Jaga Jazzist ukazuje cestu mezi elektronikou a jazzem Doporučený

V neděli 15. dubna vystoupila v Praze populární jazzová skupina Jaga Jazzist. Po dvou a půl letech opět přijela připomenout svoji zatím poslední desku nazvanou Starfire.

Jaga Jazzist v pražském Lucerna Music Baru 15. dubna 2018 Jaga Jazzist v pražském Lucerna Music Baru 15. dubna 2018 Foto: Zuzana Veselá/musicweb.cz

Na začátku je nutno podotknout, že kdo zažil minulý koncert, měl v neděli asi pocit deja vu. Setlist a dekorace v podstatě úplně stejné, přesto podstata je v energii a náladě, které jsou s koncerty Jagy Jazzist spojeny.

Prohlédněte si také fotky z koncertu Jagy Jazzist

Po revolučním albu One Armed Bandit přišla před třemi roky norská skupina s novinkou nazvanou Starfire. Deska, která se oproti dřívějšímu symfoničtějšímu zvuku posunula více k elektroničtějšímu kabátu. Hudebně rovněž kapela výrazněji přitvrdila, neztratila ovšem zároveň nic ze svého snivého a futuristického nádechu.

 

 

Osmičlenná skupina, v níž působí sourozenecké trio bratrů a sestry Horntvethových, opět ukázala nejen svoji virtuozitu, ale hlavně předvedla, jak důležitá je myšlenková souhra. Členové Jagy Jazzist nemají zapotřebí, ačkoli na to bezesporu mají, se předvádět sólovými exhibicemi. Síla kapela tkví v dokonalé sehranosti, kdy působí jako jedno tělo a duše.

Co zaujme ještě před samotným koncertem je skutečnost, že na pódiu leží tolik nástrojů, jako kdyby hudebníků nebylo osm, ale spíše se jednalo orchestr. Čím totiž Jaga Jazzist rovněž uchvacuje je multiinstrumentalista jejích členů. Sám hlavní mozek kapely, Lars Horntveth, hraje na perkuse, klávesy, saxofon, klarinet a případně kytaru. Mimochodem právě jeho vytíženost v sólové kariéře stojí za ne tak častou, jak by si mnozí přáli, produkcí desek Jagy Jazzist. Zase je ale krásné, že členové kapely, kteří se valnou měrou znají takřka již od školy, kdy kapelu založili, stojí pořád při sobě, byť samozřejmě už došlo za uběhlá léta také k personálním změnám.

Vezměte si, že jejich první deska vyšla již v roce 1996, ale kapela samotná vznikla již v roce 1994. Jednoduchou matematikou tak lze dovodit, že samotnému Larsovi, kterému je nyní 38 let, bylo pouhých čtrnáct, když kapela byla založena.

Jaga Jazzist na koncertě v Lucerně postavila tedy repertoár na veleúspěšném repertoáru své desky z roku 2010 One Armed Bandit, nicméně nechyběly ani modernější věci z poslední desky Starfire včetně stejnojmenné skladby.

 

 

Komunikaci s publikem zajišťoval charismatický „viking" Martin Horntveth, který za svými bicími působil jako skutečný severský válečník. Jen mu vyměnit paličky za nějakou pořádnou zbraň...Jeho hráčská technika je do značné míry hodně silová, kdy se nebojí bušit na dvě doby, aby vykřesal ten nejzákladnější taneční rytmus. Ovšem aby toho nebylo málo, měl po svém boku rovněž pultík se samply. Ostatně nějakou formu klávesových prvků měli až na dechaře všichni zbývající členové. Ostatně kapela má hnedka dva hlavní klávesisty.

Sledovat hru Jagy Jazzist je vzrušující záležitost. Ta neuvěřitelná chemie různých zvuků působí jako z jiné části vesmíru. Je pravdou, že současná tvorba má už k jazzu opravdu hodně daleko, v něčem začíná tato hudba spíše připomínat art rockové kapely typu Yes či King Crimson. Ovšem elektronický kabát kapelu přibližuje současnému posluchači natolik vzrušujícím způsobem, že lidé u Jagy ani nepostrádají vokální složku.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Jaga Jazzist ukázala Praze opět všechny své trumfy a oddřela poctivý takřka až dvouhodinový výkon. Je nyní otázkou, co budou dělat dál, protože ačkoli se koncertu nedalo vytknout nic, slabinou začíná být již možná poněkud ohranější repertoár. Chtělo by to něco nového, ale kam se nyní posunout? Jaga Jazzist určitě bude muset opět přijít s nějakou novou koncepcí, nicméně zvládne to s časovou vytížeností svých jednotlivých členů? Budeme doufat, že ano, protože progresivnější jazzovou kapelu těžko na současné fusion scéně pohledat.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 17. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V neděli vystoupili: Valentin Clastier a Steven Kamperman z Francie a Nizozemí, Bakolo Music International, Metá Metá, Yossi Fine a Ben Aylon a Orlando Julius z Nigérie a The Heliocentrics z Velké Británie. Více se o průběhu festivalu dočtete zde. Podívejte se na fotogalerii z druhého dne: 

  • Díky Buddy Guyovi blues stále žije

    Dnes již můžeme říci: legendární zpěvák a kytarista Buddy Guy přináší novou, již v pořadí osmnáctou studiovou desku nazvanou The Blues Is Alive and Well. Se skladbami nešetřil a nadělil jich bluesovým fanouškům hned patnáct a jako bonus si k nahrávání přizval známé hudební osobnosti, Micka Jaggera, Keitha Richardse i Jeffa Becka. A co tedy od počinu vlastně očekávat?

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 16. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V sobotu vystoupili: Alizera Ghorbani z Íránu, indičtí Barmer Boys, Chouk Bwa z Haiti spolu s The Angstromers, Dudu Tassa s The Kuwaitis a na konec Islam Chipsy. Více se dočtete v reportáži z celého víkendu. Zde vám přinášíme fotogalerii. 

  • Foto: Bounty Rock Cafe Open Air, Olomouc, 16. 6. 2018

    To byl pořádný rockový festival v kotli olomoucké korunní pevnůstky! Zahájení patřilo olomoucké skupině Skramasax  a pak následovala dánská rocková smršť Blindstone. Metalisty, a nejen je, potěšila nejvýraznější skupina současnosti Dymytry, předvádějící nejen hudební, ale i propracovanou pódiovou a ohňovou show. Excelentní zpěvák skupiny Rainbow (nejen) Doogie White nám svým živelným projevem připomenul jejich hity. Po skupině Supergroup přišla největší hvězda večera - The Magic of Santana. Originální Santanovi zpěváci Alex Ligertwood a Tony Lindsay se špičkovým devítičlenným bandem předvedli úžasnou a strhující show. Trochu v jejich stínu ukončil festival blues-rockový kytarový virtuos Ryan McGarvey. Vynikající a určitě rád zajdu na jeho samostatný koncert. Půlnoc odbila a festival uprostřed města Olomouce musel nekompromisně skončit. Tak za rok zase! Koukněte na fotoreport: