Závěr Masters of Rock obstarali metalová královna a démon Doporučený

V nedělním line upu samozřejmě nejvíc vyčuhoval basák Gene Simmons. Kromě něj nás ale také čekaly dvě bandy, co rády zpívají o alkoholických substancích a pochopitelně návrat blonďaté dračice Doro Pesch.

Gene Simmons vystoupil na Masters of Rock bez typického makeupu. Gene Simmons vystoupil na Masters of Rock bez typického makeupu. Foto: Petr Zip Hájek/musicweb.cz

Nejdřív ze všeho se ale slavilo další výročí. Je to totiž už dvacet let, co česká pódia brázdí Salamandra, jedna z nejvýraznějších power metalových kapel u nás. A jelikož tihle pánové jsou na Masters of Rock jako doma, připravili si pro své fanoušky speciální show, při které se hrály staré věci, popíjelo šampaňské a baskytarista Jaroslav „Pišta“ Sedláček dokonce k výročí dostal novou basu. V seznamu písní nemohla chybět hymna festivalu Masters of Rock. Po povedeném vystoupení i přes časnou hodinu provázel Salamandru do zákulisí aplaus.

O dost větší zástup posluchačů nalákal do hlediště Alkehol. Ti už to taky táhnou více než 25 let a nezdá se, že by chtěli zpomalovat. Momentálně pracují na své sedmnácté řadovce. Úvod tradičně patřil otvíráku legendárního debutového alba z roku 1992 Hospodo nalejvej. Během své necelé hodiny Alkehol sázeli na osvědčené hity, tak aby si všichni přítomní opilci i abstinenti mohli zahalekat své oblíbené popěvky. Nechyběly kousky jako Nonstop, Piju jako duha, Už se to smaží a peče nebo Zmaštěnej. Kapelu nedávno opustil v Harleji nejspíš už příliš vytížený Tonda Rauer, ale jeho nástupce Jan „Bart“ Bartoš se rozhodně zahanbit nenechal. Hlavními postavami tohoto seskupení stejně zůstávají Ota Hereš a Petr „Kuna“ Buneš. Vystoupení Alkeholu bezesporu všem přítomným zvedlo náladu, což bylo jeho hlavním cílem. A také přivodilo žízeň.

Masterplan jsou další z těch jmen, které mi před nějakým časem zmizely z radaru. Jedná se o kapelu, kterou založili kytarista Roland Grapow a bubeník Uli Kusch, když byli vyhozeni z Helloween. V první inkarnaci se za mikrofon postavil hvězdný Jorn Lande, takže kapela pochopitelně přitahovala mnoho pozornosti. Debutové album s hitem Enlighten Me kapelu katapultovalo mezi power metalovou elitu, ale potom začaly různé třenice a personální otřesy, odvádějící od hudby pozornost. Poslední řadovku Masterplan vydali před pěti lety, Loni vydali desku PumpKings, což jsou nahrávky Helloween z dob, kdy v nich Grapow působil. Na dvě z nich došlo i na Masters of Rock, konkrétně Time of the Oath a The Chance. Jinak se čerpalo hlavně z nedostižného debutu. Roland Grapow je skvělý kytarista a v Masterplan se obklopuje výbornými muzikanty (působil zde i český bubeník Craddle of Filth Martin „Marthus“ Škaroupka), takže koncert byl opravdu skvělým zážitkem.

 

 

Hodně zvědavý jsem byl také na Doro. Její kariéra začala v osmdesátých letech, kdy vtrhla na scénu jako frontmanka kapely Warlock a rychle si díky svému energickému stylu, nezaměnitelnému hlasu a v neposlední řadě i příjemnému vzhledu získala miliony fanoušků. Ti ji neopustili ani po přechodu na sólovou dráhu. Někdy kolem roku 2000 jí přiřkli titul metalové královny, který si udržela dodnes. A oprávněně. Její oddanost metalové hudbě a jejím fanouškům je totiž nezměrná. A podle toho také vypadal její koncert na Ronnie James Dio Stage. S Doro šili všichni čerti a kapela se nenechala zahanbit. Sympatie hlediště si samozřejmě získali okamžitě. Doro chystá na srpen dvojalbum Forever Warriors, Forever United, z něhož zazněla ochutnávka v podobě písně All For Metal. Většina setu ale patřila hitům Warlock – zaznělo jich celkem devět – a publikum samozřejmě kousky jako Burning the Witches, Für Immer a hlavně All We Are nezapomnělo. Doro publikum na velké finále festivalu báječně nastartovala. A ještě se měla vrátit.

Osvěžující představení si pro Masters of Rock připravili Korpiklaani. Finští samorosté se spojili s legendárními folkaři Fleret, což byl vskutku fantastický nápad, protože tento koncert bude bezesporu patřit v historii festivalu k těm nejpamátnějším. Fleret totiž na pódiu nepřevzali roli nějakých přicmrndávačů, ale stali se regulérní součástí tělesa. Nevím, jak moc tohle vystoupení nacvičovali, ale výsledek působil nesmírně spontánním dojmem. Jako první zazněla píseň Fleretu Vizovice (ta v zákulisí zaujala Uda Dirkschneidera natolik, že hudebníky přišel pozdravit na pódium) a následně došlo na song Beer Beer - s českým textem (!). Tyto dva kousky byly tím nejvíce zapamatovatelným z devadesátiminutového vystoupení, i když samozřejmě ne tím jediným, co stálo za pozornost.

Korpiklaani svým opileckým folkem vždy dokážou spolehlivě rozeskákat celý areál vizovické palírny, jsou tady už také jako doma. A letošek nebyl výjimkou. Nechybělo pochopitelně ani neodmyslitelné pádlování diváků v kotli. Na poslední čtvrtinu koncertu kapelu doprovodila dechová sekce Symfonického orchestru z Lahti. Obě tělesa spolu opět skvěle ladila a nestalo se to, co při většině koncertů ze symfonickými prvky – totiž, že by symfonici nebyli slyšet. Fleret se navíc na závěrečnou Vodku na pódium vrátili a celý ansámbl tak dal koncertu velkolepou tečku. Toto bylo vskutku nezapomenutelné představení a zasloužilo by si nějakým způsobem zvěčnit.

Na závěr se představil basák skupiny Kiss Gene Simmons – zdaleka největší hvězda letošního ročníku. A protože je to Gene Simmons, jeho vystoupení se neobešlo bez kontroverze. Rozpaky budilo již zrušení naplánované autogramiády, jež nahradilo setkání se čtyřiceti vítězi soutěže. Koncert sám o sobě neměl chybu – fanoušci Kiss se museli tetelit blahem, když se Vizovicemi nesly hity jako Deuce, I Love It Loud nebo War Machine, při níž se k Simmonsovi na pódiu připojila Doro. Písní Are You Ready se připomněl aktuální desetidiskový set The Vault. A jako třešnička na dortu zazněl také nesmrtelný flák Long Tall Sally od Little Richarda.

 

 

Simmons během koncertu nezapomněl připomenout, kolik s Kiss prodali nahrávek. Na I Love It Loud se na pódium dostali také vítězové výše uvedené soutěže. I když nepochybuji, že to pro ně byl ohromný zážitek, z publika to spíše zavánělo trapností, jelikož tito lidé zjevně nechápali, co po nich zpěvák chce. Ten je opakovaně vyzýval, aby došli k mikrofonu a něco řekli česky, což se nestalo. Simmons si následně z jejich neschopnosti mu porozumět začal dělat legraci. Nevím, nakolik je v pořádku, že hudebník během koncertu zesměšňuje své fanoušky, ale možná, že boží mlýny přece jenom melou rychle, protože když se přiblížil konec koncertu, Simmonsovi se porouchala basa. S pomocí přispěchali Korpiklaani, kteří se na závěrečnou Rock and Roll All Nite dočkali pozvání na pódium. Tento moment každopádně dodal koncertu na bezprostřednosti a ukázal také Simmonsovu lidštější stránku.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Démon s basou tak poskytl velkolepé finále dalšího skvělého ročníku festivalu, jehož věhlas již dávno přerostl naši krásnou zemi. Je bez pochyby, že pořadatelé již nyní chystají ročník další a určitě v něm bude figurovat spousta starých známých a také nějaké to překvapení. A nám nezbývá, než se těšit.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

Další podobné články