S úderem deváté hodiny večerní na pódium přišel původem britský rodák z Walesu, později hudebník působící v Austrálii Gwyn Ashton. Tento bluesman není pro české publikum neznámý, protože působí nyní pravidelně na české scéně a posluchači ho měli možnost slyšet v různých klubech po celé České republice. Velice profesionální vystoupení, během kterého zvládl bez doprovodu kapely hrát na kytary, doprovázet se kopákem a ještě zpívat, rušilo jen špatné nazvučení právě oněch jednoduchých bicích, které výrazně přehlušovaly kytaru i Gwynův zpěv. To byla jediná vada na kráse, což je škoda. Projev výtečného zpěváka však upoutal publikum hned od počátku a představil třičtvrtěhodinový set. O patro výš měl připravený velice vybavený merch s plakáty, tričky i alby a dalšími věcmi, takže fanoušci mohli vybírat z opravdu velkého množství, jak si jeho hudbu odnést s sebou i domů.

Po několika minutách ale nastala smršť. Rodák ze San Franciska Joe Louis Walker má už za sebou hodně dlouhou kariéru bluesmana. Na scéně působí tento osmašedesátiletý hudebník od roku 1964, ale věk na něm není opravdu nijak poznat. V prostorách Lucerna Music Baru se postaral o nefalšovanou bluesovou show, na kterou tančilo celé vcelku početné publikum. Doprovodnou kapelu tvořili bubeník Byron Cage, klávesista a baskytarista, přičemž všichni tři zpívali. Baskytarista Lenny Bradford si během večera střihl i jednu sólovou skladbu a svým hlasem i neskutečně rozzářeným projevem učaroval. Na hlasech stála podstatná část hudebního umu a nešlo než obdivovat souhru hlasů a jejich barevnost. 

Během koncertu nemohl posluchač dělat víc, než se zaposlouchat, tančit do rytmu a usmívat se, protože ze všech členů kapely přímo sálala radost ze hry a energie, kterou do publika předávali, byla přímo ochromující. Ve skladbách si Joe Louis obstojně vyhrával s kytarovými sóly, až mu při jednom praskla struna. Ani to nebyla překážka pro zkušeného muzikanta a skladbu dohrál do konce. Strunný problém se bleskurychle vyřešil, když si přivolal technika a hned se pokračovalo.

Pokud blues znamená smutek a jeho hudba melancholické pomalé riffy, tato definice rozhodně nesedí na elektrické blues Joe Louis Walkera. Jedna nadupaná skladba střídala druhou a na pomalejší píseň došlo snad jen v případě cover verze skladby While My Guitar Gently Weeps od The Beatles.

Soulem inspirované blues zaznělo mnohokrát, kapela se dotkla lehce i reggae rytmu a Joe uvedl dvě skladby In The Morning a Soldier for Jesus jako gospelové. Samozřejmě téma textu gospelu sedělo, ale pokud by si někdo představil kostelní klidné verze, byl by na omylu. I tyto skladby si kapela střihla takříkajíc od podlahy a především v první jmenované náramně vyzněl vícehlas v refrénu.

Skoro dvouhodinový kytarový i pěvecký nářez utekl jako voda a posluchačům se rozhodně končit nechtělo. Podobné podzimní koncerty amerických bluesových hvězd jsou vždy velkým zážitkem, ale Joe a jeho neunavitelnost vtáhla do varu snad všechny přítomné. Letošní Blues Alive se má rozhodně na co těšit! A ti, co na Blues Alive nezavítají, nebo nestihli pražský koncert, mohou doufat, že se Joe do Prahy brzy vrátí.