Na první pohled nekonečná fronta před vyprodanou DRFG arénou a davy lidí z nedostatku místa na chodníku pobíhajíc po silnici, aby se zařadili ke správnému vstupu. Jasný důkaz toho, jak žádaná je tahle show i u nás. Kdo přišel, nelitoval a odnesl si nezapomenutelný zážitek, který se vryje pod kůži.
Bez poga a vířícího kotle se obešel koncert progmetalových Dream Theater v Praze. Skupina sedícím divákům předvedla natolik profesionální show, že žádná pařba před pódiem ani nebyla potřeba. A upřímně by se k hudbě Dream Theater ani nehodila.
Kiefer Sutherland přijel do Lucerna Music Baru premiérově představit svou country kapelu. I když se muzice profesionálně věnuje teprve pět let, má na kontě již dvě alba. Pražské vystoupení bylo hlavně o pohodě a bezprostřednosti.
Po krátké době zažila Praha druhý koncert trojice metalových kapel ve velké hale. Zatímco Sabaton se svými křídly Amaranthe a Apocalypticou dokázali vyprodat O2 arenu, pro Hammerfall ve spolupráci s Battle Beast a Serious Black nebyl problém zaplnit Forum Karlín.
Rock'n'rollový kvartet Last Train odehrál při pondělním večeru v Rock Café koncert, který se kvalitou směle vyrovnal představením daleko věhlasnějších jmen.
Bezchybná rytmika není u rockových a metalových kapel příliš obvyklá. Už vůbec ne, pokud má skupina k baskytaristovi ještě dva bubeníky. Mongolští The Hu ale pražskému Lucerna Music Baru předvedli sehranost celého uskupení s klišovitě pověstnou asijskou precizností. Tradiční mongolská hudba zkřížená s rockem publikum chvílemi téměř i hypnotizovala.
I když hlavními hvězdami nedělního večera v O2 areně byli švédští válečníci Sabaton, byla vystoupení všech tří kapel navzájem dramaturgicky natolik provázaná, že jsem ho bral spíš jako minifestival tří kapel s jednou v pozici headlinera.
Česká stálice na hudební scéně, kapela Druhá tráva, koncertovala v prostorách strašnického Kulturního domu Barikádníků. Nejednalo se ale o klasický koncert, jelikož si kapela během večera přizvala k sobě na pódium další dva hudebníky – kytaristu Michala Pavlíčka a jazzového klávesistu Michaela Nejtka.
Do pražského Fora Karlín skoro přesně po roce přijela americká blues-rocková diva Beth Hart. Se tříčlennou doprovodnou kapelou i čistě sólově znovu dokázala, jak obrovský talent v sobě (ne)skrývá, i to, jak pestrou show umí publiku nabídnout.
Letošní již 8. ročník tradičního Mikulášského koncertu naší populární kapely The Tap Tap letos změnil čas, místo i scénář.
Na pódiu klubu Nová Chmelnice se sešly dvě kapely, jež se před desítkami let podílely na formování svých žánrů. Zatímco Diamond Head počátkem osmdesátých let pomáhaly na svět nové vlně britského heavy metalu, Black Star Riders jsou následovníkem Thin Lizzy, jedné z nejvýznamnějších kapel rockové historie vůbec.
Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.
K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.
Zatímco úvod prvního večera svěřilo vedení do rukou slovenských sousedů, ten následující, jen s návratem k tradičnímu výkopu z předsálí, opanovali ti polští. Karolina Czelej své hráčské ambice realizuje v jiném projektu, a tak se mohla jako jediná z Caramel Black ve foyer plně věnovat mikrofonu. Klasickou blues-rockovou nálož protkanou i popovějšími nápěvky, tedy standardní balíček většiny polských kapel, povyšuje Karolínina barva hlasu.
Třídenní oslava "dvanáctky", šumperský festival Blues Alive, vkročil svým čtyřiadvacátým ročníkem na práh významného jubilea. Zatímco minulý ročník byl poznamenaný jedním z nejlepších programů poslední půldekády a euforií z pár hodin čerstvého příslibu prestižní ceny Keeping the Blues Alive, ten letošní dával ve vzduchu cítit klidnější tempo a pokoru k udělenému ocenění.
Klavírní virtuos a jeden z průkopníků elektroniky v jazzu shrnul půl století svých hudebních výbojů během jediného koncertu v sobotu 9. listopadu v nové pražské koncertní hale O2 Universum. Se svou čtyřčlennou skupinou ohromil novými zvuky i úpravami největších instrumentálních hitů. Na svých 79 let vypadá Herbie Hancock neuvěřitelně čile, při závěrečné skladbě Chameleon křepčil s příručním syntetizérem na pódiu jako rocková hvězda. Své stále bohaté vlasy si sice dobarvuje, ale hudební energie má víc než muzikanti o dvě generace mladší.
Také tento srpen se u jezera ve středočeské Sadské sešli příznivci rockové a metalové hudby na festivalu Rock of Sadská. Jednalo se již o šestý ročník a tak se pořadatelům podařilo vychytat většinu much. A jelikož se návštěvníků sjíždí každým rokem víc a víc, mohli si dovolit i více kapel ze zahraničí. Připomeňte si v naší exkluzivní reportáži jak to letos probíhalo.
Na oslavu výročí 30 let od sametové revoluce připravil festival Struny podzimu ve spolupráci s festivalem Prague Music Performance velkolepý průřez poválečnou vážnou hudbou země, která je se svobodou, a to především tou tvůrčí, neodmyslitelně spjatá – Spojených států amerických. 3. listopadu tedy zazněla v Divadle Archa slavná, jakož i polozapomenutá díla několika amerických skladatelů, která vykreslují neskutečně barevnou kulturní mozaiku USA.