Morricone jako moderní romantik Doporučený

Kdyby filmovou hudbu skladatele Ennia Morriconeho posuzovali jen současní profesoři a studenti skladby, dospěli by nejspíš k názoru, že slavný Ital je relikt 19. století, a že jeho umělecké prostředky nepřekonávají postupy romantismu. Jenže kdo má uši v pořádku, tak slyší, že Ennio do své hudby vkládá přidanou hodnotu v podobě nosné melodie i využívání soudobých prostředků - elektrických nástrojů a bicích. A v tomto duchu se nesl i koncert Ennia Morriconeho s Českým národním symfonickým orchestrem v pražské O2 Areně ve čtvrtek 12. února.

Ennio Morricone na koncertě v Praze 12. února 2015 Ennio Morricone na koncertě v Praze 12. února 2015 Foto: Zuzana Veselá/musicweb.cz

Šestaosmdesátiletý autor na něm vůbec nepůsobil jako muž na konci sil, ale naopak jako dirigent svým temperamentem strhával mladší spoluhráče k jedinečnému výkonu. Program sestavený z jeho nejlepších filmových skladeb zahrnoval známé melodie k westernům (Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý), ale i k Belmondovu trháku Profesionál či ke společenským snímkům Dělnická třída jde do ráje, Oběti války či monumentální finále se sborem Quemada - Abolisson.

Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu Ennia Morriconeho

Morricone pro koncert zvolil kratší verze svých skladeb, takže během večera odezněly tři desítky jeho slavných melodií. Morricone je živým potvrzením teorie, že v hudbě se nedějí úplné náhody, a že předpokladem úspěchu skladatele je i dostatečná šíře tvorby. A tu slavný Ital splňuje opravdu na 300 %. Vždyť Ennio Morricone za svůj život stihl napsat hudbu k pěti stovkám filmů, čímž tento žánr povýšil k nesmrtelnosti. I v Čechách žijí skladatelé, kteří v rámci tzv. vyššího populáru jsou schopni složit instrumentálně náročnou hudbu v širokém bigbandovém aranžmá, ale bez filmových nabídek jejich hudba strádá na úbytě.

 

 

Morricone má to štěstí, že díky svému talentu a pracovitosti byl schopen plnit zakázky filmových producentů i v šibeničních termínech, a přitom v jedinečné kvalitě. Některé melodie jsou samozřejmě poplatné době svého vzniku, ale skladatel podnikl své údajně poslední světové turné i proto, aby dokázal, že i symfonickou hudbu lze živě zahrát za doprovodu elektrických nástrojů, a výsledek není kýč. Koncert se stal mucholapkou na publikum milující čitelné melodie i pompézní zvuk, v tomto smyslu neodešel nikdo z 12 tisíců posluchačů zklamán. A když se před přestávkou ozvala árie z filmu Tenkrát na Západě v podání sopranistky Suzanny Rigacci, jen málo očí zůstalo suchých. I takovou moc má hudba, když dojme lidi, kteří jsou na ni připraveni, a dokáže při živém provedení dokonce předčit i filmový originál.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Interpol odehrají první koncert k 15. výročí debutové desky v Praze

    Je tomu již 15 let, co americká indie rocková sebranka Interpol vydala svou první, přelomovou desku Turn On The Bright Lights a patřičně se toto výročí rozhodla oslavit s fanoušky na území Evropy, Ameriky a Mexika 29 speciálními koncerty, na kterých zahrají album od začátku až do konce.

  • Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

    Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

  • Foto: Jethro Tull + Stromboli, Konopiště, 21. 7. 2017

    Příjemný podvečer v amfiteátru pod zámkem Konopiště odstartovala skupina Jeseter. Pak již nastoupili očekávamí Jethro Tull v čele s frontmanem Ianem Andersonem. Perfektní zvuk, skvělé výkony všech muzikantů, neúnavný Anderson teatrálně pobíhající a tančící pódiem na jedné noze. Největší pecky kapely, úžasná flétna, hutná kytara… jen ten zpěv Iana Andersona už není pochopitelně to, co býval v 70. letech, ale koncertu to nijak neuškodilo. Pořadatelská agentura a služba by si zasloužila zvláštní odstavec - poněkud přehnané “bezpečnostní opatření” před pódiem (kde je beztak propadliště cca v šířce 20 metrů), fronty na stáncích na 1,5 hodiny nebo i déle, občas arogantní ochranka… Setmělo se a nastoupili Stromboli v původní sestavě. Koncert otevřelo Sandonoriko, následoval blok novějších songů v angličtině, trochu chladněji přijímaný (všichni čekali na legendární hity kapely), i když některé písně měly také obrovskou sílu a velkou instrumentální hodnotu. Pak již konečně došlo na Carmen, Villa Ada, Veliké Lalulá, Košilela... nadšeně přijímané publikem. Precizní zvuk, skvělý výkony Báry Basikové, nezaměnitelná kytara Michala Pavlíčka, který si hru opravdu užíval a servíroval vygradovaná sóla i jemné polohy… Kapela přidala lehce pro ni netypickou “funkovou” Okolo ohňů, ale ani poté ji ovace publika nenechaly odejít ze scény na dlouho. Ó hory, ó hory, závěr, který musel přijít! Díky za krásný večer!

  • Foto: Colours of Ostrava, 22. 7. 2017

    Colours of Ostrava 2017 je minulostí. Poslední den jedné z největších hudebních akcí sezóny přinesl vystoupení Afro Celt Sound System nebo českého zpěváka Davida Kollera. V posledních hodinách také na festivalový areál dopadla silná bouřka. Ani ta však nezabránila fanouškům užít si show dalších headlinerů Jamiroquai či koncert skupiny Justice, který program na největších stagích zakončil.