Super ZuperOctave trio zahrálo v Jazz Docku Doporučený

Koncert v Jazz Docku představil zcela poprvé současné trio izraelského kytaristy Gilada Hekselmana. A jak tento jazzový koncert zněl? 

Gilad Hekselman Gilad Hekselman Zdroj: youtube.com

Očekávání před čtvrtečním koncertem byla veliká a nutno už v úvodu zmínit, že byla naplněna na 110 %. Gilad Hekselman je bezesporu jedním z leaderů současného kytarového jazzu a co víc, nevyniká jen jako výtečný instrumentalista, ale také i jako skladatel. Nutno jedním dechem podotknout, že jeho spoluhráči, klavírista Aaron Parks a bubeník Kendrick Scott, pak stojí ve své kategorii také na špičce.

Pokud by šlo koncert charakterizovat jedním slovem, což by ale bylo samo o sobě nedostačující, bylo by to slovo uvolněnost. Uvolněnost, kterou jasně na první pohled charakterizovaly na pódiu postavené dvě bedny od piva, které Aaron Parks použil jako improvizovaný stoleček pod svůj Apple. Však jde přece o hudbu, ne? Náplň koncertu byla velmi rozmanitá a Hekselman nám dal jasně najevo, že ačkoli pochází z Izraele, v New Yorku, kde v současnosti žije, evidentně nasál mnoho vlivů. Zazněly zadumanější a intimnější skladby, jemná bluesovější skladba s krásnou country melodií (Do Re Mi Fa Sol), ale i složitější a rychlejší skladby, kde se člověk jen stěží dopočítal a byly dost "za roh".

Velká výhoda Hekselmanovy hudby, a to by šlo jistě srovnat částečně s Patem Methenym, je však v tom, že i složité skladby často zní velmi jednoduše. Hekselman je v první řadě totiž melodik (opět další spojitost s Methenym) a jeho skladby jsou natolik přístupné, že si je člověk může, nebo alespoň některé jejich motivy, i zpívat (například VBlues či Clap Clap). To vše zdobí jeho nádherný sametový tón a skvělé nápady v sólech, které jsou pro něj typické. Dalším důvodem, proč jeho trio zní tak uvolněně, je patrně i jejich přístup k base. O úlohu nejnižších frekvencí se totiž dělí Parks s Hekselmanem. Právě to, že basu hrají dva lidé a navíc na atypické nástroje, dává jejich hudbě jakousi další lehkost a nový rozměr.

 

 

Koncert ovšem nebyl jen představením Gilada Hekselmana. I jeho spoluhráči předváděli strhující výkony. Celkově měl člověk dojem dokonalého napojení, nadhledu a skvělé sehranosti. Reakce a vnímavost Kendricka Scotta na ostatní spoluhráče byla často opravdu nepochopitelná.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Aaron Parks střídal klávesové nástroje, ale celkově hrál zejména na místní křídlo a Fender piano. Ostatní, spíše syntetičtější zvuky, přenechával spíše Hekselmanovi. Kromě hudebních aspektů koncertu nutno zmínit i skvělou komunikaci s publikem. Ve skladbě Clap Clap zapojilo trio i publikum, což nutno podotknout není na takovýchto jazzových koncertech zcela typické. Hekselman se navíc projevil jako člověk se smyslem pro příjemný a pichlavý ironický humor, což celkovou atmosféru během večera ještě více odlehčilo. Doufejme, že Gilada Hekselmana se svým triem zase brzy uslyšíme.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...