Druhý den Colours of Ostrava s přehledem ovládli Dánové

Po úspěchu prvního dne se zdá, jako kdyby festival ubral tempo a nedokázal skutečně vytěžit letošní nabitý program. Páteční line-up sice vypadal víc než slibně s éterickou hudbou Emiliany Torrini, vybroušeným hlasem zpěvačky ZAZ či severskou elektronikou Trentemøller, ale nakonec přinesl spíš zklamání.

V Ostravě se v pátek objevil také šestašedesátiletý zpěvák Charles Bradley V Ostravě se v pátek objevil také šestašedesátiletý zpěvák Charles Bradley Zdroj: Tereza Ticháčková / Musicweb.cz

Druhý den ostravského festivalu čelil dalšímu mohutnému přívalu nových návštěvníků, úmornému horku a povážlivě se zvěšujícím frontám absolutně na cokoliv. Nad areálem se především souhrou těchto tří faktorů vznášela patrná ospalost a nepříliš dobrá nálada. Šanci tuto situaci změnit měla řada nastupujících interpretů, bohužel se tak většinou nestalo, vyjma několika vzácných případů. Jedním takovým byli startéři večerního programu The Asteroids Galaxy Tour, kterým se jejich soulpopem podařilo decentně roztančit vedrem znavené publikum. O tom, že se Dánové v čele s pohlednou zpěvačkou Metteou Lindberg při svém výkonu pořádně zapotili, však nebylo pod palbou přímého slunce vůbec pochyb. Jejich výborné retro beaty inspirované hudbou minulých dekád si tak vybraly svou daň v podobě omdlévajících diváků (tedy minimálně jednoho) a spálené kůže vystupujících seveřanů.

Podívejte se také na fotogalerii: Colours of Ostrava, Ostrava, 19.7. 2014

Dalším velkým lákadlem pátečního programu byla islandská folková zpěvačka Emilíana Torrini, která však spíš než jako éterická vokalistka působila jako živoucí připomínka hippie éry. Přespříliš sluníčkové vystupování bylo po určité době lehce iritující a nepřidaly tomu ani vzletné výroky o štěstí a odvaze. K tomu ještě poměrně jednotvárný playlist utápějící se v zasněných tónech a sentimentálních pasážích. Kdyby ke konci nezazněla kultovní píseň Jungle Drum, díky níž se Islanďanka prakticky proslavila, část publika by se pravděpodobně ani nezvedla ze země.Emilíana Torrini na Colours of Ostrava

A když už jsme u těch kultů, nabízí se v této chvíli zmínit i následující francouzskou interpretku ZAZ, miláčka patronů ostravského festivalu a pravděpodobně také publika. Tato mladá nadějná zpěvačka se s nakažlivou energií a nakřáplým silným hlasem po dvou letech vrátila zpátky na Colours of Ostrava, které na tiskové konferenci dokonce označila za svou srdeční záležitost. Bublina, jež kolem sympatické šansoniérky vznikla, však narostla do obrovských rozměrů a neustálé protěžování mladé Francouzky ze strany pořadatelů bylo do jisté míry zbytečné. I bez toho by se ZAZ podařilo přilákat k pódiu většinu areálu, neboť lidé její živelné vystupování, roztomilé trylkování, rozjařené výkřiky a pokusy o lámanou češtinu mají prostě rádi. A taky jí to opět dali náležitě najevo, ačkoliv letos zdaleka nepředvedla takovou show jako před dvěma lety. Tehdy ZAZ působila uvolněnějším dojmem a těm, kteří jí neznali, svým silným hlasem a chytlavým debutovým albem zaručeně vyrazila dech.

Mnohem působivější výkon předvedla dánská rebelka MØ, která o půlnoci rozezněla jednu z hlavních scén svými elektro popovými singly. Elektronika říznutá soulem a podbarvená melancholickými plochami proslavila přidrzlou dračici natolik, že ji kritici začali srovnávat se zpěvačkou Santigold či současnou hvězdou severské popové hudby Lykke Li. MØ má však nepochybně své vlastní kouzlo a pomocí proslavených hitů jako Don't Wanna Dance či Pilgrim se jí podařilo vytvořit příjemně uvolněnou atmosféru a zaplašit narůstající znuděnost vyvolanou předcházejícími vystoupeními.

A že severští hudebníci vědí, jak převzít otěže a ovládnout line-up, v němž včera figurovala i jiná a možná větší jména, nakonec potvrdil také král evropské elektroniky Trentemøller. Ten do Ostravy dorazil představit své loňské album Lost, které sice zachovává temné ladění, jež je pro tohoto dánského hudebníka tak typické, ale zároveň se značně vzdaluje od jeho dřívějších minimalistických setů.

  

 

Elektronika podpořená výraznou, mnohdy až ohlušující basovou linkou a bicími mistrně kombinovala samply s prvky rocku, shoegaze, popu a lecčeho dalšího. A k tomu se ještě jako bonus přidaly dvě sexy basačky, podmanivý hlas jedné z nich, jež doprovázela novější singly jako třeba River of Life, a charisma samotné dánské hvězdy. Trentemøller zkrátka vytvořil strhující podívanou s nečekanými zvukovými zvraty, robotickými gradujícími plochami i s lehce apokalyptickým podkresem a stal se tak skutečným highlightem pátečního programu.

Další den, který opět utekl neskutečně rychle, bezpochyby ovládli Dánové, ať už startující The Asteroids Galaxy Tour, rebelka MØ či génius Trentemøller. Oproti tomu očekávané vystoupení francouzské ZAZ, částečně i kvůli haló efektu, který kolem mladé zpěvačky pořadatelé vytvořili, ztratilo svůj překvapující efekt a kouzlo spontánnosti. Páteční line-up tak byl oproti čtvrtečnímu našlapanému programu výrazně slabší a bohužel nenaplnil s ním spojená očekávání. 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Beatová síň slávy, Loket, 26.5.2017

    Beatová síň slávy otevřela své brány letos již po 14. a do své historie si zapsala další zvučná jména oceněných v kategorii interpret, kapela a interpret in memoriam.

  • Černá víra Depeche Mode je věčná

    Britská kapela Depeche Mode vystoupila po 4 letech ve středu opět ve vyprodaném Edenu. Devátá zastávka v rámci probíhajícího Global Spirit Tour připadla právě na Prahu a jednalo se opět o magický hudební zážitek.

  • Colours of Ostrava zahájí skupiny alt-J a Imagine Dragons

    Hned v první den, ve středu 19. července, zahrají na hlavním pódiu tři velké hvězdy: zpěvačka Birdy, britští alt-J a americká kapela Imagine Dragons, která na Colours of Ostrava přiveze také nové album nazvané Evolve. Na dalších scénách se návštěvníci mohou těšit na elektronické Digitalism nebo z domácí scény na Tata Bojs.

  • Rozlučka s Deep Purple jako rocková mše

    Pražská O2 arena zažila 22. května večer velkolepou show v podání britské rockové legendy Deep Purple. Jejich světové turné Infinite dává tušit, že může být poslední, což české fanoušky vyburcovalo k maximální účasti. Plno bylo na ploše i na tribunách.