Bill Frisell a Kenny Wollesen vyprodali Jazz Dock a s publikem cestovali napříč žánry

Pražský klub Jazz Dock ve svých prosklených stěnách letos opět představuje několik vlastních, ale i partnerských cyklů, mezi nimi Saxophone Days, Mladí Ladí Jazz (a jeho sourozence Jazzbit) a Jazz čtyř kontinentů. Právě v rámci posledního zmíněného vystoupili kytarový mág Bill Frisell a jeho dlouholetý bubenický kolega Kenny Wollesen. Že koncert nebude tak docela jazzový, muselo být jasné všem, kdo Frisellovu tvorbu alespoň trochu znají.

Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Foto: Tomáš Feuerstein/musicweb.cz

Bill Frisell má ve svých šestašedesáti letech za sebou neuvěřitelnou kariéru, jednak jako sideman různých interpretů (býval studiovým hráčem společnosti ECM, zaměřující se na jazzová alba), ale i lídr svého tria a kvarteta. Je známý jako spoluhráč Paula Motiana a Joea Lovana. Kenny Wollesen zase proslul v avantgardní sféře, třeba jako člen Sex Mob nebo spoluhráč saxofonisty Johna Zorna.

Přestože Frisell a Wollesen společně koncertují již přes třicet let, je to poprvé, co v duu vyrazili na turné. I v této komorní sestavě se však posluchačům dostalo plnohodnotného hudebního zážitku. Pokud byste ale čekali, že se jednalo o jazz, byli byste na omylu, ačkoli to název cyklu napovídá. Frisell je totiž fanouškem i jiných žánrů, a jak předesílal v rozhovoru pro musicweb.cz (najdete ho zde), těžištěm koncertního programu byly bluesové, folkové a rock´n´rollové kusy s prvky ambientu. Nechyběla ani kytaristova oblíbená píseň In My Life od Beatles i s charakteristickým fugatem a jako přídavek poněkud upravené rhythm changes Oleo.

 

 

Dvojice hudebníků zvolila formu hudebního pásma, kdy jednotlivé skladby navazovaly ať už melodickou, nebo jinou podobností, což umožnil z částí improvizační koncept dua. Volnost ve formě i improvizaci umožnila také absence jiného harmonického nástroje. Frisell občas doprovodnou funkci převzal sám a výsledný zvuk snad nemohl být plnější. Na tomto místě se také patří vyzdvihnout bubenický um skvělého Wollesena, jemuž třeba ani ne tak vytknout, jako spíš poznamenat, že pokud duo v určitých polohách stavělo na komorním zvuku, mohl Frisellovi poskytnout více prostoru. Pravděpodobně to byl ale záměr avantgardního hudebníka.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Frisellova exhibice se neobešla bez efektů jako častého podlaďování, což působilo až frajersky, delaye a reverbu. Vystoupení mělo dokonce i pár vtipných momentů, třeba když Frisell využil looperu a zrychlený riff použil jako podklad pro Wollesenovo bicí sólo. Závěrem bychom zde rádi uvedli, jak obdivuhodné je, že má Frisell po tolika letech na scéně co sdělit nejen svým vrstevníkům, ale i mladé generaci hudebníků. Tento projekt je ojedinělý, žánrově zajímavý a doufejme, že jsme ho zde neviděli naposled.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Mistr klavíru Kenny Barron se chystá na sólový recitál

    Bezkonkurenční schopnost Kennyho Barrona okouzlit diváky svým elegantním hraním, citlivými melodiemi a nakažlivými rytmy je to, co inspirovalo The Los Angles Times, aby ho nazvaly jedním z nejlepších jazzových klavíristů na světě, a Jazz Weekly, aby o něm řekl, že je nejlyričtějším pianistou naší doby. 

  • Jedineční Gipsy Kings rozezní své kytary v Praze

    Kdo by neznal hity Djobi Djoba, Bamboleó nebo Volare. Tyhle písně posluchač velmi rád uslyší v rádiu i na tanečním parketu. Temperament, který z nich čiší je opravdu nezvladatelně rychlý a energický. Francouzská kapela Gipsy Kings se předvede živě i Praze, a to bude teprve show!

  • Joe Satriani je na What Happens Next technický a rockový

    Joe Satriani se hned z kraje roku přihlásil s novou deskou nazvanou What Happens Next. I tento název je dobrým důvodem k zamyšlení. Na této znovu zcela instrumentální desce se podíleli i velice zajímaví hudebníci známí z jiných žánrů. A jak zní výsledek?

  • Foto: Blue Shadows, Jazz Dock, 9. 1. 2018

    Blue Shadows je novým projektem hudebníků pocházejících z různých žánrů a oblastí: violoncellisty Jiřího Bárty, známého především ve světě klasické hudby, bubeníka Martina Nováka, který vystupuje s Lenkou Dusilovou, Janou Kirschner či Davidem Dorůžkou, kytaristy Josefa Štěpánka, jenž hraje a nahrává s mnoha umělci, a kytaristy a skladatele filmové hudby Petra Ostrouchova, nominovaného pětkrát na cenu Český lev. Zvláštním hostem byl britský zpěvák James Harries, kterého tak diváci mohli vidět na pódiu s kapelou, což nebývá příliš často. Z koncertu vám přinášíme několik fotografií.