Může za to Eric Gales. Alespoň pro mě. Jako pecka mezi oči mě totiž na youtube ohromila trochu opožděně muzika tohoto černého levorukého kytarového démona ze Spojených států. Ta živelná až živočišná spontánní hra i radost z ní! Reinkarnace Jimi Hendrixe? To napadne každého, kdo jako já, lituje, že atmosféru Jimiho koncertů už nezažije (nejuznávanější kytarový mág rocku zemřel, jak známo, 18. září 1970 v 27 letech).

Každý muzikant noty potřebuje, jsou nezbytné pro zaznamenání hudební skladby a díky nim známe díla světových autorů. A proč je tedy zachraňovat? Protože dosud byly převážně „jen" na papíře! Papírovým partiturám hrozí, že se potrhají, stanou se nečitelné, odnese je povodeň, nenávratně se zničí. Navíc, je doba digitální a kdo by nechtěl noty on-line?

Sport a hudba. Když sportovec trénuje, zapne si oblíbenou muziku do sluchátek. Když fanoušek fandí, v areálech nebo na stadionech hrají například nestárnoucí We Are the Champions. Ale co když si jeden komik vezme na paškál rovnou několik sportovců a konkrétních sportů a v hudebních klipech si z nich vystřelí? Pokud sledujete zimní sporty, jméno Nicolaye Ramma by vám nemělo uniknout.

V lednu jsme vám přinesli zprávu o snímku Lords of Chaos režiséra Jonase Åkerlunda, který vychází ze stejnojmenné knihy (1997) autorů Michaela Moynihana a Didrika Søderlinda. Publikace mapuje norskou blackmetalovou scénu poslední dekády minulého století, a to nikoli pouze z hudební stránky. Staví na skutečných událostech, které otřásly nejen severskou společností. A protože se film Lords of Chaos v těchto dnech promítá v kinosálech, byť zatím jen v těch zámořských, není od věci si připomenout, co všechno vlastně skandinávští blackmetaloví umělci prováděli.

Je to tak. Jsme na samotném konci roku 2018 a poslední den nás vybízí kromě radovánek i k zamyšlení, jaký byl uplynulý rok, případně jaký bude ten následující. Pojďme se podívat na zajímavé hudební události roku 2018.

Je zbytečné lhát si do kapsy. Festivaly v zahraničí bývají zkrátka o něčem jiném než akce české. Line up většiny z nich tvoří samé velké kapely. Některé z nich se konají jen kousek od našich hranic. Stojí proto za zvážení na některý zahraniční festival vyrazit.

Nejeden hudebník se zamýšlel nad tím, jak dosáhnout lepšího zvuku. Plata od vajec, staré koberce či matrace. Znáte to? Možná jste si tím také prošli, ale stříleli jste naslepo nebo jste nedosáhli požadovaného akustického efektu. Doba se změnila, to co bylo kdysi nedostupné, je nyní dostupné za rozumnou cenu a v širokém výběru. O čem je řeč? O akustické pěně.