19.03.2012 11:22

Rozhovor: Markéta Foukalová z Lanuga si hudbu užívá i bez radovánek na baru

Skupina Lanugo nedávno zakončila koncertem v pražském JazzDocku své jarní Lanugo MusicWeb Tour 2012. Kapela se nyní na nějaký čas odmlčí. Proč tomu tak je, a jak se celé turné vydařilo, nám prozradila zpěvačka Markéta Foukalová.

Jak sis užila závěr Lanugo MusicWeb Tour 2012? Čekáš dítě, takže koncert v JazzDocku byl na nějakou dobu Váš poslední.

Já jsem si to hrozně užila. Mám totiž pocit, že jediná činnost, která mě teď v tom osmém měsíci vzpruží, je opravdu hraní a zpívání. Hrozně mě ten poslední koncert bavil, strašně jsem si to užila. Jsem teď plná energie (smích).

Jak se Ti v těhotenství zpívá?

Zpívá se mi kupodivu dobře, nebo možná i líp. Jak jsem taková větší, tak to líp rezonuje. Je fakt, že první tři měsíce se mi nezpívalo úplně dobře, protože hormonální změny asi měly vliv i na hlas. Teď už mám pocit, že se mi zpívá skvěle. Ale zase tím, že mám břicho, tak za prvé je trošku náročnější dýchaní a za druhé se mi tam to mimino trošku bouřilo a při rychlejších pasážích v břiše docela tancovalo (smích).

Vychováváš si už odmalička tanečníka.

(smích) Nevím, jestli to nebyl spíše projev vzdoru (smích).

2012 03_11_04_Lanugo
Poslední koncert turné jste odehráli. Jak sis celou šňůru užila?

Musím říct, že se to celé neslo v tomhle duchu, že jsem si to strašně užívala. A vlastně bylo i zajímavé být úplně střízlivá a hned po koncertě jít spát (smích). Nečekala jsem, že mě to bude tak moc bavit i v tomhle, jakoby trošku handicapovaném, stavu. Protože muzikanti si vždycky zároveň po koncertech na šňůrách užívají na baru, ale vážně mi to vůbec nechybělo.

Cítíš rozdíly v publiku v různých městech a v tom, jak lidé přijímají Vaši hudbu? Přeci jenom jste domácí v Praze, v JazzDocku.

Největší rozdíl je samozřejmě v tom počtu lidí, kteří přijdou. Tady v Praze máme základnu, takže je tady třeba třikrát nebo čtyřikrát více lidí než někde mimo Prahu. Ale jinak mám pocit, že reakce byly všude pozitivní. Byla jsem mile překvapená. A asi i ti posluchači byli mile překvapení, když nás slyšeli naživo. Bylo fajn s lidmi po koncertě i mluvit. Mám pocit, že se nám nějakým způsobem podařilo docela hezky navázat kontakt s publikem. Bylo to skvělé (smích).

Přečtěte si také celou reportáž z posledního koncertu jarního Lanugo MusicWeb Tour 2012

Dříve jsi zpívala převážně anglicky, od loňského roku přidáváš i české skladby. Ve kterých se cítíš jistější?

Mám pocit, že jistější jsem si v těch starších. Je to asi tím, že je hrajeme déle. Takže tím pádem v těch anglických. Ale na druhou stranu s češtinou prožívám pokaždé koncert trochu jinak, protože čeština mě vede více po významu. Takže do skladeb vkládám svoje mentální vzkazy (smích). A vlastně nad tím i víc přemýšlím.

Na posledním koncertě se objevil i Míra Hloucal. On byl vaším stálým hostem na prvním albu. Proč už se neobjevil na tom druhém?

Ono to tak nějak přirozeně vyplynulo. Z obou stran. My jsme psali písničky a v nich už vlastně prostor pro trumpetu nebyl. A i když Míra byl na soustředěních, už jsme to dohromady nedali. Musím říct, že jsem to hrozně oplakala. Ale i tak jsme teď v takovém docela hezkém vztahu. Když Míra chce a má čas, nebo když máme nějakou důležitou akci, tak přijde a zahraje si. Míra je strašně šikovný, je prostě skvělý. On naši hudbu vždycky posune zase trošku jinam. Ale nové písničky jsou tanečnější, energičtější a trumpeta se tam zase až tolik nehodí.

Jedna z nejlepších skladeb alba 2011 jsou Cínoví vojáci. Máš tuhle skladbu ráda?

Mám ji hodně ráda.  Všechny písničky mám spojené s nějakým příběhem, kdy jsme je složili, co jsme s kapelou zažili. A Cínoví vojáci vznikla na krásném místě v Křížlicích, kde jsme byli na soustředění. Hráli jsme v evangelickém kostele, který byl na krásném místě s výhledem do celého širého kraje. Bylo to nádherné, a tak tam vznikla taky hrozně hezká písnička. To místo je na ní prostě znát (smích). Jinak ta písnička je o víře. Je to text o moderním věřícím, který taky někdy tápe. To je moje interpretace (smích).

Další skladba, kterou nelze jen tak přeslechnout, je Měsíc…

Ta je taková na dobrou náladu. Je to písnička, kterou přinesl Vilda do zkušebny, nebo vlastně už do studia. Je moc hezká, taky ji mám ráda.

Kdy se chystáš vrátit na pódium?

Něco málo máme už domluvené na léto. Budeme hrát na několika festivalech, budou asi dva nebo tři. Jsou to takové akce, na které budu moct jet i s miminkem. Potom mámě něco i na září. To už bude složitější, ale snad to zmáknu. Na konec listopadu už chystáme šňůru. Takže já to rozhodně nebalím a rozhodně to není tak, že by pro mě dítě znamenalo, že skončím s tím, co mě baví ze všeho nejvíce. Ale je jasné, že dítě je na prvním místě. Kdyby se zkrátka něco stalo, je jasné, co je přednější.

A na kterých festivalech budete?

Určitě budeme na United Islands. A ty ostatní si nepamatuju (smích).

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.