Vytisknout tuto stránku

G3: Jedna kytara prostě nestačí Doporučený

Po necelých třech letech se Joe Satriani, který letos v lednu vydal novou desku What Happens Next, opět ukázal v Praze. Tentokrát ale se svým věhlasným projektem G3 s kytaristy Ulim Jonem Rothem z německé kapely Scorpions a Johnem Petruccim z amerických Dream Theater.

Joe Satriani, John Petrucci a Uli Jon Roth při koncertě v Kongresovém centru 20. března 2018 Joe Satriani, John Petrucci a Uli Jon Roth při koncertě v Kongresovém centru 20. března 2018 Foto: Petr Hájek/musicweb.cz

20:00 - opravdu na minutu přesně začala kytarová jízda, která trvala neuvěřitelné tři a tři čtvrtě hodiny. Nejprve se publiku představil 63letý kytarista Uli Jon Roth. Že se bude jednat o kytarový večer, ukázal Uli více než výmluvně, když v jeho šestičlenné partě hráli kromě něho samotného ještě dva další kytaristé.

Pestrý čtyřicetiminutový set se přehupoval od blues k metalu až po osmdesátkový rock. Ozvláštněním byly také zpívané části, ale největší pozornost byla samozřejmě upřena na Uliho kytarový um. Došlo také na starší skladbu We'll Burn the Sky, kterou věnoval svému bratrovi a německému kytaristovi Zenu Rothovi, jež 5. února 2018 zemřel.

 

 

Po krátké pauze se na scéně objevilo trio v čele s Johnem Petruccim, na kterého přišla velká část publika. Poutavé obrázky hor, potrubí i zamračeného počasí se promítaly za zády hudebníků a doplňovaly tak instrumentální set tohoto metalového velikána. Výrazné melodie a pořádná dávka hardrockové energie vynikala ve skladbách The Happy Song nebo Glassy-Eyed Zombies.

John s přehledem utáhl svůj set a vydal ze sebe to nejlepší. Nahrávalo mu také to, že během jeho vystoupení se již trochu v Kongresovém centru ustálil zvuk a oproti Ulimu se už do publika nevalily ohlušující zvukové vlny. Technická a vymazlená melodie Glasgow Kiss zakončovala celý set tria složeného ještě z baskytary a bicích Mikea Manginiho.

 

 

Pauza, střih. A na řadu přišla očekávaná hvězda večera a spustila deset skladeb – Joe Satriani a jeho doprovodná kapela. Jako vždy technicky excelentní Joe se vytasil především s novými skladbami, přičemž začal zostra skladbou Energy. Ta, jak už název samotný napovídá, nedala ani na okamžik publiku vydechnout svou svižností. Skvělý start. Starší skladby jako Satch Boogie nebo Summer Song jen utvrzovaly v tom, jak výraznou postavou Joe Satriani pro kytarový svět je. Každá melodie byla od prvního tónu jasně rozpoznatelná od další, satrianovský rukopis ale zůstával jak ve starších kouscích, tak v nových zachován.

Živá verze Cherry Blossom zklidnila atmosféru a poukázala na to, že opravdu vynikajících kytaristů je mnoho, ale těch, kteří mají skladatelský dar, je jen malá hrstka. Bouři na pódiu i na plátně za hudebníky rozpoutala Thunder High on the Mountain. Satriani má cit pro to, jak jednotlivé skladby pojmenovat, protože názvy jsou trefné a kytarou je bravurně vystihuje. A co by byl koncert Joe Satrianiho bez Always With Me, Always With You. Tu hudebník uvedl s tím, že by rád poděkoval právě posluchačům, kteří tuto skladbu vyšvihli do povědomí a že je neuvěřitelné, že mnohé skladby hraje už 30 let. Na 61 let totiž Joe na pódiu rozhodně nepůsobí. Vitalita, energie a především radost ze hry se promítaly v každé melodii.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Joe prohodil s publikem několik vřelých vět, natočil se do objektivů fotoaparátů po straně a přizval k sobě oba kytaristy a zpěváka, aby si přídavek užili všichni společně – a to po už tříhodinovém maratonu! Highway Star od kapely Deep Purple zazněla jako první a prostřídali se všichni kytaristé, byť šlo spíše o efekt a exhibici než o větší umělecký zážitek. Nicméně zpěvák si vystřihl i pěkně vysoké tóny v refrénu a publikum jásalo. Mistr Jimi Hendrix nesměl být o tomto kytarovém svátku opomenut, a tak v nadupané verzi zazněla All Along the Watchtower.

 

 

Ať už Joe Satriani hraje celý večer pouze se svou kapelou, nebo si přizve do G3 další kamarády, vždy se jedná o hudební zážitek, který Joe s přehledem a lehkostí utáhne. Nikdy není stejný, a přesto si jeho hity i skladby, které hraje naživo poprvé, hudební fajnšmekr vychutná. Během večera sice zvuk úplně neseděl, ale to už je úděl Kongresového centra jako prostoru. Hodiny se blížily k půlnoci, když se trio kytaristů s Prahou loučilo, ale přesto celý večer utekl jako voda a ani jeden z účinkujících nedal publiku prostor pro to, aby se na chvíli nudilo, což by mnohý posluchač nečekal, když se jednalo o převážně instrumentální koncerty. Ani jeden kytarista nesklouzl k bezbřehé technické hře, koncerty překypovaly rockovou náladou, ale i melodickou rozmanitostí. Takže kdo bude příště hostujícím kytaristou v G3?

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.