Colours of Ostrava - den poslední

Někoho mohlo překvapit a zároveň rozesmutnět, že máme před sebou již poslední festivalový den. Náplastí na smutek mu však mohly být další zajímavé kapely, které uzavíraly mimořádně podařený ročník Colours of Ostrava.

Mika Mika Tereza Ticháčková/musicweb.cz

Poslední festivalová noc si žádá prožít ji celou (pro některé) až do rána, a tak krátce po otevření festivalových bran moc návštěvníků ke spatření ještě nebylo. Po jedné hodině odpolední se ale začala situace měnit. Na Agrofert Fresh Stage se jako první představila mladá kapela The Dust, vítěz soutěže Boom Cup, která vystoupila na Colours vůbec poprvé. Ke "standardní kapelové sestavě" využívají kluci navíc i menší dechovou sekci, a tak bylo na pódiu opravdu plno. Hrají autorskou tvorbu někde okolo rocku a funku a své první vystoupení si velmi užili. V některých pasážích měl člověk pocit že členové velmi dobře znají hudbu Mňágy a Žďorp, což do zajista znají, protože jsou také z ValMezu.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Ti, pro které byl čtvrtý den plný tropických teplot už opravdu hodně unavující, mohli si jít příjemně odpočinout a zchladit na koncert písničkáře Williama Witzsimmonse. Zadumaný kytarista a skladatel možná některé posluchače uspal, ale myšleno v tom nejlepším slova smyslu. K sobě si tentokrát přibral spoluhráče na doprovodnou kytaru a bicí, což výsledný dojem příjemně osvěžilo. Koncert, který se konal v Gongu, byl téměř vyprodaný a vyznačoval se mimojiné krásným zvukem.

Hlavní scéna v pozdnějším odpoledni patřila dvojici Rodrigo y Gabriela. Dva muzikanti, kteří měli oproti všem předchozím hudebníkům velmi složitý úkol. IMG 0727Utáhnout největší stage bez baskytary, bicích a zpěvu jen se dvěma španělkami. Nutno podotknout, že v jejich případě se však nejednalo o reprodukci táborových písní, ale o příjemnou kytarovou smršť, která málokoho nechala v klidu. Ačkoli jejich výkon byl intenzivní a oba dali do projevu všechno, je otázka, jestli byla volba největší stage pro toho vystoupení úplně vhodná. Po několika desítkách minut se člověk také nedokázal zbavit dojmu, že slyší skvělé hraní, ale zároveň jakýsi "akustický kytarový pop" založen na stejných rytmech a stejných schématech.

Další zajímavé koncerty byly k vidění i na menších stage. Například Monikino Kino zahráli před téměř k prasknutí natřískanou Electronic Stage. A večer na hlavní stage uzavřela jedna z posledních hvězd festivalu, zpěvák Mika, jehož výkon byl rozhodně důstojným zakončením celého festivalu.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Jak tedy shrnou letošní ročník? V první řadě s pocitem úcty a obdivu k organizaci, která byla bezchybná, programu, ve kterém si každý našel něco a byl (alespoň na české poměry) nadstandartně kvalitní. Atmosféra, která celý festival provázela, byla výjimečná a necítili to evidentně jen návštěvníci, ale i učinkující - vzájemný přenos energie mezi těmito spojenými nádobami byl tedy bezchybný. Jako ten, který navštívil Colours vůbec poprvé, jsem mohl již po prvním dnu konstatovat to, co platí na 100% i nyní. Colours of Ostrava 2016 si nenechám ujít.

 

 

 

 

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Interpol odehrají první koncert k 15. výročí debutové desky v Praze

    Je tomu již 15 let, co americká indie rocková sebranka Interpol vydala svou první, přelomovou desku Turn On The Bright Lights a patřičně se toto výročí rozhodla oslavit s fanoušky na území Evropy, Ameriky a Mexika 29 speciálními koncerty, na kterých zahrají album od začátku až do konce.

  • Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

    Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

  • Foto: Jethro Tull + Stromboli, Konopiště, 21. 7. 2017

    Příjemný podvečer v amfiteátru pod zámkem Konopiště odstartovala skupina Jeseter. Pak již nastoupili očekávamí Jethro Tull v čele s frontmanem Ianem Andersonem. Perfektní zvuk, skvělé výkony všech muzikantů, neúnavný Anderson teatrálně pobíhající a tančící pódiem na jedné noze. Největší pecky kapely, úžasná flétna, hutná kytara… jen ten zpěv Iana Andersona už není pochopitelně to, co býval v 70. letech, ale koncertu to nijak neuškodilo. Pořadatelská agentura a služba by si zasloužila zvláštní odstavec - poněkud přehnané “bezpečnostní opatření” před pódiem (kde je beztak propadliště cca v šířce 20 metrů), fronty na stáncích na 1,5 hodiny nebo i déle, občas arogantní ochranka… Setmělo se a nastoupili Stromboli v původní sestavě. Koncert otevřelo Sandonoriko, následoval blok novějších songů v angličtině, trochu chladněji přijímaný (všichni čekali na legendární hity kapely), i když některé písně měly také obrovskou sílu a velkou instrumentální hodnotu. Pak již konečně došlo na Carmen, Villa Ada, Veliké Lalulá, Košilela... nadšeně přijímané publikem. Precizní zvuk, skvělý výkony Báry Basikové, nezaměnitelná kytara Michala Pavlíčka, který si hru opravdu užíval a servíroval vygradovaná sóla i jemné polohy… Kapela přidala lehce pro ni netypickou “funkovou” Okolo ohňů, ale ani poté ji ovace publika nenechaly odejít ze scény na dlouho. Ó hory, ó hory, závěr, který musel přijít! Díky za krásný večer!

  • Foto: Colours of Ostrava, 22. 7. 2017

    Colours of Ostrava 2017 je minulostí. Poslední den jedné z největších hudebních akcí sezóny přinesl vystoupení Afro Celt Sound System nebo českého zpěváka Davida Kollera. V posledních hodinách také na festivalový areál dopadla silná bouřka. Ani ta však nezabránila fanouškům užít si show dalších headlinerů Jamiroquai či koncert skupiny Justice, který program na největších stagích zakončil.