Rozhovor s Václavem a Janem Neckářovými: Půlnoční je malý zázrak

Václav Neckář a Bacily se chystají na vánoční turné. Odpovědi na otázky, jak budou koncerty vypadat, kdo bude speciálním hostem i proč mají bratři Neckářové rádi Vánoce, jsme pro vás zjišťovali během velmi milého rozhovoru.

Bratři Neckářovi Bratři Neckářovi Jakub Macháček, MusicWeb.cz

Zanedlouho vyrazíte na velké vánoční turné. Jaké máte z koncertů pocity teď, ve fázi příprav?

Václav: Budeme zkoušet, zkoušet, zkoušet.

Jan: Vždycky se těšíme, až bude všechno hotové a připravené. Teď nás ale čeká akorát tvrdá práce. A na tu se zas až tak moc netěšíme. (smích) Okolo celé realizace jsou takové drobnosti, které vás otravují. Musíte třeba najít termíny, které budou všem vyhovovat. V organizaci je zainteresována hrozná spousta lidí.

Jaká bude celá show? Bude velkolepá, nebo spíše komornější?

Jan: Všechno je v podstatě otázka peněz. Představoval jsem si, že na koncertech budeme mít jeden efekt. Nemůžu říct jaký, ale už jsme s ním kdysi koketovali přes výzkumný ústav. Angažoval jsem jednoho svého kamaráda a v Lucerně jsme to zkoušeli. Na první pokus se nám to nepovedlo, druhý koncept už byl o něco úspěšnější.

Nechci, aby lidé věděli, o co přišli. Když jsem řekl, že bych to chtěl použít alespoň k jedné skladbě, na začátek nebo na konec, řekli si 350 tisíc. Moje reakce byla rychlá: Co tu máme dál? (smích) Musíme si zkrátka poradit s tím, co bude.

Václav: Ale pozor, my umíme opravdu udělat z prdu kuličku. Vyrůstali jsme v divadle a víme, co se dá dělat se světly, dá se s nimi kouzlit.

Jan: Kdysi jsme byli jako kapela první, kdo měli svůj vlastní světelný park. Jestli tak můžu říkat těm osmi světlům, co jsme vozili. (smích) Ale i s těmi osmi světly se dala udělat show.

Václav: Takže v tomto případě budeme mít obrovskou scénu. Přivezeme si svoje efekty, budou tam ohně, petardy, mlhy a spousta dalších věcí. Takže komorní? To nepůjde… (smích)

Jan: Scéna bude velká dvanáct krát devět metrů, kam se snad se vším vejdeme.

2012 10_09_Jan_a_Vaclav_Neckarovi01Slyšela jsem, že na scéně ale nebudete sami. Kdo vás bude doprovázet?

Václav: Ještě jsme angažovali čtyřicetičlenný chlapecký sbor Pueri Gaudentes. Takže kromě nás samotných musíme zvládnout ještě ty malé, ale oni jsou šikovní.  

Jan: Byl jsem se podívat na zkoušce a šlo jim to. Během jedné schůzky už krásně zpívali naše věci. Potulného hráče se naučili hned. Ta je jednoduchá. (smích) Kluci budou zpívat soprány a alty, takže vlastně zastoupí i dívčí hlasy a odzpívají nám to tam úplně dokonale.

Na jaké skladby se mohou fanoušci těšit?

Václav: Určitě zaznějí intimní věci, budou tam komorní věci, ale přijde taky randál a petardy. Naše publikum o nic nepřijde. Jak se o nás říká: přijedou Humbuk Brothers. (smích)

Jan: Kluci s námi budou zpívat Vaškův běžný repertoár, zazpívají ale i české národní koledy, které upravím tak, že je nikdo nepozná. (smích) Ne, doufám, že je všichni poznají a že nikdo nebude nadávat a nebudou po mně házet kamením. (smích)

Předpokládám, že nebude chybět ani Půlnoční…

Jan: Jistě, nebude. Celé turné se snad i jmenuje Půlnoční. Ale já teď nevím, různě jsme to přejmenovávali. A teď už ani nevím, jestli to bude turné. (smích) Letos budou tři koncerty: 17., 18. a 19. prosince.

Václav: Říkáme tomu pět P: Pueri Gaudentes, Pardubice, Plzeň, Praha, prosinec.

Jaký máte vy osobně vztah ke skladbě Půlnoční? Pro český národ se stala symbolem Vánoc loňského roku.

Václav: Je to dobré, mám velkou radost.

Jan: Pokládám to za zázrak, že ta písnička přišla, že se povedla, že si ji vzali lidé za svou. Přijaly ji malé děti, těm kdyby se nelíbila, zpívat ji prostě nebudou. Učil jsem tři roky na základní škole, takže vím. Proč by ji zpívaly, kdyby se jim nelíbila? Líbí se i dospělým, i babičkám. Zkrátka všem generacím.

 

 

Zazní na koncertech i starší repertoár?

Václav: Určitě. Budou tam staré písně, budou tam ale i ty pozdější. Z Planetária, z Atlantidy, z Tomu, kdo nás má rád, ale i z nového alba Dobrý časy.

Jan: A ještě se pokusíme nazkoušet úplné novinky. Nevím, jestli to stihneme, ale protože jsme turné posunuli z listopadu až na prosinec a leden, máme více času. Takže pokud Zdeněk udělá texty, prostor by pro to měl být. Uvidíme, jestli to do té doby stihne. Pokud ne, objeví se na nové desce. Zrovna připravujeme vánoční album na příští rok, protože jsme si řekli, že příští rok možná budou taky Vánoce. (smích)

Václav: A já jsem nikdy vánoční album neměl.

Jan: Ale podle májského horoskopu mají být poslední Vánoce letos.

Podle Májů nestihneme ani letošní Vánoce. Skončíme už před nimi…

Jan: (smích) Vlastně ano, už před Vánocemi bude konec. Ne, my jsme si řekli, že ty příští ještě také budou, a tak připravujeme album.

Jak dlouho spolu vlastně spolupracujete?

Václav: Od roku 1953.

Jan: Neoficiálně, amatérsky samozřejmě. Ale profesionálně je to od roku 1971. Od 4. srpna, ode dne, kdy se narodila moje první dcera Eva. Ale bráchu už jsem doprovázel na takovou dětskou heligonku, když mi byly asi čtyři roky. Vašek zpíval lidové písně. V tomhle směru máme podobné začátky jako Lenka Dusilová. Ta začínala taky folklórem a lidovou písní.

2012 10_09_Vaclav_Neckar03Máte kladný vztah k Vánocům, když chystáte vánoční turné a vánoční album?

Jan: Naprosto kladný. Mám je odjakživa rád, už odmalička. Právě kvůli dárkům a kvůli cukroví. (smích) I když teď už vlastně kvůli kaprovi a bramborovému salátu.

Kapra jíte jenom o Vánocích?

Václav: Já mívám kapry ještě i od Honzy Schneidera, textaře a kamaráda. Vozí mi pravé kapry z Třeboně a ti jsou skvělí.

Jan: Většinou ano. Jinak my máme s bráchou ryby rádi a jíme je pravidelně. Jíme lososa, pangase nebo claresse, to je taky výborná mořská ryba. Jíme i pstruhy. Asi to máme nějak v rodině - moje žena je ryba a já jsem vodnář. (smích)

Už jste zmínil jméno Lenky Dusilové. Spolupracovali jste na skladbě Na Rafandě. Objeví se jako host na vašem turné?

Jan: Mysleli jsme, že ji tam budeme mít. Ale ona bohužel nemá volné termíny. Ani Marta Kubišová nemá termíny. Místo nich jsme chtěli Katarínu Knechtovou. Ta ze začátku říkala, že s námi pojede, ale potom se zjistilo, že jí termíny také nevyhovují.

Václav: Oslovili jsme také Ewu Farnou, ale ani ona nemá volno. Zkrátka všichni hosté, s jejichž přítomností se trochu počítalo, tam být nemůžou, protože už mají jiné smlouvy.

Ale jednu osobu jste přeci jen sehnali…

Jan: Ano. Mařenka (Rottrová, pozn. redakce) měla loni poslední turné, přestala zpívat, a tak má jako jediná volno. (smích) A její syn turné organizuje, takže z toho vlastně logicky vyplynulo, že Maruška nám s turné pomůže. Je to fajn, protože jsme se léta potkávali na různých akcích.

Václav: Vždycky jsem ji miloval, ale nikdy jsme spolu nezpívali, ani jsme spolu nic neměli.

Jan: To bych radši dál nerozváděl. (smích)

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Interpol odehrají první koncert k 15. výročí debutové desky v Praze

    Je tomu již 15 let, co americká indie rocková sebranka Interpol vydala svou první, přelomovou desku Turn On The Bright Lights a patřičně se toto výročí rozhodla oslavit s fanoušky na území Evropy, Ameriky a Mexika 29 speciálními koncerty, na kterých zahrají album od začátku až do konce.

  • Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

    Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

  • Foto: Jethro Tull + Stromboli, Konopiště, 21. 7. 2017

    Příjemný podvečer v amfiteátru pod zámkem Konopiště odstartovala skupina Jeseter. Pak již nastoupili očekávamí Jethro Tull v čele s frontmanem Ianem Andersonem. Perfektní zvuk, skvělé výkony všech muzikantů, neúnavný Anderson teatrálně pobíhající a tančící pódiem na jedné noze. Největší pecky kapely, úžasná flétna, hutná kytara… jen ten zpěv Iana Andersona už není pochopitelně to, co býval v 70. letech, ale koncertu to nijak neuškodilo. Pořadatelská agentura a služba by si zasloužila zvláštní odstavec - poněkud přehnané “bezpečnostní opatření” před pódiem (kde je beztak propadliště cca v šířce 20 metrů), fronty na stáncích na 1,5 hodiny nebo i déle, občas arogantní ochranka… Setmělo se a nastoupili Stromboli v původní sestavě. Koncert otevřelo Sandonoriko, následoval blok novějších songů v angličtině, trochu chladněji přijímaný (všichni čekali na legendární hity kapely), i když některé písně měly také obrovskou sílu a velkou instrumentální hodnotu. Pak již konečně došlo na Carmen, Villa Ada, Veliké Lalulá, Košilela... nadšeně přijímané publikem. Precizní zvuk, skvělý výkony Báry Basikové, nezaměnitelná kytara Michala Pavlíčka, který si hru opravdu užíval a servíroval vygradovaná sóla i jemné polohy… Kapela přidala lehce pro ni netypickou “funkovou” Okolo ohňů, ale ani poté ji ovace publika nenechaly odejít ze scény na dlouho. Ó hory, ó hory, závěr, který musel přijít! Díky za krásný večer!

  • Foto: Colours of Ostrava, 22. 7. 2017

    Colours of Ostrava 2017 je minulostí. Poslední den jedné z největších hudebních akcí sezóny přinesl vystoupení Afro Celt Sound System nebo českého zpěváka Davida Kollera. V posledních hodinách také na festivalový areál dopadla silná bouřka. Ani ta však nezabránila fanouškům užít si show dalších headlinerů Jamiroquai či koncert skupiny Justice, který program na největších stagích zakončil. 

Rozhovory z rubriky