Rozhovor s Voxelem: Lennona bych si nechal i vytetovat

Prošel několika talentovými soutěžemi, ale až jako Voxel se vyhoupl na přední místa hitparád, a to hned se svým prvním singlem V síti. Ve svém debutu si nebere servítky a je rozhodnutý v tom pokračovat. Co všechno se skrývá za alter-egem Václava Lebedy?

Voxel Voxel Zdroj: archiv interpreta

Kolik se toho změnilo, když se z Václava Lebedy stal Voxel?

Změnilo se toho dost. A podstatně. Voxel je vlastně moje alter-ego, prostřednictvím kterého si plním sny. Vnímám jinak lidi, to, co chtějí slyšet, a taky že vidí jen to, co chtějí vidět. Toho se dá využít, ale taky to může člověka dostat na kolena. Baví mě být pozorovatelem světa, který se mi otevírá.

Jak bys Voxela představil někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Určitě nějak tak, aby se o něj začal zajímat, tak třeba že „viděl prsa všech hereček v celý republice“, že „ví, jak dopadne souboj Primy s Novou a kdo zbouchnul Hanychovou“, anebo že si dělá prdel z hitmakerů typu Míši Davida.

2012 5 21 01 voxel

Člověk se o tobě všude dozví, že budeš dělat mainstream s undergroundovým nadhledem, co to v praxi znamená?

Ať si každý pod tím představí, co uzná za vhodné. Z mého pohledu to je tak, že se budu snažit překvapovat buď něčím originálním, nebo nečekaným, což se obecně v popu moc neděje, tak ať se to tu trochu rozvíří. (smích)

V tuhle chvíli se řadíš do mainstreamu, je nějaký hudební styl, který bys měl chuť zkusit, zaexperimentovat si?

Jelikož jsem svého času uvažoval o konzervatoři (hra na klavír), zamiloval jsem si klasiku, nejvíce Mozarta, Rachmaninova a Beethovena, proto možná nějakou fúzi s klasiky s moderním soundem a produkcí, to by mě bavilo.

Máš za sebou první velký hit V síti, ke kterému jsi natočil klip, jaké bylo natáčení klipu? Bavil ses, nebo to byla těžká dřina?

Natáčení pro mě bylo překvapivé. První zkušenost a krok do neznáma. (smích) Ale zhostili jsme se toho s vervou, respektive s pár flaškama stařených rumů z mé sbírky, takže i když to byla docela dřina, rozhodně jsem se bavil.

Na singlu V síti jsi spolupracoval s Xindlem X a jeho partičkou. Budeš s nimi spolupracovat na celém albu?

Spolupracovat s touhle bandou rozhodně hodlám, protože Xindlův producent a kapelník Dalibor Cidlinský jr. je zároveň mým producentem a kamarádem. Děláme spolu moji debutovou desku a Daliborův bratr Honza mi zase nahrává baskytary. V tomhle složení všechno funguje, jak má.

Ve svém singlu V síti zpíváš „možná jsem v síti, ale ne chycen“, už ses někdy chytil do nějaké sítě?

No do té nejpříjemnější, do sítě hudby, která mě baví, je to výzva a šance. Jsem teď opravdu spokojený, že jsem se chytil.

Chystáš i něco čistě autorského?

Co se týče hudby, děláme ji společně s Daliborem a některé songy jsou čistě moje. S dvěma texty mi pomohl Xindl X a ostatní (většinu) dělá kamarád Pokáč. Já česky píšu akorát básničky a nechci se v nich svazovat rýmem ani určitou stavbou, jsou to ale dost velké psychárny psané často stylem proud vědomí. Teď vše funguje, jak je, a až budu spokojený se svými texty, vyzkouším je před lidmi a pak se uvidí.

Jistě už pracuješ na prvním albu, máš už představu o tom, jak by se mělo jmenovat a kdy si ho budeme moci poslechnout?

Mám pár variant názvů, ale ty zatím neprozradím. Bohužel, máme trošku zpoždění, tak pokud to nestihneme do konce května, vypadá to, že bude na podzim, ale troufám si tvrdit, že bude stát za to počkat.

 

 

Udělat další písničky, natočit album, to jsou krátkodobé cíle, představuješ si i dlouhodobé cíle? Chtěl bys zpívat až do sedmdesáti jako Karel Gott?

S tím nemůžu moc souhlasit, udělat písničky a natočit album je vcelku dlouhodobá záležitost, protože nejde jen o to natočení. Songy se musejí složit, trénovat, pokud některý nefunguje, předělává se, dále se nahrávají, mixujou, masterujou… Nechci přemýšlet moc dopředu, to člověka akorát zavazuje a nervuje, radši si dávám cíle postupně, a když jich dosáhnu, dávám si další.

Je před námi léto plné festivalů, chystáš se na nějaký? Budeš na nějakém vystupovat? Máš v úmyslu na některý z letních festivalů vyrazit taky jako divák?

Nikdy jsem na fesťáky nechodil a vždycky mě to mrzelo, tak to snad tento rok konečně napravím. Jestli budu vystupovat, ještě nevím, jsem v jedné soutěži a pokud by se podařilo uspět, bude to paráda. Jako divák chci na Open Air Festival a RfP.

2012 5 21 02 voxelProšel jsi několika talentovými soutěžemi, máš nějaké rady nebo doporučení pro ty, kteří by se chtěli přihlásit?

Hlavně ať se nepodělají z případného úspěchu. Znám dost lidí, co se dostali hodně vysoko, a ten náhlý vzestup popularity je vlastně odepsal, protože jak rychle tihle fanoušci přichází, o to rychleji pak i ztrácí zájem.

Kdybys měl možnost zpívat s kýmkoliv ze světa živých i mrtvých, kdo by to byl?

Určitě můj největší hrdina, vzor John Lennon. Miluju ho tak, že bych si jej i nechal vytetovat. (smích)

Toužil jsi už od dětství po kariéře zpěváka nebo jsi chtěl být traktoristou (nebo něčím úplně jiným)?

Bylo toho hodně, v předškolním věku jsem chtěl mít ultrazvuk a zkoumat břicha, na základce jsem měl sen být mineralog, pak že budu brutálně prachatý právník a budu mít ty nejkrásnější bitches. (smích) Bylo toho hodně, ale ten zpěv a hudba mě drží nejdéle… Zatím.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Árstídir jsou na desce Nivalis v té nejlepší formě

    Islandská kapela Árstídir již prošla řadou změn, co se počtu členů kapely týče. Nyní v triu vydává nové album nazvané Nivalis, které obsahuje 13 autorských skladeb převážně v angličtině, ale i na rodnou islandštinu, na kterou jsme u této kapely zvyklí, také dojde. Pokračují ve stejném stylu i nyní?

  • Rozhovor s Bad Karma Boy: V Česku chybí celoplošné alternativní rádio

    Produkují hity, ale přesto jsou součástí alternativní scény. Slovenská skupina Bad Karma Boy se od popu s psychedelickou atmosférou posunula blíže k elektronice a své aktuální album Překrásný nový svět představí již tuto sobotu na pražském Metronome festivalu. Na otázky Musicwebu odpovídal frontman kapely Juraj Marikovič.

  • Foto: Bounty Rock Cafe Open Air, Olomouc, 16. 6. 2018

    To byl pořádný rockový festival v kotli olomoucké korunní pevnůstky! Zahájení patřilo olomoucké skupině Skramasax  a pak následovala dánská rocková smršť Blindstone. Metalisty, a nejen je, potěšila nejvýraznější skupina současnosti Dymytry, předvádějící nejen hudební, ale i propracovanou pódiovou a ohňovou show. Excelentní zpěvák skupiny Rainbow (nejen) Doogie White nám svým živelným projevem připomenul jejich hity. Po skupině Supergroup přišla největší hvězda večera - The Magic of Santana. Originální Santanovi zpěváci Alex Ligertwood a Tony Lindsay se špičkovým devítičlenným bandem předvedli úžasnou a strhující show. Trochu v jejich stínu ukončil festival blues-rockový kytarový virtuos Ryan McGarvey. Vynikající a určitě rád zajdu na jeho samostatný koncert. Půlnoc odbila a festival uprostřed města Olomouce musel nekompromisně skončit. Tak za rok zase! Koukněte na fotoreport:

     

  • Arcade Fire v Praze: Jedna z nejlepších koncertních kapel vystoupila před poloprázdnou halou

    Skupina Arcade Fire poprvé vystoupila u nás a představila svou téměř dokonalou až extatickou show a vzor muzikantství. Možná by stačilo napsat pár superlativů a recenze by byla hotová, když jedinou vadou koncertu bylo, že se jeho intenzita chvílemi až nedala vydržet.