Dinosaur & Oddarang: Nové cesty za poznáním

Festival Spectaculare nabídl 25. ledna v Paláci Akropoli koncert pestrých přesahů, originálních přístupů a žánrové nevyhraněnosti, na kterém se představil britský jazzrockový kvartet Dinosaur a finská dark-jazzově postrocková formace Oddarang, a potvrdil tak, že i letošní ročník má rázně vykročeno do pozoruhodných zvukových a hudebních krajin.

Oddarang v Paláci Akropolis 25.1.2017 Oddarang v Paláci Akropolis 25.1.2017 Foto: Kamil Košun/musicweb.cz

Objev britské jazzové scény, dravý kvartet Dinosaur vedený trumpetistkou a hráčkou na syntezátor Laurou Jurd nám s bujným improvizačním zápalem předvedl eklektickou fúzi jazzu, rocku, folku, která překypovala jak melodickou a rytmickou invencí, tak i nečekanými a důmyslnými změnami. Přestože pod většinou skladeb je podepsaná právě tato nadaná mladá hduebnice, bylo poznat, že hráčům dává dostatek volnosti a skladby dostávají svou finální podobu až přímo na pódiu. Vzájemnou souhru kapely komentuje docela výstižně název jejího debutového alba Together, as One, které vyšlo loni v září. Každý si tak trochu hraje, co chce, ale zároveň dbá na to, aby to nějak zapadalo do celku. Místy sice působil Dinosaur trochu rytmicky rozháraně – jako by se pod nánosem polyrytmů začalo metrum pomalu rozkližovat, ale hráčům se nakonec vždy podařilo z toho nějak vybruslit.

 

 

Důraz na improvizaci a sólování hraje vůbec v hudbě Dinosaur, která místy připomíná počátky davisovské jazzrockové éry a jindy zase rafinovanou melodičnost Ibrahima Maaloufa, zásadní roli. Následkem toho byly skladby dosti rozvedené, což mohlo být dáno i tím, že za chybějícího klávesistu Elliota Galvina zaskakoval kytarista Alex Roth a bylo zřejmě nutné stopáž určitých pasáží trochu natáhnout. Z bezmála hodinového vystoupení kapely netrvala snad jediná skladba méně než deset minut.

Po přestavbě pódia zahalila sál Akropole do radikálně odlišné, mnohem temnější atmosféry finská pětice Oddarang. Kapela, která má za sebou již 4 vydaná alba, má svými rozlehlými melodickými plochami a hutným zvukem blízko ke svým norským sousedům Jaga Jazzist i trochu vzdálenějším islandským Sigur Rós. Nemají však daleko ani k darkjazzovým formacím Kilimanjaro Darkjazz Ensemble a Mount Fuji Doomjazz Corporation, s nimiž je pojí i dosti podobné nástrojové složení. Na koncertu představili Oddarang své poslední album Agharta a skladby z této desky zahráli v téměř totožném pořadí, v němž se na albu nachází.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Na rozdíl od improvizačně-laděných Dinosaur mělo tedy vystoupení Oddarang pevně ucelenou koncepci: První tři skladby do sebe pozvolna přecházely, prolínaly se v nich melodie hrané na violoncello a trombón s elektronikou, kytarou i zpěvem a zazněly bez jediného úderu do bubnu. Poté již nezbylo než, aby se do toho Oddarang opřeli a nutno podotknout, že v hutné zvukové poloze jim to slušelo stejně dobře jako v klidnějších pasážích. Zároveň se jim dařilo nesklouznout do monotónního střídání hlasitých a tichých pasáží, kterým trpí většina post-rockových kapel. Promyšleně a neotřele vystavěným skladbám dodávali zvukovou rozmanitost trombonista Ilmari Pohjola a basista Lasse Lindgren i hrou na syntezátory a v dynamicky vyhrocených pasážích excelovala cellistka, když dramaticky rozechvívala vzduch v sále divokým vibrátem nebo svým průrazným operním hlasem.

 

 

Obě kapely tedy předvedly pozoruhodné podoby současné žánrově neohraničené hudby, která si klade za cíl nevést jen posluchaře za ručičku, ale i nabídnout mu možnost divit se a objevovat v ní nové a doposud nepoznané. K tomu jí dopomáhala i podobně dynamická a vtahující videoprojekce. Nakonec si heště dovolím organizátorům vyčíst rozhodnutí uzpůsobit sál k sezení. Tak dynamická a rytmická hudba, jakou jsme 25. ledna mohli v Akropoli vyslechnout, člověka přímo vybízí k pohybu a upoutáním posluchačů na židle byl tento rituální aspekt prožívání hudby bohužel zbytečně upozaděn.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Jean Luc Ponty, Jihočeský jazzový festival, České Budějovice, 10. 08. 2019

    V sobotu 10. srpna vystoupila na Jihočeském jazzovém festivale v Českých Budějovicích jazzová legenda, francouzský houslista Jean Luc Ponty. Se svou dcerou Clarou Ponty a quartetem zakončili letošní ročník festivalu. Z koncertu vám přinášíme fotoreportáž.

  • Král jazzových houslí Jean-Luc Ponty ohromil Jihočechy

    České Budějovice zažily v sobotu 10. srpna hudební zázrak v podobě koncertu světoznámého francouzského houslisty Jeana-Luca Pontyho. Šestasedmdesátiletý virtuos vystoupil na závěr devátého ročníku South Bohemia Jazz Festu a nenechal nikoho na pochybách, že ač je drobné postavy, právem mu náleží titul největšího houslisty současnosti v jazzu i navazujícím stylu fusion.

  • Foto: Nick Mason, Lucerna, Praha, 25. 7. 2019

    Unikátní možnost vidět zakládajícího člena Pink Floyd měli všichni fanoušci, kteří se ve čtvrtek večer dostavili do pražské Lucerny. Nick Mason, mimochodem jediný člen, který hrál v Pink Floyd nepřetržitě od jejich založení, přivezl do Prahy vzpomínku na počáteční léta této kapely. Celý večer se tak nesl v duhovém psychedelickém oparu, a to v nejlepším slova smyslu. Kapela, se kterou je Mason v současné době na turné, a kterou pojmenoval Nick Mason's Saucerful of Secrets, přehrála rané Pink Floyd s bravurností a nenechala nikoho na pochybách, že se nejedná jen o nějaké doprovodné hudebníky. Diváci tak mohli být více jak spokojeni. Celý setlist na sebe plynule navazoval a koncert patřil bezesporu mezi nejlepší, které mohla Praha toto léto spatřit. Prohlédněte si náš fotoreport z této show.

  • Foto: Keb' Mo', Divadlo Archa, Praha, 16. 7. 2019

    Charismatický černý bluesman Keb' Mo' svým pohodovým vystoupením vytvořil v Divadle Archa skvělou atmosféru. Představil nejen svoje nové CD Oklahoma, ale zazpíval i s publikem svoje starší písně, při kterých střídal akustické i rezofonické kytary, které mu pečlivě připravoval jeho "roztleskávač" Riley. Z tohoto téměř dvouhodinového koncertu přinášíme náš fotoreport.