Rozhovor s Earlem Thomasem: Blues si mě vybralo samo

Bluesman Earl Thomas již Českou republiku navštívil, ale nyní se vrací 20. října do Bounty Rock Cafe v Olomouci. Redakci musicweb.cz se ho podařilo vyzpovídat a v následujících řádcích se dočtete, kdo a proč je přehnaně pověrčivý, proč je současné blues moc technické a proč by byl Earl v kmenovém soužití vrána.

Earl Thomas vystoupil v roce 2013 na šumperském festivalu Blues Alive Earl Thomas vystoupil v roce 2013 na šumperském festivalu Blues Alive Foto: Zbyněk Zácha/musicweb.cz

Co pro vás znamená sousloví „opravdové blues"?
Opravdové blues je hudba černých lidí, která vznikla pod tíhou otroctví a pod takzvanými zákony „Jim Crow" na jihu Spojených států. Blues se zrodilo díky směsici afrických, evropských, asijských i latinskoamerických kulturních vlivů, které jsou možné pouze ve Spojených státech.

Earle, jste velice důležitým představitelem současného blues. Můžete mi říct, jak se díváte na dnešní bluesovou scénu?
Dneska je hodně takových těch „technických" talentů v blues. Myslím si ale, že tohle není právě ono „opravdové blues", je to jen taková plytká imitace. Nikdo z nás nemůže zachytit kulturní dějiny, které vytvořily toto jedinečné umění. Jediné, co ale můžeme dělat, a o to se svou tvorbou pokouším, je využít určitý styl, abychom sdělili svůj vlastní příběh. Zdá se mi, že dnešní blues ztratilo schopnost vyprávět příběhy, což je pro blues stěžejní prvek, a hodně muzikantů si osvojilo stereo zvuk, ale postrádají v něm kulturu, stejně tak ve své hudbě. Moji rodiče, prarodiče i praprarodiče chtěli svůj životní příběh vyprávět a to se jim dařilo právě díky blues. Tohle dnešní blues postrádá a tak zní pochopitelně jinak. Také mu chybí gospelová část, která úplně vymizela z melodie.

Ovlivnily vás právě oba žánry, soul i blues. Dají se vlastně srovnat, nebo jsou si hodně podobné?
Pro mě je jejich hranice hodně tenká a má spíš co do činění s instrumentací a s tím, co chcete vyjádřit. Soul klidně využije lesní roh, stejně jako blues harmoniku. Rhythm & blues a soul využívá dvě kytary, dvoje klávesy, čtyři rohy, doprovodné zpěváky, více slov a podobně k tomu, aby řekly stejný příběh, který blues poví třemi nástroji.

 

 

Kdo jsou vaši oblíbení hudebníci?
Ike & Tina Turner, Rod Stewart, Shirley Bassey, té jsem ukradl techniku, Wilson Pickett, Otis Redding, prostě je jich opravdu hodně.

Když se ohlédnete za svými začátky, co vás na blues tolik upoutalo, že jste se mu začal věnovat profesionálně?
Jsem syn bluesmana, který byl synem bluesmana. Takže blues jsem si nevybral, ono si mě našlo samo. Hodně mě ovlivnila rodina a také kostel. Vždycky se v našem domě hrávalo blues, rhythm & blues, soul a gospel.

K blues neodmyslitelně patří také příběhy o pekle a ďáblu, které jsou spjaté třeba se jménem Roberta Johnsona. Věříte těmto historkám?
Myslím, že je hodně lidí pověrčivých právě, když se řekne Robert Johnson... (smích)

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Můžete mi říct více o The Royal Guard? Kdo s vámi nyní hraje?
The Royal Guard je má kapela ve Velké Británii, ale rozhodl jsem se na turné vyrazit s The Crow Band ze Spojených států, abychom podpořili mé nové album Crow.

Můžete vaši novou desku představit?
Crow je deska, kterou bych nazval jako současné blues. Kořeny má v blues, ale zasahuje do americany, rocku, soulu i rhythm & blues. Jsou v ní všechny žánry, které mě ovlivnily. Nového je na ní to, že jsem spolupracoval s jinými skladateli a byl jsem u písní od začátku. Název Crow jsem vybral proto, protože vrána je moje duchovní zvíře. Navštívil jsem víkendový kurz o tom, jak se dopracovat k sobě samému, když žijete v kmenu. A jeden z aspektů života v kmenu je hledání zvířete nebo totemu, který k vám patří. A právě moje je vrána.

Plánujete koncert v České republice. Na co se čeští fanoušci mohou těšit?
Na dobrou show, ale to musejí přijít, aby to viděli sami. Dobré skladby, písně z nového alba a chytlavý rytmus, který je jen tak nepustí!

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Respect festival - den druhý, 18. 6. 2017

    Již 20. ročník Respect festivalu představil jak české, tak především zahraniční hudebníky. V neděli 18. června, se posluchači dočkali Ivy Bittové, která byla předem představována jako jedna z největších hvězd ročníku. Druhý den Respect festivalu zahájil očekávaný koncert srbského klavíristy Bojana Z, k němuž se připojil francouzský zpěvák Erik Marchand, představitel bretaňského stylu hudby. Vystoupila ale následně také například izraelská raperka Victoria Hanna či skupina United Vibrations.

  • Foto: Respect festival - den první, 17. 6. 2017

    Na louce u Bruselské cesty kousek za Stromovkou se v sobotu 17. června sešly kapely z různých koutů světa - Radio Cos, Balanescu Quartet, Sirventés, Na Hawa Doumbia nebo Junun. A těmito hudebníky odstartoval první den Respect festivalu. Na fotografie se můžete podívat níže. 

  • Foto: Suzanne Vega, Divadlo Archa, 14. 6. 2017

    Folková zpěvačka a dnes již legenda svého žánru Suzanne Vega zavítala do pražského Divadla Archa. Na fotogalerii se můžete podívat zde. 

  • Respect festival 2017: Izraelský rap i alternativní Iva Bittová

    Již 20. ročník Respect festivalu představil jak české, tak především zahraniční hudebníky. Druhý den, tedy v neděli 18. června, se posluchači dočkali Ivy Bittové, která byla předem představována jako jedna z největších hvězd ročníku.

Rozhovory z rubriky