Nebude-li pršet, nezmoknem - aneb první den Colours of Ostrava Doporučený

Déšť, bláto, nesmělé pohledy napříč zaplněným hledištěm, vůně tabáku a často i něčeho silnějšího mísící se s pachem stovek promoklých, opláštěnkovaných, zablácených a přesto smějících se a radujících se posluchačů - ano je to tak, rok uběhl opravdu rychle.

Brodka - Colours of Ostrava 2016 Brodka - Colours of Ostrava 2016 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

"My Ostravá(a)ci říkáme Kolors." Tento zajímavý lingvistický fenomén (vyskytující se mimochodem napříč věkovým spektrem) nejednoho neobyvatele Moravskoslezského kraje letos překvapil, rozesmál a zároveň i mírně dojmul, protože svědčí o tom, že místní lidé letos už 15. ročník festivalu berou skutečně za svůj. A co vlastně první den přinesl ? Pojďme se alespoň na některé kapely a interprety podívat podrobněji.

Rozdíl mezi prvním dnem loňského a letošního festivalu je dostatečně zjevný již z názvu článku, ale to nic nemění na tom, že by nadšení, z byť menšího množství návštěvníků než vloni, nebylo cítit. A těm, co nebylo příliš teplo, mohli pomoci například Terne Čhave, kteří se jako jedna z prvních kapel postarali o letošní pomyslný úvodní výkop festivalu. Pořádná nálož "gipsy ska" málokoho nechala v klidu a ačkoli po pár desítkách minut (jak to často v případě ska kapel bývá) mohla někomu klasická ska schémata připadat již trochu nudná, bylo to přesně to, co v silné dešťové přeháňce všichni potřebovali.

 

 

Zajímavé věci se děly v průběhu celého čtvrtka i na Full Moon Stage, kde od 19:00 vystupovali slovenští The Ills. Příjemná čtveřice sympatických mladých muzikantů nabídla zajímavou instrumentální kytarovku, která po celou dobu udržela v napětí a soustředěnosti, což v případě kapel hrajících instrumentální (navíc čistě kytarové) skladby není úplně jednoduché. Bylo vidět (a zejména slyšet), že kluci o výsledném zvuku ve všech jeho rozměrech hodně přemýšlí - škoda jen, že výsledné kompozice (což je patrně záměr) ač zajímavě promyšlené někdy vyznívaly zvukově poněkud ploše. Nějaké to kytarové sólo, které by na chvíli vystoupilo a příjemně zčeřilo atmosféru, by se klidně mohlo objevit - koneckonců instrumentálně na to oba kytaristé rozhodně mají. Celkově vzato ale skvělý úvodní koncert.

Velká očekávání se točila okolo poměrně mladé čtveřice (a to jak z pohledu věku, tak i délky jejich kariéry), Nothing But Thieves, tentokrát z Velké Británie. Kapela nabídla klasickou porci poprockových skladeb s důrazem na hutné kytarové riffy a výrazné melodie, kterým vévodil svým zpěvem teprve 24letý Conor Mason. Právě on byl tahounem a hlavní osobností na pódiu a to ne ani tak svým vzhledem nebo charismatem, ale hlavně hlasem. Velký rozsah a především bezchybná fistule, která byla v řadě skladeb jeho typickou hlasovou polohou, udělala z kapely víc než jen bezchybnou a precizní, ale přesto jen víceméně klasickou poprockovou formací.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Velká překvapení se často nedějí na hlavních stageích, ale na těch menších a výjimkou nebyla v úvodní den festivalu ani již zmiňovaná Full Moon Stage. Na koncert polské zpěvačky Brodky byla navíc opravdu ,,full,, takže skvělá atmosféra byla předem zajištěna. Na relativně malé pódium se vměstnalo nejen všech šest muzikantů, ale mnohem větší počet nástrojů (multiinstrumentalismus je zřejmě v kapele povinností). Samotná tahounka koncertu, devětadvacetiletá Monika Brodka, vládla na pódiu nejen bezchybným hlasem, ale i kytarou (střihla si v závěru i pár skvělých sól!), baskytarou a syntezátorem.

Podívejte se na fotogalerii z prvního dne festivalu

Po úvodní půlhodině víceméně pomalejších a zadumanějších skladeb v polštině i angličtině (poslední album natáčela v Los Angeles) přišla na řadu v té druhé slušná punk-rocková jízda, kterou by po prvních skladbách neznalý posluchač asi stěží čekal. Každá skladba koncertu, ať tesklivě pomalá, či ta elektroničtější a nebo ta punkrocková byla 100% uvěřitelná a na 110% zahraná od všech členů kapely. A na závěr představení jednotlivých hráčů - logické, ale u velkého množství ostatních kapel rozhodně ne automatické gesto úcty ke spoluhráčům. Pro řadu návštěvníků zcela po právu vrchol prvního dne Colours.

A jaký bude druhý den festivalu ? Jisté je, že neméně zajímavý.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Černá víra Depeche Mode je věčná

    Britská kapela Depeche Mode vystoupila po 4 letech ve středu opět ve vyprodaném Edenu. Devátá zastávka v rámci probíhajícího Global Spirit Tour připadla právě na Prahu a jednalo se opět o magický hudební zážitek.

  • Rozlučka s Deep Purple jako rocková mše

    Pražská O2 arena zažila 22. května večer velkolepou show v podání britské rockové legendy Deep Purple. Jejich světové turné Infinite dává tušit, že může být poslední, což české fanoušky vyburcovalo k maximální účasti. Plno bylo na ploše i na tribunách.

  • Muse se vrací, pozitivní a plní naděje

    Po dvou letech od vydání posledního alba Drones se na scénu znovu vracejí britští rockeři Muse. Ještě předtím než vyjedou na očekávané stadionové turné po Americe s Thirty Seconds To Mars a PVRIS, vyslali do světa novinku s názvem Dig Down.

  • Papa Roach přivezou do Prahy novou desku

    V září letošního roku se můžeme těšit na koncert kapely Papa Roach, která právě vydává svou devátou studiovou desku Crooked Teeth.