Večer na antracitových polích s Julií Wolfe Doporučený

Po roční pauze navázal festival Struny podzimu na koncery Steva Reicha a Davida Langa a přivezl do pražského Fóra Karlín další špičkovou reprezentantku soudobé americké hudby – Julii Wolfe. Její Pulitzerovou cenou ověnčené dílo Anthracite Fields nás zavede do uhelné krajiny americké Pensylvánie na přelomu 19. a 20. století, do dob, kdy Ameriku i svět pohánělo uhlí.

Julia Wolfe na Strunách podzimu 7.listopadu 2017 Julia Wolfe na Strunách podzimu 7.listopadu 2017 Foto: David Webr/musicweb.cz

Toto výjimečné dílo je poctou mužům a ženám, kteří nasazovali své životy hluboko pod zemí a obstarávali tak zdroj energie pohánějící tehdejší svět. Inspiraci čerpala Julia Wolfe v rodné Pensylvánii, kde se nacházela nejbohatší ložiska tohoto černého zlata. Právě antracit je jeho nejčistější podobou, která vyniká vysokým obsahem uhlíku a vysokou výhřevností.

Autorka se s dokumentární pečlivostí pustila do studia podkladů a ve společnosti scénografa Jeffa Gravese nasbírala širokou paletu materiálu, pomocí které vytvořila téměř dokumentární dílo v podobě oratoria pro sbor a sexteto. V něm ovšem nespoléhá na popis historických faktů či vyprávění uceleného příběhu, ale představuje posluchači a divákovi v pěti částech útržky ilustrující každodennost života pensylvánských horníků.

 

 

Velmi intenzivní kompozice střídá ambientní a energické polohy, překračuje hranice mezi klasickou hudbou, folklórem až rockem, přičemž smývá rozdíly mezi žánry. Text libreta čerpá z nasbíraného materiálu, lidových říkanek, dobových manifestů, rozhovorů, či seznamu obětí důlních neštěstí. Vizuální doprovod pak představují dobové fotografie, filmy, mapy či nákresy důlních staveb. Všechny prvky tvoří dohromady výjimečně komplexní a soudržné dílo, které diváka během šedesátiminutové skladby vtáhne a nepustí.

Oratorium bylo napsáno na míru legendárnímu souboru Bang on a Can-All Stars, který je autorčinou „domácí kapelou". Uskupení vzniklo v roce 1992 a jeho doménou jsou nahrávky soudobé hudby, charakteristické překračováním hranic mezi klasikou, jazzem, rockem a experimentální hudbou. Postupně si soubor vydobyl v této oblasti světové renomé a počtem na míru napsaných kompozic se stal průkopníkem v oblasti „nové hudby". Sexteto Bang on a Can pak v pražském Karlíně výtečně doplnil domácí komorní sbor Martinů Voices, který se soustředí na interpretaci moderní komorní světové hudby.

Samotný večer zahájili Tonya Graves a Dan Bárta, kteří svými originálními interpretacemi hornických písní Sixteen Tons a Dark as a Dungeon uvedli posluchače do atmosféry americké Pensylvánie přelomu 19. a 20. století. Poté již nastoupili Bang on a Can a Martinů Voices a dvacetiminutovou sborovou deklamací jmen horníků zabitých při důlních neštěstích v úvodní části skladby, Foundation, uhranuli návštěvníky Fóra Karlín. Nutno dodat, že zmíněný seznam je natolik dlouhý, že autorka byla nucena vybrat jen oběti s křestním jménem John a jednoslabičným příjmením. Druhá část skladby, místy až rockově laděná energická Breaker Boys, vychází z dětské říkanky a pojednává o těžké práci dětských horníků. Velmi emotivní třetí část Speech je zhudebněnou řečí předáka důlních dělníku Johna L. Lewise ve strhující interpretaci kytaristy a v tomto případě i zpěváka Marka Stewarta. Meditativní lyrická čtvrtá věta Flowers je inspirována civilním životem horníků a jejich rodin ve svébytných hornických koloniích, umělých městech vystavěných poblíž uhelných nalezišť. Závěrečná část Appliances je pak výčtem každodenních činností a potěšení, které bychom si nemohli dopřát bez energie vydobyté horníky z nitra země.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

V pouhých pětašedesáti minutách představila Julia Wolfe ve spolupráci s Bang on a Can a Martinů Voices jedno z nejpůsobivějších děl současné hudby, nesmírně hutnou, hlubokou a podmanivou skladbu, která je zároveň dokumentární sondou reflektující sociální problémy dané doby. Své dílo přijela autorka představit osobně a po koncertě se zúčastnila debaty s diváky, kde poodhalila některé své motivy a zdroje inspirace. Po Stevu Reichovi a Davidu Langovi představily Struny podzimu dalšího reprezentanta špičkové soudobé hudby. Doufejme, že v této tradici budou pokračovat i napřesrok.

BANG ON A CAN ALL-STARS:

Ashley Bathgate – violoncello, zpěv
Robert Black – kontrabas
David Friend – klavír
David Cossin – bicí nástroje
Mark Stewart – kytary, zpěv
Ken Thomson - klarinety
MARTINŮ VOICES – sbor
Lukáš Vasilek - sbormistr
Tonya Graves – zpěv
Dan Bárta – zpěv
Jeff Graves – scénografie

 

pro musicweb.cz napsal Michal Havlák

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.