Wayne Shorter na nové desce odhaluje kouzla jazzové komunikace Doporučený

Ačkoli se mnoha umělcům ke stáru stává, že svá největší díla z dob mládí již nepřekonají, toto není případ Wayna Shortera. Na nové desce Without a Net dokazuje, že se stále umí radovat ze života i možností jazzové hudby.

Wayne Shorter Quartet - Without a Net Wayne Shorter Quartet - Without a Net Zdroj: přebal CD

Osmdesátiletý saxofonista již léta vystupuje se svým kvartetem, s nímž si získal respekt kritiků i veřejnosti, neboť se nejedná o podpůrný soubor stárnoucího jazzmana, ale plně fungující kreativní spolek umělců, kteří spolu umí komunikovat v hudbě nehledě na věk, zkušenosti či národnost.

Čtěte také: Struny podzimu přivítají osmdesátiletého Waynea Shortera

Kvartet tvoří, kromě samotného Wayna Shortera, klavírista Danilo Perez, baskytarista John Patitucci a bubeník Brian Blade. Rytmika samotná představuje hudebníky, kteří prožili vrcholící éru jazz fusion sedmdesátých a osmdesátých let po boku těch nejlepších (Chick Corea, Herbie Hancock, Michael Brecker či právě Wayne Shorter). Danilo Perez pro změnu představuje typ klavíristy, který kromě jazzových vlivů míchá ve svém stylu hry i latinoamerické prvky (Perez je původem z Peru) dohromady s postupy klasické hudby a různých jejích postmoderních technik.

Z této směsi vlivů uplácal Wayne Shorter pozoruhodné dílo, které nazval Without a Net. Deska jednoznačně nese všechny rysy dřívějších Shorterových počinů, nicméně je v mnoha ohledech střízlivým a přesto svěže vnímavým pohledem na současný jazz. Již po prvních pár minutách poslechu je poznat, že toto není album hudebníka, který uzavírá svoji kariéru. Jedna se o divoký experiment, ve kterém není nouze o technicky i myšlenkově náročné improvizace, nepravidelné rytmické pasáže a zvratů plné melodie, které se jako hadi obtáčejí kolem diváka, aby ho vyplašily freejazzovými divočárnami, ale aby zároveň následně sklouzly do tichých a melancholických poloh.

 

 

V mnoha ohledech lze nalézt odkazy na divoké davisovské experimenty šedesátých let, přesto toto je jazzové album současnosti. Wayne Shorter hraje i uvažuje jako úplný mladík, který ovšem disponuje zkušenostmi přímo záviděníhodnými. Kromě freejazzových částí desky si posluchač může odpočinout u příjemných skladeb postavených na klavíru Danila Pereze jako například ve skladbě Starry Night, ze které klubová atmosféra přímo čiší.

Vrcholnou skladbou desky je pravděpodobně píseň Pegasus, ke které si přizval Shorter na pomoc dechovou sekci Imani Winds. Během více jak dvaceti minut na ní dojde k mnoha hudebním a doslova dramatickým zvratům, kdy si zde Shorter střihne úžasné sólo, při kterém se rozhodně vůbec nešetří. Od klidného začátku se skladba postupně rozvine v rytmicky úžasnou pecku, kde se i plně vyřádí již zmíněná dechová sekce. Pegasus částečně též připomíná Shorterovu životní kapitolu v kapele Weather Report, kde léta hrál spolu s Joem Zawinulem. Právě skladby tohoto klavíristy jsou v posledních letech v centru zájmu různých zajímavých orchestrů, bigbandů a aranžérů (viz Metropole Orchestra, se kterým dirigent Vince Mendoza uspořádal poctu pro Joea Zawinula) a dá se tak říci, že minimálně tímto kouskem Shorter uctil i tohoto svého dřívějšího spoluhráče.

Aby konec desky nebyl příliš usedlý, zvolil Shorter pro Without a Net divočejší zakončení skladbou, která je věnována neidentifikovaným létajícím objektům – zkráceně UFO. Jak jinak než totálně free, zamávat divákovi na rozloučenou. Jak příznačné pro Wayna Shortera, jenž je oprávněně považován za jednu z největších žijících osobností současné jazzové hudby. Ovšem na rozdíl od ostatních žijících legend je Shorter i v osmdesáti letech schopen konkurovat i mladě uvažujícím jazzmanům, a to nejen po stránce kompoziční, ale i technické svým neuvěřitelně drásavým hudebním nasazením.

Přehled

  • Interpret: Wayne Shorter
  • Název: Without a Net
  • Formát: CD
  • Skladby: Orbits, Starry Night, S.S.Golden Mean, Plaza Real, Myrrh, Pegasus, Flying Down to Rio, Zero Gravity to the 10th Power, (The Notes) Unidentified Flying Objects
  • Čas: 77:27
  • Datum vydání: 2013
  • Vydavatel: Blue Note Records
  • Hodnocení: 100%
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Jazz Dock Orchestra, Jazz Dock, 15. 1. 2018

    Velká událost se konala v Jazz Docku, kde byl představen vlastní bigband Jazz Dock Orchestra pod vedením Jana Jiruchy a Andyho Schofielda. Koncerty Jazz Dock Orchestra jsou pro rok 2018 naplánovány na každé třetí pondělí v měsíci.

  • Mistr klavíru Kenny Barron se chystá na sólový recitál

    Bezkonkurenční schopnost Kennyho Barrona okouzlit diváky svým elegantním hraním, citlivými melodiemi a nakažlivými rytmy je to, co inspirovalo The Los Angles Times, aby ho nazvaly jedním z nejlepších jazzových klavíristů na světě, a Jazz Weekly, aby o něm řekl, že je nejlyričtějším pianistou naší doby. 

  • Jedineční Gipsy Kings rozezní své kytary v Praze

    Kdo by neznal hity Djobi Djoba, Bamboleó nebo Volare. Tyhle písně posluchač velmi rád uslyší v rádiu i na tanečním parketu. Temperament, který z nich čiší je opravdu nezvladatelně rychlý a energický. Francouzská kapela Gipsy Kings se předvede živě i Praze, a to bude teprve show!

  • Joe Satriani je na What Happens Next technický a rockový

    Joe Satriani se hned z kraje roku přihlásil s novou deskou nazvanou What Happens Next. I tento název je dobrým důvodem k zamyšlení. Na této znovu zcela instrumentální desce se podíleli i velice zajímaví hudebníci známí z jiných žánrů. A jak zní výsledek?