Cory Henry Praze svá esa neukázal

Jedním z vrcholů letošního festivalu měl být ve čtvrtek 20. dubna koncert amerického klávesisty a zpěváka Coryho Henryho známého z populární skupiny Snarky Puppy. Navzdory velkým očekáváním zůstává ovšem dojem z jeho vystoupení rozporuplný.

Cory Henry na festivalu Mladí ladí jazz 19. dubna 2018 Cory Henry na festivalu Mladí ladí jazz 19. dubna 2018 Foto: Martin Juha/musicweb.cz

Cory Henry v Americe představuje jeden z mladých nadějných talentů současné jazzové a funkové scény. Osmadvacetiletý hudebník toho stihl již během své krátké kariéry mnoho. Spolupracoval s Brucem Springsteenem, Kennym Garrettem a mnoha dalšími umělci. Zároveň působí v kapele Snarky Puppy, které vděčí asi nejvíce za svoji slávu. Zároveň ovšem nyní čile koncertuje a tvoří se svojí skupinou The Funk Apostles,s kterou dorazil i na letošní Mladí ladí jazz.
Jak jsem již předestřel, dojem z koncertu je hodně rozporuplný. Večerní atmosféru příjemně rozehřáli talentovaná česká skupina Top Dream Company, která sama Palác Akropolis dokáže naplnit. Přesto nekomfortní roli předkapely nelze zapřít, zvláště, když je známo, že v Paláci Akropolis končí legrace (noční klid) po desáté hodině.

 

 

A když tedy Cory Henry překvapivě nastoupil na pódium, zbývalo mu už jen pouhá hodina čtvrt čistého času pro koncert. Škoda. Navíc ačkoli do čela sálu si nechal přistavit krásné varhany Hammond a na ně klávesy Minimoog, během koncertu se spíše věnoval zpěvu a klávesové party tak za něj překvapivě vyplňoval jeho druhý spoluhráč. Spolu s faktem, že víceméně repertoár Coryho byl tažen na coverech jiných kapel, např. Bee Gees a jejich slavný hit Stayin' alive, kterým koncert započal, tak zůstává dojem z koncert velice rozpačitý.

Cory Henry přijel jako velká hvězda, ale tuto roli zkrátka nepotvrdil. Funkové tempo na dvě doby bohužel nedávalo moc zajímavého prostoru, své schopnosti v krátkém setu nejvíce dokázal předvést kytarista Adam Agati, který rozpálil publikum hned dvěma pěknými sóly. Cory Henry rovněž si střihl pěkné sólíčko, aby i on přeci jen ukázal, proč je respektovaným klávesistou.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Aby člověk nezůstal jen u kritiky, je nutno vyzdvihnout výkon kapely jako celku. Dvě zpěvačky, nabušená rytmika, krásný zvuk kláves a kytary, to vše dostatečně příjemně hutnělo funkové groovy. Když tedy kapela dohrála, pro ty, kterým to nestačilo tu ještě byla příležitost vidět Coryho jamovat v předsálí. Přesto je škoda krátkého vystoupení a i skutečnost, že Cory Henry sám ze své tvorby toho moc neukázal. Uvidíme příště, s čím sem zavítá. Talent bezpochyby má.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.

  • Foto: Maceo Parker, Měšťanská beseda, Plzeň, 15. 11. 2018

    Maceo Parker je uznávaný americký funkový a souljazzový saxofonista. Proslavil se především v 60. letech díky známému hudebníkovi Jamesovi Brownovi. Podívejte se na naši fotogalerii z plzeňské Měšťanské besedy.

  • Nik Bärtsch's Ronin: Rytmus jako smysl života

    Koncert Nika Bärtsche a jeho kapely Ronin, s níž se tento švýcarský skladatel a klavírista, stoupenec minimalismu a průkopník hudby rituálního groovu představil 14. listopadu v pražském Paláci Akropolis v rámci koncertní série Music Infinity, nabídl opojný hudební rituál nesoucí se na hypnotizujících polyrytmech.