Punch Brothers na Strunách podzimu excelovali Doporučený

Americká kapela Punch Brothers zavítala do Lucerny jako předposlední koncert letošního ročníku Strun podzimu. Multižánrové spojení vycházející především ze žánrů amerického kontinentu uhranulo publikum, které výkon kapely zhodnotilo bouřlivým potleskem.

Punch Brothers rozjeli v Lucerně neuvěřitelný koncert plný energie. Punch Brothers rozjeli v Lucerně neuvěřitelný koncert plný energie. Foto: David Webr/musicweb.cz

Pětičlenná kapela Punch Brothers působí na scéně od roku 2006 a za tu dobu stihli vydat 5 desek. Poslední album vyšlo letos v červenci a nazvali ho All Ashore. V čele uskupení stojí sedmatřicetiletý hráč na mandolínu, zpěvák a skladatel Chris Thile, který už svůj um jak na mandolínu, tak i zpěv na Strunách podzimu jednou předvedl. V roce 2014 přijel v duu se známým klavíristou Bradem Mehldauem a už tehdy publikum jeho talent překvapil. Více se o tomto koncertu dočtete zde. S sebou tentokrát přivezl i další čtyři členy své kapely - houslistu Gabe Witchera, banjistu Noama Pikelnyho, kytaristu Chrise Eldridge a basistu Paula Kowerta

Několik minut po osmé hodině večerní vyběhlo všech pět hudebníků na pódium, které bylo tentokrát napříč sálem, na kraji tanečního parketu. Ihned se pustili do zpěvu a hry a tak vydrželi skoro dvouhodinový koncert uhrát bez přestávky. Mezi některými písněmi si nedali ani krátkou pauzu, Chris Thile pozdravil publikum a banjista řekl, že se po 17 letech rád navrátil do Prahy, kde tehdy poprvé vystupoval mimo Spojené státy. Pro dlouhé proslovy ale prostor nebyl, protože nechali zaznít především slova svých skladeb.  

Hned první skladba My Oh My ukázala kvality všech hudebníků, jak dokážou své nástroje ovládat. Taktéž se pustili do vícehlasého zpěvu, který patřil k mimořádně skvělým momentům a nahrávali jim i perfektní aranže písní. Tichá místa až zpívaná šeptem se mísila s vysokými tóny Chrisova hlasu i vícehlasého rázného projevu. Práce s hlasem byla jak z technického hlediska, tak z posluchačova úhlu naprosto výjimečná. Stejně tak sehranost kapely, kdy jednotlivé nástroje se přidávaly a následně mlčely nebo si naopak užívaly sól, byla bezchybná. Energičtější skladby jako Boll Weevil nebo This Girl, na které by si očividně leckteří z publika i zatančili, vyváženě střídaly baladické kousky s velkým důrazem na text a jeho přednes, který hraničil s rapem. Příkladem tomu byla The Angel of Doubt.

 

 

Do České republiky mnoho amerických bluegrassových kapel během roku nezavítá, a tudíž koncert Punch Brothers se pro festival nabízel jako něco neotřelého, co českému publiku chybí nabídnout. Kapela však ve svých písních namíchala pořádný žánrový koktejl. Během koncertu se chvílemi zdálo, že zní čistý bluegrass, poté se přiklonili ke country, následně k písničkářskému folku a například v instrumentálních skladbách či částech písní zněla inspirace klasickou hudbou. Inspiraci berou hudebníci očividně porůznu, ale kořeny slyšitelně ctí, jen alternativně inovují.

Nadšení a radost z hudebníků přímo sršela a i když s sebou nevozí bubeníka nebo hráče na perkusní nástroje, rytmus rovná se alfa a omega jejich tvorby. Jednotlivé nástroje určovaly výrazný rytmus, ale zároveň si ze svého nástroje basista i houslista občas perkuse vytvořili, když na ně začali bubnovat. Chris si zase pomáhal zvýrazněním tak, že nadskočil a rázně dupl oběma nohama. 

Úplně prostý detail posunul celý koncert do komornější atmosféry a zároveň v kontaktní pozici se hudebníkům mnohem lépe hrálo. Jediný mikrofon uprostřed pódia, kolem kterého se hudebníci velmi blízko rozestavěli a navzájem si jen uhýbali, když se střídali v sólech, dodal koncertu ještě větší ráz. Dnes jsme spíš zvyklí na hudebníky v kapele, kteří mají jasně vytyčené místo na pódiu daleko od sebe. Tento detail samozřejmě zvlášť ve starších časech patřil k mnoha žánrům. Punch Brothers se strefili do černého a Chrisovi ani tak neubylo místo na tančení při hře na mandolínu.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Bratři k tomuto žánru patří a naše končiny navštívili už třikrát The Wood Brothers s basistou Chrisem Woodem v čele. Tyto dvě kapely mají k sobě žánrově celkem blízko, ale troufla bych si říci, že Punch Brothers se pustili, především když si rádi poslechneme i instrumentální sóla, ještě o kousek dále. V rámci žánru se Punch Brothers zapsali jako inovátoři a poslechnout si jejich hudbu živě je mnohem větší zážitek než z desek. Excelentní koncert strhl publikum k potlesku ve stoje a kapelu si na pódium vytleskalo dokonce dvakrát.

Tímto koncertem alespoň v našem českém rybníčku aspirují na koncert roku a co se festivalu Struny podzimu týče, kteří přivážejí už více než 20 let hudebníky různých stylů, vystoupení Punch Brothers předčilo mnohé z nich a rozhodně patří mezi to nejlepší, co se na festival zatím podařilo přivézt. Bluegrass v honosném prostředí Velkého sálu Lucerny rozhodně obstál.  

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Jeden z nejuznávanějších afrických hudebníků Habib Koité míří k nám

    Malijský kytarista a zpěvák Habib Koité je jedním z nejpopulárnějších a nejuznávanějších hudebníkem Afriky. Habib Koité spojuje různé styly malijské hudby a svým přístupem k hudbě odráží zájem o všechny druhy hudby.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Kamasiho Washingtona

    Jazzový zážitek. Jak jinak popsat výkon tohoto vynikajícího saxofonisty. Největší jazzový objev desetiletí oslovil znalce, publikum a prý i hipstery. Ale na to si utvořte názor vlastní. Jako saxofonista i aranžér se představil na albu Kendricka Lamara a svým tříhodinovým kompletem Epic získal sérii mezinárodních ocenění. Pojďte 7. července do Paláce Akropolis na jeho koncert, my už soutěžíme!

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Tomáše Lišky & Invisible World

    ,,Neviditelný svět” Tomáše Lišky je naprosto ojedinělým výkřikem v české hudbě. Vyzrálá autorská hudba mísí prvky jazzu, komorní hudby a worldmusic z jihomořských a jihovýchodních oblastí našeho kontinentu. Pojďte se o jeho výjimečnosti přesvědčit do Paláce Akropolis 22. října od půl osmé večer.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Boban Markovič Orkestar

    Boban Markovič Orkestar je vůbec nejlepší a nejuznávanější srbskou romskou dechovou kapelou a Boban Marković zřejmě nejlepším trumpetistou, jakého Srbsko mělo v posledních letech. Takže neváhejte a pojďte soutěžit o lístky na jeho koncert 18. září v Paláci Akropolis!