáhněme to opět do menšího města okresního formátu a řekněme si, proč nejsou lidé ochotni zaplatit doma za koncert stejnou částku, jako jsou ti samí lidé ochotni zaplatit za koncert třeba v Praze? Dodáte-li stejně kvalitní produkt zákazníkovi domů, bývá v obvyklých případech rád a je dokonce ochoten si za to připlatit. V hudbě a její produkci je to však trochu kočkopes. Buď si lidé neuvědomují, že zpěvákovi, zpěvačce, či kapele, bývá v drtivé většině jedno, kde hraje, a za vystoupení tedy požaduje stejnou částku (jinými slovy - nedělá charitu pro maloměsta), nebo rádi sednou na vlak a podstoupí martyrium s cestováním.

Ze zkušenosti vyplývá, že dopravit se na koncert do Prahy/Brna/Ostravy je nejen dražší (doprava, vyšší ceny jídla/pití) a delší (čas strávený na cestě), ale skýtá spousty omezení (závislost na dopravci, nutnost chytit poslední vlak atp.). Přesto je však stereotyp zažitý a zvyk je železná košile. Často je možné slyšet, že ve městě se lépe paří a je tam více lidí, s čímž se nedá než souhlasit, ale pokud lidé nepoznají, že není nutné za zábavou dojíždět do center velkých měst a že je možné si to užít bez omezení a s jistými výhodami, nic se nezmění.

Velký a precedentní význam hraje, poslední dobou značně se rozšiřující, grátis trend nabízený nadnárodními koncerny, ale o něm až příště...

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Evanescence, Hala Vodova, Brno, 5. 9. 2019

    Ve čtvrtek 5. září do Brna zavítala americká gothic-rocková legenda Evanescence v čele s Amy Lee v rámci svého evropského turné. Zazněly největší hity kapely jako Going Under nebo Everybody´s Fool. Z koncertu vám přinášíme malý fotoreport.

  • Soutěžte o 1x2 lístky na koncert One Night of Elvis

    Máte rádi Elvise Presleyho? V tom případě si rozhodně nenechte ujít tribute show One Night Of Elvis, která přijíždí z Velké Británie poprvé do ČR. Ve středu 20. listopadu 2019 zavítá do pražského Divadla Hybernia a o dva dny později, v pátek 22. listopadu rozezní brněnské Sono Centrum.

  • Soutěžte o 2x2 lístky na koncert Supertramp Classics

    Před 50 lety založili britskou hudební formaci Supertramp dva úžasní muzikanti – klávesista Rick Davies a multiinstrumentalista Roger Hodgson. Začala se tak psát kapitola jedné z nejvlivnějších pop a art rockových hudebních skupin. Slavné hity ze 70. a 80. let zazní naživo v Divadle Hybernia v Praze v pondělí 28. října 2019.

  • Foto: Glenn Hughes, Sono Centrum, Brno, 4. 9. 2019

    Úžasný zpěvák a baskytarista, Glenn Hughes vystoupil se svojí strhující show "GLENN HUGHES PERFORMS CLASSIC DEEP PURPLE LIVE" sestavenou z nejlepších hitů této skupiny. Glenn skvěle využívá svého velkého hlasového rozsahu, především ve výškách si s ním vyloženě pohrával až na maximum. Celá kapela skvěle šlapala v rytmech "starého dobrého rocku" a zhruba uprostřed dostal prostor jejich bubeník na svoji sólovou bubenickou show! Ve zběsilých rytmech stačil žonglovat paličkami, strkat si je do uší či do nosu a vyvrcholením bylo nalití vody na buben, který ji svojí vibrující blánou vystřikoval v gejzírech dokola! Skvělý koncert Glena a jeho superskupiny Black Country Communion nejen potěšil, ale přímo pořádně rozžhavil všechny návštěvníky brněnského Sona.

Další podobné články

Další články z rubriky

Trochu jiné svátky: Vánoce 1914 inspirovaly mnoho hudebníků

Štědrý den je jedním z mála dní v roce, kdy...

Jak na metalové Vánoce?

Také vás neustále štvou pořád ty samé koledy dokola? Rok...

The Dubliners. Jedinečná atmosféra irských náleven v písních legendární kapely

Půl století parta vousatých sympaťáků z Dublinu oslňovala svět nejlepšími...

Cruel - patnáct let boje progrese s prokrastinací

Kapela Cruel patří mezi nejoriginálnější sestavy na naší rockové scéně...

Od hillbilly po bluegrass. Z muzicírování apalačských horalů se zrodil hudební fenomén

Earl Scruggs, Del McCoury, Tony Rice, Jimmy Martin a samozřejmě...