Chick Corea a Bobby McFerrin rozezpívali brněnskou halu Doporučený

Po Herbiem Hancockovi přivítal letos Jazzfest Brno dalšího světového jazzového pianistu – Chicka Coreu. Ten sice ještě před několika týdny objížděl koncerty právě s Hancockem, do Brna si však k sobě přizval někoho úplně jiného. Mága lidského hlasu - Bobbyho McFerrina.

Chick Corea a Bobby McFerrin Chick Corea a Bobby McFerrin Foto: Michal Adamovský/musicweb.cz

Středeční koncert v brněnské Hale Vodova začal bez osmi minut naprosto přesně na čas, což se u takovýchto velkých akcí nestává tak často. V době, kdy se tedy ještě někteří prodírali podvečerními brněnskými zácpami, oba protagonisté již přicházeli za velkého potlesku na pódium. Jak už bývá u Bobbyho McFerrina zvykem, na pódiu se kromě krásného křídla těsnalo i několik desítek míst k sezení pro diváky, kteří chtěli zažít muzikantská kouzla obou pánů doslova z první ruky.

Je zcela jisté, že "utáhnout" halu jen s pomocí klavíru a lidského hlasu (pravda, ne zrovna obyčejného) chce pořádný kus zkušeností a umění a ačkoli zejména v první polovině koncertu bylo několik míst, kdy neběželo vše na 100%, ukázalo se, že oba pánové nemají s udržením pozornosti takového počtu lidí příliš problém. Schopnost spontánní improvizace a komunikace s publikem ovládá zejména Bobby McFerrin 03dokonale a to se koneckonců ukázalo již po několika desítkách vteřin, kdy bravurně zakomponoval do improvizované úvodní skladby nehodu, při které mu jakýsi předmět spadl do oka. Situace v jednu chvíli vypadala i poměrně vážně, to když musel na chvíli i opustit pódium (Corea mezitím jen tak mimochodem halu improvizovaně rozezpíval), ale naštěstí byl po několika minutách zpět.

Zapojit publikum se však podařilo v průběhu večera vícekrát. Vrcholem v tomto směru bylo společné zpívání známé skladby Take Five, při které mimojiné zasedl za křídlo i Bobby Mcferrin a dokázal, že hrát i sólovat na tento nástroj mu problém rozhodně nedělá. Chick Corea si sem tam pochopitelně také nějaké to sólo střihnul a bylo vždy skvělé. Zejména jeho sólový výkon uprostřed večera, kdy si pohrál i s různými technikami brnkání a tlumení klavírních strun, byl perfektní. U málokoho se zdá hraní na klavír tak "jednoduché a lehké" jako v jeho podání. Navíc byla jeho hra velice nápaditá, dynamická, jen tu a tam prostoupená rychlými běhy, které on bezesporu umí dokonale, ale rozhodně netvoří osu jeho techniky.

Skvělé byly i výkony vybraných jednotlivců z řad diváků, které Bobby McFerrin často také do děje na pódiu zapojuje. Nejprve se blýskl skvělým pěveckým výkonem ve skladbě Autumn Leaves jeden z diváků a posléze si přišel s pány zasólovat na příčnou flétnu do stejné skladby i známý český saxofonista a flétnista Michal Žáček. Zejména jeho výkon Bobbyho McFerrina nadchl a samozřejmě i celou halu, která hudebníkovi zcela zaslouženě věnovala dlouhý aplaus. Snad jen škoda, že se Michal Žáček nezdržel ještě na poslední skladbu Spain, kde je právě zvuk příčné flétny legendární. Závěrečná skladba, ať je ohraná a některými muzikanty už trochu proklínaná jak chce, byla skvělá. Oba interpreti její strukturou jemně a zcela jistě proplouvali, improvizovali a na závěr předvedli dokonalé "fázové posunutí" vzájemně do sebe hraných témat. Závěr, jak má být. Posléze dlouhé vytleskávání, jeden přídavek a koncert byl u konce.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Koncert si posluchači bezesporu užili a nezbývá, než se těšit, jaké překvapení pro nás organizátoři Jazzfestu připraví příště.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Selmy Uamusse

    Mozambik patří, podobně jako Kapverdy či Brazílie, mezi kulturně navzájem spřízněné země portugalské sféry. Po hudební stránce je to ovšem zatím nezmapovaný region. O to větším překvapením je zpěvačka Selma Uamusse, která organicky spojuje dva dosud oddělené světy - živelné rytmy mosambického venkova, i funk a zvukovou psychedelii evropských klubů. Přijďte do Paláce Akropolis 29. listopadu!

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Lakha Khana

    Virtuózní houslista Yehudi Menuhin kdysi prohlásil, že temný a hypnotický tón nástroje sarangi je tím nejpřesnějším obrazem indické duše. Jedná se o paralelu evropských houslí, která je ovšem podobně jako sitar opatřena sadou rezonančních strun a užívá se jak v klasické, tak i lidové hudbě. Pojďte soutěžit s redakcí musicweb.cz o lístky na 18. listopadu do Paláce Akropolis.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert The Comet Is Coming

    Cosmic Jazz v taneční rovině aneb hudba budocnosti pozpátku. Londýnská postjazzová hvězda poprvé v České republice 19. listopadu v prostorách Paláce Akropolis!

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Alash

    Ti, kdo znají Huun-Huur-Tu, Ayarkhaan nebo Yat- Kha, vědí, že sibiřská hudba má neuvěřitelné kouzlo. A občas do ní proniknou i současné vlivy. Pojďte soutěžit a vyrazte na koncert do Paláce Akropolis 28. listopadu! 

Další podobné články