Nahrávání v pořadí páté studiovky Slipknot bylo zahájeno na přelomu loňského a letošního roku. Novinka se přitom stane prvním albem, na jehož produkci se nebude kromě zesnulého Graye podílet ani bubeník Joye Jordison, rovněž dlouholetý člen kapely. Ten se rozhodl odejít minulý rok v prosinci ještě před začátkem nahrávání nové desky.
Identita jejich nástupců prozatím nebyla oficiálně potvrzena, spekuluje se však o tom, že Jordinsona by měl nahradit Jay Weinberg a Greyovo místo by mělo připadnout Allesandru "Vman" Venturellimu. Odchod některých členů a hledání adekvátní náhrady však nebyla jediná nepříjemnost, s níž se kapela musela v uplynulé době potýkat. Práci na nové desce narušila také tour, na kterou vyrazila skupina Stone Sour, kde působí kytarista Jim Root i frontman Slipknot Corey Taylor.
Všechny nečekané komplikace však naštěstí byly zažehnány a nové album nakonec spatřilo světlo světa. Právě Taylor jej přitom označil za pomyslný kompromis mezi deskou Iowa z roku 2001, která je proslulá svou tvrdostí, a Vol. 3: (The Subliminal Verses) z roku 2004, jež se naopak vyznačuje baladickými tóny. Oproti poslední desce All Hope Is Gone (2008) se tedy skupina i její členové vrací do minulosti a nesnaží se zaujmout středněproudými hity. A k restauraci došlo také na producentském postu, neboť se skupina po deseti letech opět rozhodla povolat producenta Grega Fidelmana, který spolupracoval s Metallicou, Black Sabbath, Marilynem Mansonem a dalšími.
{youtube}XEEasR7hVhA{/youtube}
Mimo práce na novém albu Slipknot v současné době vystupují v rámci festivalu Knotfest (Kalifornie, později Japonsko), kde se objevují i další známá jména jako jsou Anthrax, Danzig, Black Label Society či Fear Factory. Na to navazuje šňůra performancí pojmenovaná Prepare For Hell Tour, která potěší i evropské a australské fanoušky. Speciálním hostem turné je důmyslně kapela Korn, přičemž roli předskokana zastávají King 810. Návštěva České republiky se aktuálně na seznamu koncertních dat neobjevuje.
Obecně lze desku označit jako důstojně navazující na dosavadní diskografii s přihlédnutím k tomu, že došlo ke znatelným záměnám účinkujících. Kvalita tvorby v žádném případě neklesá, a proto i .5: The Gray Chapter stojí za poslech. Výsledek je příjemně dynamický a plný energie.
