Beth Hart je na desce Fire on the Floor snivá i dravá

Beth Hart je již stálice na blues-rockovém poli. Ať už se proslavila po boku kytaristy Joea Bonamassy, Jeffa Becka nebo jako sólová zpěvačka-klavíristka, vždy vynikala svým nezaměnitelným hlasem. Na podzim roku 2016 se připomněla novou deskou Fire on the Floor. Navazuje na své předešlé desky i touto?

Beth Hart - Fire On The Floor Beth Hart - Fire On The Floor Zdroj: přebal alba

Od té doby, co spolupracovala s výše zmíněnými kytaristy, povědomí o Beth Hart jako o výrazné zpěvačce, kterých zase v blues tolik není, stouplo. A následovala alba Bang Bang Boom Boom a Better Than Home, která zaujala svou originálností. Pomalé procítěné skladby plné životních zkušeností se střídaly s výraznými melodiemi inspirovanými gospelem, jazzem i blues-rockem. Tento koncept již Beth představila na dřívějších albech.

Na první poslech se Fire on the Floor zdá jako velmi vyrovnané a výrazné album, rozhodně nezapadne mezi ostatní tvorbou zpěvačky. První skladba je hned trefa do černého. Jazz Man. Ano, píseň je velmi ovlivněná klasickým jazzem, podkreslená klavírem a znatelnými bicími, výrazný hlas Beth ještě podtrhuje protahováním souhlásek, frázováním a výplňkovým zpěvem beze slov. I malé sólo ke konci skladby nechává vyznít především mile znějící piano. Odkaz na starší časy jazzových dní propojené s drsným hlasem zpěvačky je rozhodně pro začátek vysoká laťka. Pohodovou melodií je zajímavě nazvaná skladba Coca Cola, kde především nad nástroji vévodí Beth a její hlas. Z poklidného začátku píseň graduje i „sóluje", ale stále se nese na houpavém rytmu a opakující se melodii.

Na desce najdeme také skladby, které nikterak nevybočují, ale drží se stylu. Například poklidná Love Gangster, snivá You've Been Dreaming Of nebo popově líbivá Let's Get Together, která nejvíce opouští žánr a nechá se unést na ne nijak inovativní melodii. Posluchač si může říkat, že už někde podobný postup slyšel, a bude mít pravdu. I utahanější Picture in a Frame se ale nakonec vpije posluchači do žil.

Rockově nadupaná titulní skladba Love is a Lie, k níž byl natočen i videoklip, se navrací k drsnému zvuku, jasnému rytmu a především se zde Beth pořádně vyřádí a nechává procházet v textu o zhrzené lásce emoce, což je znatelné v jejím hlasovém výrazu plném chraplavosti. Stejnou náladu nabízí i skladba Fat Man. Přesně tato poloha Beth Hart sluší, výrazná nadupaná melodie, tišší sloky a pak všechnu dravost vypustí na povrch v refrénu.

 

 

Stejnojmenná skladba s albem atmosféru naopak zklidní. Balady ale Beth Hart umí, jak napsat, tak hlavně přednést, což už v minulosti předvedla ve skladbách, jako jsou Sister Heroine, My California nebo LA Song. Procítěnost, melancholie, nespokojenost. To, jak Beth skladbu pojímá, je přesvědčivé a opravdové.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Beth Hart je jedna z nejvýraznějších a nejtalentovanějších zpěvaček. To je fakt. Její výraz a hlasový rozsah dokážou utvořit neopakovatelný zážitek. Především je ale nutné říct, že Beth Hart je vynikající skladatelka, která čerpá především z vlastních zkušeností, které se zobrazují v textech, a má cit pro výrazné melodie. Nemyslím si, že bylo zrovna dobrým tahem dát svižné a blues-rockově laděné skladby do první poloviny alba a na samý závěr nechat skoro samé balady, ale i přesto se jí podařilo s novou deskou jen potvrdit, že skladatelsky se dokáže udržet ve stejné linii svých minulých alb a zároveň neustrnout na místě.

Přehled

  • Interpret: Beth Hart
  • Název: Fire On The Floor
  • Formát: CD
  • Skladby: Jazz Man, Love Gangster, Coca Cola, Let's Get Together, Love Is A Lie, Fat Man, Fire On The Floor, Woman You've Been Dreaming Of, Baby Shot Me Down, Good Day To Cry, Picture In A Frame, No Place Like Home
  • Čas: 48:23
  • Datum vydání: 14. 10. 2016
  • Vydavatel: Provogue
  • Hodnocení: 80 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Respect festival 2018

    Víkend 16. a 17. června na Louce pod Bruselskou cestou na Výstavišti v pražských Holešovicích bude patřit již 21. ročníku festivalu world music Respect festivalu pořádaného agenturou Rachot v čele s Borkem Holečkem. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o vstupenky na tento dvoudenní maraton už nyní!

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 18. 11. 2017

    Třetí a závěrečný večer hned naplno rozjela polská skupina Cheap Tobacco s úžasnou zpěvačkou Natalií Kwiatkowskou, kteří v Šumperku nejsou žádnými nováčky. Po nich jsme byli naladění do temné, psychedelické hudby Hugo Race & Michelangela Russo a teprve další kapela, „divoké dračice“ z New Yorku Jane Lee Hooker to pořádně rozjely. Nejen že skvěle zahrály, ale předvedly i velice živou show na podiu. Eric Bibb zahrál klasické blues na akustickou kytaru a po něm již následoval hřeb tohoto večera Mr. Sipp. Na závěr pořádný nářez elektrického blues !

  • Bobby McFerrin se vrací do Prahy

    Hvězda, co už několik desetiletí boří všechna hudební pravidla. Desetinásobný držitel Grammy, autor patnácti alb, prodaných ve více než 20 milionech kopiích, který smazává rozdíl mezi pop music a uměním. S bosýma nohama pobíhá po pódiích nejslavnějších světových scén, objevuje nepopsané hlasové rozsahy, inspiruje celou novou generaci a cappella zpěváků, ovlivňuje beatboxery. To je Bobby McFerrin.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

Další podobné články