Colours of Ostrava - den poslední

Někoho mohlo překvapit a zároveň rozesmutnět, že máme před sebou již poslední festivalový den. Náplastí na smutek mu však mohly být další zajímavé kapely, které uzavíraly mimořádně podařený ročník Colours of Ostrava.

Mika Mika Tereza Ticháčková/musicweb.cz

Poslední festivalová noc si žádá prožít ji celou (pro některé) až do rána, a tak krátce po otevření festivalových bran moc návštěvníků ke spatření ještě nebylo. Po jedné hodině odpolední se ale začala situace měnit. Na Agrofert Fresh Stage se jako první představila mladá kapela The Dust, vítěz soutěže Boom Cup, která vystoupila na Colours vůbec poprvé. Ke "standardní kapelové sestavě" využívají kluci navíc i menší dechovou sekci, a tak bylo na pódiu opravdu plno. Hrají autorskou tvorbu někde okolo rocku a funku a své první vystoupení si velmi užili. V některých pasážích měl člověk pocit že členové velmi dobře znají hudbu Mňágy a Žďorp, což do zajista znají, protože jsou také z ValMezu.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Ti, pro které byl čtvrtý den plný tropických teplot už opravdu hodně unavující, mohli si jít příjemně odpočinout a zchladit na koncert písničkáře Williama Witzsimmonse. Zadumaný kytarista a skladatel možná některé posluchače uspal, ale myšleno v tom nejlepším slova smyslu. K sobě si tentokrát přibral spoluhráče na doprovodnou kytaru a bicí, což výsledný dojem příjemně osvěžilo. Koncert, který se konal v Gongu, byl téměř vyprodaný a vyznačoval se mimojiné krásným zvukem.

Hlavní scéna v pozdnějším odpoledni patřila dvojici Rodrigo y Gabriela. Dva muzikanti, kteří měli oproti všem předchozím hudebníkům velmi složitý úkol. IMG 0727Utáhnout největší stage bez baskytary, bicích a zpěvu jen se dvěma španělkami. Nutno podotknout, že v jejich případě se však nejednalo o reprodukci táborových písní, ale o příjemnou kytarovou smršť, která málokoho nechala v klidu. Ačkoli jejich výkon byl intenzivní a oba dali do projevu všechno, je otázka, jestli byla volba největší stage pro toho vystoupení úplně vhodná. Po několika desítkách minut se člověk také nedokázal zbavit dojmu, že slyší skvělé hraní, ale zároveň jakýsi "akustický kytarový pop" založen na stejných rytmech a stejných schématech.

Další zajímavé koncerty byly k vidění i na menších stage. Například Monikino Kino zahráli před téměř k prasknutí natřískanou Electronic Stage. A večer na hlavní stage uzavřela jedna z posledních hvězd festivalu, zpěvák Mika, jehož výkon byl rozhodně důstojným zakončením celého festivalu.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Jak tedy shrnou letošní ročník? V první řadě s pocitem úcty a obdivu k organizaci, která byla bezchybná, programu, ve kterém si každý našel něco a byl (alespoň na české poměry) nadstandartně kvalitní. Atmosféra, která celý festival provázela, byla výjimečná a necítili to evidentně jen návštěvníci, ale i učinkující - vzájemný přenos energie mezi těmito spojenými nádobami byl tedy bezchybný. Jako ten, který navštívil Colours vůbec poprvé, jsem mohl již po prvním dnu konstatovat to, co platí na 100% i nyní. Colours of Ostrava 2016 si nenechám ujít.

 

 

 

 

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Lynyrd Skynyrd vydali živé album

    Rocková kapela Lynyrd Skynyrd vydala záznam koncertu, který se odehrál v americkém městě Atlantic City. Vystoupení proběhlo už před dvanácti lety.

  • Bryan Ferry míří do Prahy

    Celosvětově uznávaný umělec a hudebník (zpěv, klávesy, harmonika a kytara) se rozjede na turné, v létě příštího roku zavítá se svým koncertním setem i do Prahy.

  • Pavol Hammel a Prúdy zahájí výroční koncertní turné v České republice

    Slovenská skupina Prúdy svým nadcházejícím turné připomene posluchačům, že je to letos již 50 let co vydala zásadní desku Zvoňte zvonky a navíc její frontman Pavol Hammel v prosinci oslaví své sedmdesáté narozeniny.

  • Začínají Struny podzimu plné českých premiér

    Bezprecedentní množství českých premiér připravili pořadatelé 22. ročníku hudebního festivalu Struny podzimu. Od 9. října do 10. listopadu se v Praze představí například průkopník minimalismu a pianista Terry Riley se svým synem a především skvělým kytaristou Gyanem, soulová zpěvačka Lizz Wright nebo Andy Irvine a Paul Brady, kteří stáli u zrodu irské folkové scény. Poprvé do Česka míří i jeden z předních představitelů „art rapu“ Open Mike Eagle.