Legenda africké hudby, malijský zpěvák Salif Keita se svou kapelou vystoupil v zaplněném Lucerna Music Baru. Salif Keita v čechách již několikrát vystoupil a má zde početné publikum a nadšení fanoušci si vychutnali další z jeho skvělých koncertů.
Životní příběh Salifa Keity patří k těm románovým či filmovým, které se snad ani nemohly ve skutečnosti stát. Věřili byste scénáři o princi, který se stane vyděděncem, a nakonec dobude svět jako zpěvák? Jenže ten příběh je zcela pravdivý. Salif Keita se narodil 25. srpna 1949 v Djolibě jako potomek malijské královské rodiny, dokonce v přímé dědičné linii Sundiaty Keity, ve 13. století zakladatele Malijské říše. Zároveň však přišel na svět jako albín, což je v kultuře Mandinka považováno za velmi zlé znamení, a rodina Salifa zavrhla a vypudila. Nadaný mladík přitom podle šlechtických zvyklostí nesměl pracovat a ve studiu mu zabránila vada zraku. Jako teenager se od vznešeného rodu sám distancoval a aby se uživil, přestěhoval se v roce 1967 do Bamaka, kde začal zpívat a hrát v tamních klubech.
Štěstí se na Salifa usmálo, když byl přijat do stylotvorné, státem sponzorované kapely Super Rail Band de Bamako. Brzy se stal tahounem ansámblu, ale po třech letech, v roce 1973, přerostl jeho rámec. Tehdy nastoupil jako sólista do skupiny Les Ambassadeurs a zpěvákův věhlas poprvé přerostl hranice Mali. Když v domovské zemi v polovině 70. let zavládly politické nepokoje, žel zdaleka ne poslední, Keita snadno přesunul sídlo nejdříve na Pobřeží slonoviny a v 1984 do Paříže. Publikum na celé planetě dokázal zaujmout přirozeností, s jakou využíval prvky „západního“ rocku, popu a jazzu a latinskoamerické hudby, aniž by zapřel západoafrické kořeny. Ostatně po roce 2000 odmítl osud emigranta a vrátil se žít, tvořit a hledat inspiraci do Mali, bezpečnostním rizikům navzdory.
Africké publikum získal Salif Keita albem Mandjou (1978), už tehdy se mohl chlubit přízviskem „Golden Voice of Africa“. O mezinárodní věhlas v počínající zlaté éře World music se zpěvák přičinil afro-popovou deskou Soro (1987). A samozřejmě také vystoupením na památném charitativním koncertu pro Nelsona Mandelu v roce 1988 na stadionu ve Wembley, po boku hvězd jako STING, Peter Gabriel, Dire Straits či Stevie Wonder, jehož přenos v 67 zemích světa sledovalo na 600 milionů diváků.
Keitův kontakt s jazzovým a jazzrockovým světem zprostředkovali například na albu Amen (1999) věhlasní hosté jako Joe Zawinul, Wayne Shorter a Carlos Santana. Afrického pěvce ovšem inspirovaly také šansony na desce Sosie (1997). Publikum milující tradičnější, akustičtější sound africké hudby s nápadnějším využitím nástrojů jako kora a balafon pak Salif Keita nadchl deskou Moffou (2002) i následujícím titulem M’Bemba (2005). Lichotivou pověst majstrštyku získala také nahrávka La Différence (2009), z hluboké osobní zkušenosti albína reflektující témata odlišnosti, pronásledování a bezpráví. Mimochodem, hostují zde například americký jazzový kytarista Bill Frisell nebo originální libanonský trumpetista Ibrahim Maalouf. Nadšené recenze a ohlas posluchačů si vysloužil i zatím poslední Keitův titul Un Autre Blanc (2018), kde mezi pozvanými hvězdami figurují beninská diva Angélique Kidjo či jihoafrický sbor Ladysmith Black Mambazo.
Salif Keita - zpěv, kytara / Bah Kouyate – doprovodný zpěv / Fatoumata Soubeiga – doprovodný zpěv / Guimba Kouyate – kytara / Harouna Samake - kamale n’goni / Madou Diabate – kora / Mohamed Kouyate - basová kytara / Moïse Sagara – bicí / Dauda Koné - djembe, konga / Mamoudou Dit Prince Koné - calabash
Poslední prázdninovou sobotu se v areálu Golfu Hostivař slavilo deset let pivovaru Hostivar.
Popřát přijely kapely z Čech i Moravy a na podiu se vystřídali Vítkovo kvarteto, Vltava, Už jsme doma, Hudba Praha, Tony Ducháček a Garage a Mňága a Žďorp.
Příjemné slunečné sobotní odpoledne plné pohody, dobrého piva a skvělé hudby doplnila ukázka Taekwonda, historický šerm.
Bostonská celtic-punková partička Dropkick Murphys zahrála ve vyprodaných Ledárnách v rámci Prague Open Air. Jejich divoká show, neustálá interakce s publikem roztančila celé Ledárny. Jako předkapela vystoupili dublinští The Scratch.
Saxofonista Isaiah Collier, jazzový vizionář, který minulý rok s kapelou The Chosen Few představil českému publiku album inspirované hudbou Johna Coltranea, se vrátil do Prahy se zcela novým projektem! I AM je hudební spojení multiinstrumentalisty, skladatele, aktivisty a pedagoga Isaiah Colliera na dechové nástroje a Michaela Shekwoagy Odeho na bicí. Collier je jazzový vizionář a nejvýznamnější postava současné scény v Chicagu, na níž se prosazuje nová generace černošských hráčů. Proslavil se na živé chicagské scéně především jako saxofonista, ať už ve svých vlastních projektech, v rámci Angel Bat Dawid's Brotherhood nebo po boku umělců jako Chance The rapper, Waddada Leo Smith III, Junius Paul a mnoha dalších. Fantastický zážitek si nenechali ujít fanoušci jazzové improvizace a kvalitního moderního Jazzu.
Jedna z nejlepších českých zpěvaček, Bára Basiková vystoupila ve vyprodaném Jazz Docku. Bára Basiková začínala s kapelou Precedens Martina Němce, se kterou vydala i svou první desku Doba ledová, zpívala se Stromboli s Michalem Pavlíčkem. Od roku 1994 se Basiková počínaje Jesus Christ Superstar začala věnovat muzikálům a účinkovala mj. ještě v Rusalce, Kleopatře nebo Johance z Arku. Příjemný letní večer, kdy zazněly skladby z téměř celé její dlouhé, úspěšné kariéry, publikum nadšeně odměnilo bouřlivým aplausem.
Klávesový virtuos Jan Hammer má za sebou dlouhou, nadstandardní a úspěšnou kariéru. Hudba doprovází jeho život od narození, jelikož pochází z významné hudební rodiny. Maminka byla známá jazzová zpěvačka Vlasta Průchová. Tatínek Jan Hammer st. byl kardiolog a jazzový muzikant. Rodiče velmi brzy rozpoznali výjimečný talent jejich syna a důsledně dbali na jeho rozvoj. Od šesti let začal navštěvovat lekce piana a prakticky celé dětství i období dospívání věnoval mimo školní aktivity pouze a jen studiu hudby. Souběžně se základní školou a studiem na gymnáziu musel zvládnout veškeré učivo LŠU a konzervatoře, a to jak jeho teoretickou, tak praktickou část. Ještě jako student gymnázia nastoupil na AMU. Ve svých 19 letech složil nezapomenutelné melodie k pohádce Šíleně smutná princezna. Poté přerušil studia na AMU a vydal se za velkou louži, kde v Bostonu ve státě Massachusetts nastoupil na proslulou hudební vysokou školu Berklee College of Music. Ještě v průběhu studií odstartovala jeho hvězdná kariéra a postupem času se stal respektovaným a vyhledávaným umělcem.
Hammonds Days ve vyprodaném Jazz Docku ovládli svou mistrovskou hrou trio Larry Goldings, Peter Bernstein a Bill Stewart. Larry Goldings je klasicky vzdělaný klavírista, jenž v jazzu začínal obdivem k Errollu Garnerovi, Oscaru Petersonovi, Redu Garlandovi a Billu Evansovi (studoval ale u Keithe Jarretta), se ocitl v ruchu jazzrockové fúze a odtud pramení jeho stylová příbuznost s Larrym Youngem, jenž byl varhaníkem číslo jedna jazzrockové syntézy (hraje i na Davisových Bitches Brew a Big Fun). Od roku 1986 působil Larry Goldings v New Yorku a brzy se stal světově proslulým hudebníkem, kytarista Peter Bernstein byl zase ovlivněn Jimem Hallem, se kterým jeden čas tvořili duo. V jeho kapelnických počátcích s ním hráli například Brad Mehldau nebo Christian McBride a v roce 1991 také právě Goldings a Bill Stewart, bubeník Johna Scofielda vytvořili trio, kde každý z muzikantů mistrovsky ovládá svůj nástroj a improvizaci a dohromady tvoří jedinečný celek. Skvělou atmosféru a vynikající hudbu náležitě ocenili všichni návštěvníci Jazz Docku a milovníci dobrého jazzu.
Návštěvy koncertů hudebních velikánů jsou vlastně specifickou odnoží sběratelství. Letošní alba vzpomínek na živá vystoupení legend navíc v Česku bobtnají závratnou rychlostí. Modrého Mauricia v nich však můžete mít jen jednoho. A tím je bezesporu nedělní rozlučkový koncert Buddyho Guye v pražském Kongresovém centru.
Buddy Guy, významný americký bluesový kytarista a zpěvák, vystoupil v rámci svého posledního celosvětového turné v Kongresovém centru. Ve svých 86 letech předvedl obdivuhodný výkon a všem posluchačům připravil nezapomenutelný zážitek. Našimi fotkami se vám pokusíme přiblížit skvělou atmosféru tohoto koncertu. Foto: Zbyněk Zácha/musicweb.cz
Níže vám přinášíme fotoreport z fantasického a nezapomenutelného koncertu Kiefera Sutherlanda, Tento oblíbený kanadský herec a stále populárnější hudebník vystoupil před několika dny v pražském Lucerna Music Baru. Svým výkonem naprosto okouzlil fanoušky nejen z české republiky. V publiku se objevily dámy třeba ze Španělska nebo z Německa, které tohoto sympaťáka následují téměř na všech koncertech jeho aktuálního turné. Jako speciální host turné se v roli předskokanky představila vyníkající blues rocková zpěvačka Sari Schorr pocházející z New Yorku.
