Drzost se Beth Hart vyplácí Doporučený

Americká zpěvačka, skladatelka a klavíristka Beth Hart vystoupila ve Foru Karlín. Její třetí koncert v České republice byl tentokrát ve větším prostoru oproti dřívějšímu Lucerna Music Baru. A jaký byl? To se dozvíte v následujících řádcích, a pokud budete litovat, že jste na koncert nevyrazili, můžete si přečíst, co vás bude čekat příští rok, 29. listopadu 2018, kdy se Beth Hart na stejné místo vrátí.

Beth Hart se při koncertě vydala i mezi diváky. Beth Hart se při koncertě vydala i mezi diváky. Foto: Kamil Košun/musicweb.cz

1. Různorodost

Beth Hart je především zpěvačka. A k tomu během koncertu využila především žánru blues, ale i rock, akustický rock, jazz i písničkářství. Tyhle žánry se promítly během koncertu do celého repertoáru, a Beth tak ukázala svůj nezaměnitelný hlas v nejrůznějších polohách – agresivní předvedla v novince Love is a Lie, dojemný a procítěný ve starší Leave the Light On a rockově drsný v Better Man. Nejen žánrová pestrost ale vévodila koncertu.

Koncept koncertu zvolila výborně, jelikož se posluchač ani chvíli nenudil. Začalo se bez předkapely čtvrt hodiny po osmé večerní a Beth zahájila svou show procházkou v hledišti uličkou mezi sedícími posluchači. Pak následoval set skladeb, které odzpívala jako zpěvačka před publikem s rockovým nasazením. Následoval akustický set, kdy si Beth vzala kytaru a spolu s druhým kytaristou odehráli například skladby Isolation nebo Spiders in my Bed. Její hlas o to více vyzníval, jelikož jeho hlasitost nebojovala s ostatními nástroji a předvedla se také jako obstojná kytaristka.

Podívejte se také na fotografie z koncertu

V následujícím setu zasedla za piano tentokrát bez doprovodné kapely a sólo si vystřihl jen její hlas a klavír. Již zmíněná Leave the Light On opravdu dojímala minimalistickým a smutným pojetím. Beth a její hra si plně vystačily a publikum se odvděčilo velkým aplausem, při kterém se už navracela kapela a poslední set znovu rozjela spíše v bluesrockovém duchu.

2. Autorské skladby vs. cover verze

S prvním bodem souvisí i bod druhý. Beth Hart se předvedla jako skvělá zpěvačka, dokázala si poradit s kytarou a jako klavíristka excelovala, ale bez opravdu vydařených skladatelských kousků by veškerý talent promarnila. Na koncertě ukázala, že je primárně vynikající skladatelka s neuvěřitelně pestrým repertoárem, který po textařské stránce vychází z jejího života a po hudební z mnoha žánrů. Například o nové skladbě Love is a Lie prozradila, že je to její nejagresivnější skladba a vypráví o tom, že její jednaosmdesátiletou maminku opustil přítel. Byla na něj naštvaná, ale po třech měsících se maminka vytasila s tím, že si k sobě domů stěhuje nového, čtyřiapadesátiletého muže.

 

 

Cover verze jsou pro Beth jako dělané a nádherně jimi ozvláštňuje svůj set list. Nejde ale jen o cover verze, které by měly vyplnit jinak kulhající repertoár, naopak zazpívala skladby ze spolupráce s kytaristou Joem Bonamassou, které si mnohdy zaranžovala ve srovnání s originálem úplně jinak. I Love You More Than You'll Ever Know od Blood Sweat and Tears zazněla hned jako první, Chocolate Jesus původně od Toma Waitse zazněl hned zpočátku koncertu a zcela publikum rozproudil. Heart is as Black as Night zase jako přídavek atmosféru zvážněl a naladil na jazzovou vlnu. Prolnutí kvalitní autorské hudby a vyváženého promyšleného setu převzatých písní snad nesedí nikde tak dobře, jako právě u Beth Hart.

3. Každý koncert je jiný

Každý koncert, v České republice se zatím uskutečnily tři, je živelný, energický a z Beth přímo sálá temperament. Nebála se komunikace s publikem, ráda ho zapojila do zpěvu i přímo do dění koncertu. Jelikož jsem se zúčastnila všech tří zmíněných akcí, musím konstatovat, jak drzá Beth Hart na dnešní dobu je. Repertoár každého vystoupení byl zcela jiný, nemnoho skladeb zaznělo vícekrát. Kdo by od ní čekal, že když přijíždí představit novou desku Fire on the Floor, přehraje většinu skladeb právě z ní, jak to dělá většina kapel s nově vydanou deskou, byl na omylu. Fire on the Floor byla, dá se říct, upozaděná a vévodily spíše starší skladby. To na mnoha koncertech nezažijete. A klidně si Beth dovolí nezahrát svůj „Smoke on the Water". Vybírá písně tak, aby si každý posluchač našel to své, i takový, který její tvorbu nezná dopodrobna. Sází na to, že když pokaždé zahraje něco jiného, předá tak i věrnému publiku, které se na její koncerty vrací, něco nového. A to je hlavním důvodem, proč se těšit na příští listopad. Zahraje zase třeba Leave the Light on? Nesázela bych na to. O to víc sázím na překvapení, které si i letos pro publikum připravila. 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.