Matthew Bellamy, Dominic Howard a Chris Wolstenholme na britských ostrovech, konkrétně v anglickém Teignmouthu, v roce 1994 založili kapelu Muse. Ve třech jim to vždy šlapalo a vypadá to, že i do budoucna neplánují žádné personální změny. Počátky koncertních vystoupení sahají do roku 1998, kdy skupina předskakovala v té době slavnějším britským kolegům Skunk Anansie. V současnosti patří Muse mezi rockové megastar a vyprodávají největší stadiony po celém světě. Na diskografickém kontě se jim do dnešního dne nasbíralo šest plnohodnotných řadových desek.
Showbiz (1999)
Debutové album nezaznamenalo velký komerční úspěch. Muse byli tehdy zvukově srovnáváni s velikány Radiohead (pro kapelu nezáviděníhodná pozice), čemuž přispěl také fakt, že se producentem desky stal John Leckie. Ten produkoval pro Radiohead jejich druhou placku The Bends. Nicméně otvírák Sunburn s klavírem a následná pecka Muscle Museum se zaryly hluboko pod kůži fanoušků a dodnes patří mezi nejoblíbenější skladby. V textech se Matthew Bellamy zabýval především mezilidskými vztahy a také osobními zkušenostmi ze života v Teignmouthu.
Origin of Symmetry (2001)
Produkci, stejně jako u nahrávky Showbiz, zajistil John Leckie. Avšak z alba je cítit zcela zřetelný postup od alternativního rocku k progresivnímu objevování a delší stopáž jednotlivých skladeb. Důkazem je vynikající Citizen Erased, která je dodnes nejdelší skladbou z pera Muse, či New Born, jedna z nejoblíbenějších písní vůbec. Úspěch na Ostrovech naznačoval, že by to mohlo vyjít také ve Spojených státech. Bohužel tomu tak nebylo, protože deska za oceánem oficiálně vyšla až v roce 2005. Typická Bellamyho falsetta se nelíbila tamnímu vydavatelství Maverick a jeho manažeři požadovali přepracování některých písní, což Muse odmítli a přešli k Warner Bros.
Absolution (2003)
Třetí deska, která zpracovává především téma konce světa, zřetelně pokračuje hudebním i zvukovým směrem, který Muse vytyčili na Origin of Symmetry. Nelze se tedy divit náladě jednotlivých písní, které zní více pesimisticky než dříve. Následovala celosvětová koncertní šňůra s názvem Absolution Tour, která potvrdila vynikající pověst kapely při živých vystoupeních a skupina začala sbírat nejrůznější ocenění. Muse k této nahrávce vydali pět singlů, přičemž skladba Time Is Running Out zaznamenala první větší úspěch na americké půdě. Nesmíme však opomenout ani takové pecky, jako jsou Hysteria, Stockholm Syndrome či Butterflies and Hurricanes.
Black Holes and Revelations (2006)
Jako v případě Absolution určilo významovou tvář celého alba Bellamyho zaujetí nadpřirozeností a science fiction, přičemž se kapela nebránila ani určitému politickému podtextu. Důkazem je například úvodní Take a Bow namířená proti politickým vůdcům. Zvukově se však deska odchýlila od předchozí tvorby, když Muse ubrali na dravosti a z nového materiálu bylo cítit ovlivnění Depeche Mode či Millionaire. Velký celosvětový úspěch slavila rock-popová skladba Starlight i pro Muse typická Supermassive Black Hole. K této nahrávce neodmyslitelně patří také poslední píseň Knights of Cydonia, která i díky stylizaci klipu evokuje atmosféru sci-fi westernu. Trio z Teignmouthu v tomto období šplhalo na vrchol pomyslné rockové pyramidy.
The Resistance (2009)
Deska, ze které je cítit stále větší touha po progresi. Dravost je ta tam a Muse přemýšlejí, jakými prostředky dosáhnout hudebního maxima. Aby měli pánové Matthew Bellamy, Dominic Howard a Chris Wolstenholme naprostou kontrolu nad výsledným výtvorem, stali se sami sobě producenty. Díky tom patří závěr nahrávky symfonicky pojaté skladbě Exogenesis: Symphony rozdělené do tří částí.
Velký úspěch pak slavil první singl Uprising následovaný téměř elektro-popovou skladbou Undisclosed Desires. V této době patřili Muse mezi nejlepší a největší rockové kapely na světě, sbírali ocenění například od MTV a pořádali obrovské koncertní show. V roce 2010 zavítali také do České republiky a na festivalu Rock For People předvedli úžasnou vizuálně hudební podívanou. Na druhou stranu skupina ztrácí některé fanoušky, kteří si Muse zamilovali v období prvních tří alb.
The 2nd Law (2012)
Kapela pokračuje se svými bombastickými tendencemi a kritika The 2nd Law přijala poměrně chladně, přičemž se poukazuje především na jistou stylovou překombinovanost. Jako první singl byl vybrán Survival, který se navíc stal oficiální písní Letních olympijských her v Londýně. Dalším singlem je poměrně monotónní Madness následovaný skladbou Folow Me. Jestli byla skupina někdy přirovnávána ke kapele Queen, tak dnes to platí dvojnásob. Je jen otázkou, jestli je to dobře nebo špatně.