Beth Hart je na desce Fire on the Floor snivá i dravá

Beth Hart je již stálice na blues-rockovém poli. Ať už se proslavila po boku kytaristy Joea Bonamassy, Jeffa Becka nebo jako sólová zpěvačka-klavíristka, vždy vynikala svým nezaměnitelným hlasem. Na podzim roku 2016 se připomněla novou deskou Fire on the Floor. Navazuje na své předešlé desky i touto?

Beth Hart - Fire On The Floor Beth Hart - Fire On The Floor Zdroj: přebal alba

Od té doby, co spolupracovala s výše zmíněnými kytaristy, povědomí o Beth Hart jako o výrazné zpěvačce, kterých zase v blues tolik není, stouplo. A následovala alba Bang Bang Boom Boom a Better Than Home, která zaujala svou originálností. Pomalé procítěné skladby plné životních zkušeností se střídaly s výraznými melodiemi inspirovanými gospelem, jazzem i blues-rockem. Tento koncept již Beth představila na dřívějších albech.

Na první poslech se Fire on the Floor zdá jako velmi vyrovnané a výrazné album, rozhodně nezapadne mezi ostatní tvorbou zpěvačky. První skladba je hned trefa do černého. Jazz Man. Ano, píseň je velmi ovlivněná klasickým jazzem, podkreslená klavírem a znatelnými bicími, výrazný hlas Beth ještě podtrhuje protahováním souhlásek, frázováním a výplňkovým zpěvem beze slov. I malé sólo ke konci skladby nechává vyznít především mile znějící piano. Odkaz na starší časy jazzových dní propojené s drsným hlasem zpěvačky je rozhodně pro začátek vysoká laťka. Pohodovou melodií je zajímavě nazvaná skladba Coca Cola, kde především nad nástroji vévodí Beth a její hlas. Z poklidného začátku píseň graduje i „sóluje", ale stále se nese na houpavém rytmu a opakující se melodii.

Na desce najdeme také skladby, které nikterak nevybočují, ale drží se stylu. Například poklidná Love Gangster, snivá You've Been Dreaming Of nebo popově líbivá Let's Get Together, která nejvíce opouští žánr a nechá se unést na ne nijak inovativní melodii. Posluchač si může říkat, že už někde podobný postup slyšel, a bude mít pravdu. I utahanější Picture in a Frame se ale nakonec vpije posluchači do žil.

Rockově nadupaná titulní skladba Love is a Lie, k níž byl natočen i videoklip, se navrací k drsnému zvuku, jasnému rytmu a především se zde Beth pořádně vyřádí a nechává procházet v textu o zhrzené lásce emoce, což je znatelné v jejím hlasovém výrazu plném chraplavosti. Stejnou náladu nabízí i skladba Fat Man. Přesně tato poloha Beth Hart sluší, výrazná nadupaná melodie, tišší sloky a pak všechnu dravost vypustí na povrch v refrénu.

 

 

Stejnojmenná skladba s albem atmosféru naopak zklidní. Balady ale Beth Hart umí, jak napsat, tak hlavně přednést, což už v minulosti předvedla ve skladbách, jako jsou Sister Heroine, My California nebo LA Song. Procítěnost, melancholie, nespokojenost. To, jak Beth skladbu pojímá, je přesvědčivé a opravdové.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Beth Hart je jedna z nejvýraznějších a nejtalentovanějších zpěvaček. To je fakt. Její výraz a hlasový rozsah dokážou utvořit neopakovatelný zážitek. Především je ale nutné říct, že Beth Hart je vynikající skladatelka, která čerpá především z vlastních zkušeností, které se zobrazují v textech, a má cit pro výrazné melodie. Nemyslím si, že bylo zrovna dobrým tahem dát svižné a blues-rockově laděné skladby do první poloviny alba a na samý závěr nechat skoro samé balady, ale i přesto se jí podařilo s novou deskou jen potvrdit, že skladatelsky se dokáže udržet ve stejné linii svých minulých alb a zároveň neustrnout na místě.

Přehled

  • Interpret: Beth Hart
  • Název: Fire On The Floor
  • Formát: CD
  • Skladby: Jazz Man, Love Gangster, Coca Cola, Let's Get Together, Love Is A Lie, Fat Man, Fire On The Floor, Woman You've Been Dreaming Of, Baby Shot Me Down, Good Day To Cry, Picture In A Frame, No Place Like Home
  • Čas: 48:23
  • Datum vydání: 14. 10. 2016
  • Vydavatel: Provogue
  • Hodnocení: 80 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Joe Bonamassa spasil bluesrockovou scénu

    Kytarista, skladatel, textař a zpěvák. Hudebník každým coulem Joe Bonamassa už má na kontě 13 studiových alb a to je mu teprve 41 let. Sám novou desku Redemption považuje za velmi ambiciózní počin, což na 12 autorských skladbách dokazuje více než dostatečně. Odklání se od svých starších desek, nebo pokračuje ve své započaté cestě?

  • Skupina Soft Machine Legacy připomněla kořeny progrockové hudby


    Takřka utajená akce, ne moc mediálně viditelná, i tak si ale našla řada příznivců kompozičně složitější rockové hudby čas, aby zašla na koncert hudebníků, kteří dnes připomínají odkaz legendární prog-art rockové kapely Soft Machine.

  • Foto: Soft Machine, Palác Akropolis, Praha, 18. 9. 2018

    Prohlédněte si fotografie z koncertu britské jazzrockové formace Soft Machine, který se odehrál v pražském Paláci Akropolis. Kapela zde vystoupila v sestavě John Etheridge (kytara), John Marshall (bicí), Theo Travis (saxofon, flétna, klávesy) a Roy Babbington (baskytara).

  • The Wood Brothers smetli Jazz Dock

    Nedělní večer bývá většinou ve znamení odpočinku a lenošení. Zrovna v tento den však vystoupili v Jazz Docku The Wood Brothers, aby zbořili nejen tyto, ale i jiné zaběhnuté předsudky a rituály.

Další podobné články