03.02.2020 8:04

Zemřel Ivan Král, člen kapely Patti Smith Doporučeno

Rocková legenda Ivan Král je jedním z mála českých umělců, který dosáhl na světovou slávu. Držitel Grammy hrál s Patti Smith i Blondie, psal písně pro Iggyho Popa, Davida Bowieho nebo Johna Calea. Zpěvák, kytarista, skladatel a producent, tvůrce jediného světového rockového megahitu českého autora Dancing Barefoot, který nahrály takové veličiny jako Patti Smith, U2 nebo Simple Minds, v neděli zemřel. Informaci o úmrtí tohoto velikána hudebního světa uveřejnil festival Metronome na facebookové stránce a z České televize potvrdila i agentura ČTK s odkazem na dobře informovaný zdroj. Zpěvák a kytarista podlehl v 71 letech rakovině. Zemřel v Michiganu ve Spojených státech, kde žil se svou ženou, textařkou Cindy Hudson Kral.

Ivan Král byl rocker s českými kořeny a světovým věhlasem. Muzikant emigroval ve svých 18 letech s rodinou do New Yorku, kde pracoval ve vydavatelství Apple Records a věnoval se hudbě. Ta se stala jeho životním posláním. Během své hvězdné kariéry hrál ve skupině Luger, svého času byl členem skupiny Blondie, dlouhá léta doprovázel zpěvačku Patti Smith, také působil ve skupině Iggyho Popa a spolupracoval se zpěvákem Johnem Waitem. Neopomenutelné je také jeho působení jako producent kapel Lucie nebo Mňága a Žďorp.

Ještě před Vánoci Ivan Král přišel s biografickou knížkou, ve které popisoval veškeré hudební i osobní zážitky ze Spojených států. Knihu Neuvěřitelný Ivan Král představil slovy: „Je tam hodně bojů, bolesti a lásky," řekl tehdy  jedenasedmdesátiletý Ivan Král o biografii, kterou podle jeho vzpomínek napsal hudební novinář Honza Vedral a vyšla u nakladatelství Slovart. Příběh jednoho ze světově nejproslulejších českých rockových muzikantů zve čtenáře na divokou jízdu do 70. let, přímo do epicentra kulturní revoluce, kdy se v New Yorku rodil punk a garážová hudba a zároveň se stala poslední výpovědí tohoto jedinečného hudebníka. „Uprchnete z komunistického Československa, navštívíte kultovní místa, jakými byly klub CBGB nebo Hotel Chelsea, octnete se v přední řadě na prvních koncertech Ramones, Kiss i Bruce Springsteena. Projedete se po New Yorku psychedelickým Rolls Roycem Johna Lennona. A budete i u vzniku Blondie," popisuje Vedral skutečně neuvěřitelné zákruty hudebního příběhu Ivana Krále.

„Patti Smith vás bude držet za ruku i vyhazovat z kapely, Iggy Pop cvičit nahý jógu v obýváku, plakat vám na rameni a nadávat do pitomců, David Bowie diskutovat o tom, jak se píší písničky. Zažijete natáčení nejlepších českých desek 90. let od Lucie, Alice i Mňágy a žďorp," dodává Vedral. Jeho kniha odhaluje leckdy překvapivá zákulisí historie a vývoje hudby, kterou proslula takzvaná „prázdná generace". A přitom vypráví příběhy celé řady slavných písní, jako jsou Dancing Barefoot či Bang Bang.

„Knihu jsme dávali dohromady více než rok prostřednictvím videorozhovorů přes oceán. Ivan byl u sebe doma nebo ve studiu a doslova se přehraboval ve vzpomínkách. I když ani na minutu nepřestal být gentleman, překvapilo mě, kolik zákulisních her, ústrků, špíny i nosů bílých od kokainu se může skrývat třeba jen za dvě a půl minuty dlouhou písničkou," říká Honza Vedral. „Ivan se během těch dlouhých hovorů rozpovídal o věcech, do kterých se mu dřív nechtělo. Některé příběhy jsou úsměvné, jako když ho Iggy Pop při natáčení desky zamknul do skladu pro uklízečku. Jindy bolestivé, jako když došlo k zásadnímu rozkolu s Patti Smith. V některých chvílích jsem měl pocit, že spíš než biografii píšu filmový scénář. Jenomže tohle všechno se doopravdy stalo," dodává autor.

 

 

Jak se poznal s Iggym Popem a jak od něj odcházel, vyprávěl pro rozhovor s musicweb.cz takto: "Znal jsem ho ještě před tím, než jsem hrál v Blondie nebo s Patti Smith. Už v té době jsem viděl, že ty Stoogies jedou na něčem, něco brali a byli úplně mimo. To jsem si říkal "tak tohle nemůžu, to by bylo úplné šílenství s nimi hrát". Nicméně poté, když se Patti Smith rozhodla mít děti a rodinu, tak se otevřelo okénko a najednou jsem byl jeho kytarista. Byli jsme jako bráchové. On jako Jim Osterberg byl normální kluk, ale když se pak šlo na jeviště, tak to byla věc. S ním se hrálo nejsnáz při koncertě, neboť v jeho kapele jsme byli rovnoprávní, když jsme spolu hráli, psali písničky... Dodnes jsme kamarádi, nicméně jsme se spolu rozešli, protože moc chlastal a já měl o něj obavy. Každej na něho kašlal, já jsem měl k němu takový mateřský cit, aby se mu něco nestalo, proto jsem odešel. A dodnes jsme kámoši, je to bezvadný frontman. Stále mě dostává, jak pořád skáče po jevišti, leze při koncertech po stožárech..."

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.