Rozhovor s Dirty Blondes: Beego je květinka, o kterou se staráme

V dubnu pokřtili Dirty Blondes před plným Rock Café svoje debutové album Don't Be a Pussy. Nejen o tom, jaké jsou jejich další plány, pro MusicWeb.cz odpovídali kytarista Tomáš a zpěvačka Beego.

Energická zpěvačka Beego v klubu Matrix Energická zpěvačka Beego v klubu Matrix Foto: archiv kapely

Kapela Dirty Blondes funguje už dva roky a za tu dobu jste si získali hodně fanoušků. Co bylo prvním velkým krokem ve vaší kapelní kariéře? Já osobně jsem vás začal vnímat v listopadu 2010 na večeru talentů v pražském Roxy.

Tomáš: My jsme začali hrát někdy v dubnu 2010 a ještě před tím zmiňovaným showcase jsme si stihli zahrát na Rock for People, takže to byl takový velký start. S klukama jsme vlastně hráli už od ledna, v březnu přišla Beego a hned po měsíci jsme nahráli EPčko.

Beego: A hned na začátku dubna jsme hráli náš vůbec první koncert.

Myslíte si, že už jste se uchytili na české hudební scéně? Přece jenom spoustě kapel se za dva roky nepodaří pomalu ani zahrát si ve větším klubu.

Tomáš: To byl i náš cíl. Když jsme kapelu zakládali, chtěli jsme do toho šlápnout, chtěli jsme si za tím jít a pořádně jsme na tom makali.

Beego: Měli jsme to jednodušší v tom, že už každý z nás nějaké zkušenosti měl. Navíc jsme si hodně sedli a rychle jsme si našli styl hudby, který nás baví. A pak do toho můžeš jít naplno.

Podle toho, jak to říkáte, byl samotný rozjezd kapely hodně rychlý. Vážně netrvalo dlouho, než jste našli společnou notu…

Tomáš: Ona ta hudební stránka, ten styl, byl už od začátku vlastně jasný. Pak do té hudby přišla Beego, která s tímhle stylem do té doby neměla moc zkušenosti. Zpívala sice v bigbeatové kapele, ale ten náš divoký punk rock byl zas někde trochu jinde. Ale dala do toho svoji originalitu a vznikli Dirty Blondes.

2012 05 31 01 dirtyblondes
Hrajete dirty-rock´n´roll, což si ne všichni umí úplně představit, a tak se pro vás samozřejmě hledají přirovnání. Ve vaší hudbě jsou prý slyšet prvky The Hives. Je to tak? Jste jejich fanoušci?

Tomáš: Hele, když jsme začínali hrát, tak o nás někdo napsal, že hudebně oscilujeme mezi The Hives a The Subways a od té doby nás s tím všichni spojujou.

Beego: Samozřejmě The Hives máme rádi…

Po dvou letech hraní jste v dubnu vydali první desku, Don't Be a Pussy. Písničky na ní vznikaly průběžně během těch dvou let, nebo je to záležitost posledních pár měsíců?

Beego: Deska vznikala průběžně, je to vlastně vývoj naší tvorby za ty dva roky.

Uvažujete už teď, nějaké dva měsíce po vydání, o novém albu? Kdy byste chtěli vydat další?

Tomáš: Hele, to neumíme říct, záleží, kdy bude materiál. Když budeme mít dost nových písniček, tak proč to nenahrát.

Na vašich koncertech je kromě neuvěřitelné energie na pódiu hezké i to, že jste v kontaktu s fanoušky, a to i po koncertě. Hádám, Beego, že jako půvabná zpěvačka asi nemáš nouzi o mužské fandy, kteří se s tebou chtějí vyfotit…

Tomáš: Do toho bych si dovolil vstoupit, ony se s ní chtějí fotit hlavně holky… A s námi ti chlapi (smích).

Beego: Kluci samozřejmě taky chtějí fotky, ale holky nemají takový strach, prostě přijdou a řeknou si. Párkrát se mi stalo, že přišla nejdřív skupinka holek, vyfotily se, pokecaly jsme a pak se teprve odvážili přijít i kluci.

 

 

Jak to vůbec funguje v kapele, když jsi tam jediná ženská? Teď jste odjeli turné, jaké to bylo fungovat s kapelou plnou chlapů v dodávce?

Beego: Ve skutečnosti je to velká sranda. Já jsem v jejich společnosti ráda a zatím jsme neměli žádnou ponorku nebo tak, takže v pohodě. Já jsem taková květinka, o kterou se kluci starají, takže mě to s nimi baví (smích).

Před turné k Don't Be a Pussy proběhly v kapele personální změny, vyměnili jste bubeníka. Co se stalo?

Beego: Víš, já mám hrozně krásné sestry a náš bubeník se do jedné hrozně zamiloval. On si myslí, že kapela a ženská nejde dohromady, takže se rozhodl, že to zabalí. Nejen hraní u nás v kapele, ale bubnování celkově, prodá bicí, postaví dům, zasadí strom a já nevím, co všechno ještě (smích). Ale věřím, že spolu budou šťastní.

Nový bubeník, nová, debutová deska. Co bude dál? Chystáte třeba videoklip?

Tomáš: Přesně tak, někdy koncem června, zkrátka na léto bychom chtěli mít už hotový nový klip. Ale uvidíme, jak to všechno půjde, jestli se stihne sestříhat atd.

Ukážete se letos na nějakých letních festivalech?

Tomáš: Zatím máme potvrzené některé menší regionální festivaly, na ty velké zatím čekáme, jestli ještě něco dopadne… Ale můžete se na nás těšit třeba na Koupáku ve Volyni nebo na Lipno festu, tak doufáme, že se tam potkáme s co nejvíc fanouškama.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Interpol odehrají první koncert k 15. výročí debutové desky v Praze

    Je tomu již 15 let, co americká indie rocková sebranka Interpol vydala svou první, přelomovou desku Turn On The Bright Lights a patřičně se toto výročí rozhodla oslavit s fanoušky na území Evropy, Ameriky a Mexika 29 speciálními koncerty, na kterých zahrají album od začátku až do konce.

  • Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

    Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

  • Foto: Jethro Tull + Stromboli, Konopiště, 21. 7. 2017

    Příjemný podvečer v amfiteátru pod zámkem Konopiště odstartovala skupina Jeseter. Pak již nastoupili očekávamí Jethro Tull v čele s frontmanem Ianem Andersonem. Perfektní zvuk, skvělé výkony všech muzikantů, neúnavný Anderson teatrálně pobíhající a tančící pódiem na jedné noze. Největší pecky kapely, úžasná flétna, hutná kytara… jen ten zpěv Iana Andersona už není pochopitelně to, co býval v 70. letech, ale koncertu to nijak neuškodilo. Pořadatelská agentura a služba by si zasloužila zvláštní odstavec - poněkud přehnané “bezpečnostní opatření” před pódiem (kde je beztak propadliště cca v šířce 20 metrů), fronty na stáncích na 1,5 hodiny nebo i déle, občas arogantní ochranka… Setmělo se a nastoupili Stromboli v původní sestavě. Koncert otevřelo Sandonoriko, následoval blok novějších songů v angličtině, trochu chladněji přijímaný (všichni čekali na legendární hity kapely), i když některé písně měly také obrovskou sílu a velkou instrumentální hodnotu. Pak již konečně došlo na Carmen, Villa Ada, Veliké Lalulá, Košilela... nadšeně přijímané publikem. Precizní zvuk, skvělý výkony Báry Basikové, nezaměnitelná kytara Michala Pavlíčka, který si hru opravdu užíval a servíroval vygradovaná sóla i jemné polohy… Kapela přidala lehce pro ni netypickou “funkovou” Okolo ohňů, ale ani poté ji ovace publika nenechaly odejít ze scény na dlouho. Ó hory, ó hory, závěr, který musel přijít! Díky za krásný večer!

  • Foto: Colours of Ostrava, 22. 7. 2017

    Colours of Ostrava 2017 je minulostí. Poslední den jedné z největších hudebních akcí sezóny přinesl vystoupení Afro Celt Sound System nebo českého zpěváka Davida Kollera. V posledních hodinách také na festivalový areál dopadla silná bouřka. Ani ta však nezabránila fanouškům užít si show dalších headlinerů Jamiroquai či koncert skupiny Justice, který program na největších stagích zakončil. 

Rozhovory z rubriky