Festival Rock for People, který se za poslední léta stal leaderem tuzemské hudební scény, oslaví následující letní sezónu jubilejní 30. narozeniny. K tomuto výročí si nadělil novou vizuální identitu, která odráží jeho jasnou profilaci na trhu, silnou vizi a sebevědomou prezentaci. Novou podobu dostalo i ikonické RfP logo.

V rámci nadcházejícího turné kapely The Gems, které zahrne i koncert v Praze, dojde k nečekané změně v sestavě předskokanů. Původně ohlášení Deville budou nahrazeni českou kapelou The Agony. Tato změna však rozhodně nezklame, ba naopak.

Legendární zpěvák Iron Maiden, Bruce Dickinson, se 12. dubna vydal na turné k propagaci svého nového sólového alba The Mandrake Project. Start proběhl v kultovním losangeleském klubu Whisky a Go Go netradičním způsobem - Dickinson sám prodával lístky v pokladně.

“Waterboy, where are you hiding?” V potemnělém sálku šumperské knihovny se mocný hlas Rhiannon Giddens, geniální hudebnice a neúnavné bořičky muzikologických mýtů, zařezává pod kůži. Drobné paní s trvalou přede mnou vůbec nevadí, že koncert není živý a za pár chvil jej přeruší přednáškové vyprávění. Když se v jinak školeném zpěvu oceňované umělkyně mihne prapůvodní, surová esence, s dámou to drobounce škubne. “Ta ho v sobě má,” pomyslím si. Podobné spojence, kteří o naší alianci často vůbec netuší, hledám po očku na Blues Alive odjakživa. Pátrání po spřízněných tvářích, které mají duši zatěžkanou stejným odstínem blues, mnohdy přináší překvapivá zjištění. A druhý festivalový den je pro tradičně nejnabitější program k lovu nevědoucích spiklenců nejvhodnější. 

“Já vás loni vezla, partner taky,” oznamuje mi v zákrutech nad setmělým podhorským údolím řidička taxíku, který mě na poslední chvíli bere na zahajovací večer festivalu. Konec roku tu na okraji Jeseníků člověk cítí přeci jen silněji, dušičkové scenérie vybízí k rekapitulaci. Než škodovka přibrzdí před mohutným šumperským kulturákem, stačíme tak probrat, co se u nás obou za rok událo. Vzpomínat však teprve začínám. “Víš, že máme společnou fotku? Trochu jsem si ji upravil, pošlu ti ji,” obrací se na mě soused, se kterým jsme letos načali druhou dekádu, v níž se pod pódiem dělíme o oblíbený kout. “Vím, dokonce celé album,” odpovídám a myšlenkami se vracím k poslednímu loňskému jamu, kdy fotky ze společného tance nad ránem vznikaly. Vzpomínat na minulé ročníky Blues Alive není jen otázka sentimentu. Ohlédnout se tu totiž znamená vidět znovu všechna ta skvělá žánrová vystoupení, ale hlavně u podobných akcí daleko vzácnější momenty. To když se hranice mezi hudebníky a návštěvníky stírají, kdy se tu ve jménu dvanáctky uzavírají, generačním a geografickým propastem navzdory, nová přátelství. “Je to dobrý!” posílám do chatu jednoho takového kamarádství sice krátkou, ale pro naše potřeby plně dostačující recenzi. “Škoda, že tu nejsem, jel bych znova,” zabliká mi v notifikaci povzdech někoho, kdo si Blues Alive zažil opakovaně, jako divák i úspěšný účinkující. 

Hned tři večery za sebou mohli posluchači a také diváci strávit s kapelou Fekete Seretlek v prostorách Paláce Akropolis. Tento třídenní maraton zakončili samostatným koncertem a únava na této šestici rozhodně znát nebyla!

V pražském klubu SaSazu vystoupila na státní svátek 17. listopadu legendární heavy-metalová kapela Accept. V rámci večera byla ale možnost vidět i další úžasné uskupení - Phil Campbell and The Bastard Sons. Z obou koncertů vám přinášíme fotoreport.

Erik Truffaz, velká hvězda světového jazzu, zahrála společně s Jazz Dock Orchestra! Na programu byla jeho autorská hudba, vybrané skladby Milese Davise a také některé originální skladby autorů orchestru. Níže se podívejte na fotografie z koncertu v Jazz Docku.

Již 28.ročník největšího bluesového festivalu u nás začal ve čtvrtek plnou parou. Kapely se střídaly na dvou scénách a nedaly návštěvníkům ani chvíli vydechnout. Dave Arcari, Albert Castiglia, Hugo Race & Michelangelo Russo se svojí temnou hudbou či vyslanci Chicago blues festivalu - Stephen Hull & Dave Herrero & Sheryl Youngblood. Na ty všechny můžete kouknout v našem fotoreportu:

Máte rádi hudbu a chcete lásku k ní předat i svým dětem nebo vnoučatům? Toužíte zajít si na koncert, ale večer to kvůli dětem prostě nejde? Nebo hledáte inspiraci jako učitel pro kulturní zážitek pro vaši třídu? Pak tu pro vás máme několik tipů, kam se v Praze vydat s dětmi na koncert. Podzimní sezona je pro koncertní sály navíc jako dělaná!

Ať už máte vánoční svátky rádi, anebo jejich průběh prožíváte podobně jako zelený skřítek Grinch, sváteční náladě se nedá uniknout. A pokud vám už z klasických koled hrabe jako Mambě z koled Křečka Mirečka v seriálu Comeback, máme pro vás východisko: seznam nejlepších metalových a rockových vánočních písní. Amon Amarth, Alice Cooper nebo AC/DC jsou totiž skvělou a netradiční volbou namísto ohraných a veselých koled.

Historii lámající teplo sice láká k poslechu plážových bangerů, připravit se na nástup zachmuřenějších dní ale není od věci. Pokud melancholii podzimních dní alespoň trochu vyhlížíte, přijde vám následující seznam letošních hudebních novinek vhod. Stačí naleštit křivák, vyprat oblíbenou šálu a nasadit sluchátka - přehlídka toho nejnovějšího z  temných odstínů folku je tady.  

“Waterboy, where are you hiding?” V potemnělém sálku šumperské knihovny se mocný hlas Rhiannon Giddens, geniální hudebnice a neúnavné bořičky muzikologických mýtů, zařezává pod kůži. Drobné paní s trvalou přede mnou vůbec nevadí, že koncert není živý a za pár chvil jej přeruší přednáškové vyprávění. Když se v jinak školeném zpěvu oceňované umělkyně mihne prapůvodní, surová esence, s dámou to drobounce škubne. “Ta ho v sobě má,” pomyslím si. Podobné spojence, kteří o naší alianci často vůbec netuší, hledám po očku na Blues Alive odjakživa. Pátrání po spřízněných tvářích, které mají duši zatěžkanou stejným odstínem blues, mnohdy přináší překvapivá zjištění. A druhý festivalový den je pro tradičně nejnabitější program k lovu nevědoucích spiklenců nejvhodnější. 

“Já vás loni vezla, partner taky,” oznamuje mi v zákrutech nad setmělým podhorským údolím řidička taxíku, který mě na poslední chvíli bere na zahajovací večer festivalu. Konec roku tu na okraji Jeseníků člověk cítí přeci jen silněji, dušičkové scenérie vybízí k rekapitulaci. Než škodovka přibrzdí před mohutným šumperským kulturákem, stačíme tak probrat, co se u nás obou za rok událo. Vzpomínat však teprve začínám. “Víš, že máme společnou fotku? Trochu jsem si ji upravil, pošlu ti ji,” obrací se na mě soused, se kterým jsme letos načali druhou dekádu, v níž se pod pódiem dělíme o oblíbený kout. “Vím, dokonce celé album,” odpovídám a myšlenkami se vracím k poslednímu loňskému jamu, kdy fotky ze společného tance nad ránem vznikaly. Vzpomínat na minulé ročníky Blues Alive není jen otázka sentimentu. Ohlédnout se tu totiž znamená vidět znovu všechna ta skvělá žánrová vystoupení, ale hlavně u podobných akcí daleko vzácnější momenty. To když se hranice mezi hudebníky a návštěvníky stírají, kdy se tu ve jménu dvanáctky uzavírají, generačním a geografickým propastem navzdory, nová přátelství. “Je to dobrý!” posílám do chatu jednoho takového kamarádství sice krátkou, ale pro naše potřeby plně dostačující recenzi. “Škoda, že tu nejsem, jel bych znova,” zabliká mi v notifikaci povzdech někoho, kdo si Blues Alive zažil opakovaně, jako divák i úspěšný účinkující. 

Hned tři večery za sebou mohli posluchači a také diváci strávit s kapelou Fekete Seretlek v prostorách Paláce Akropolis. Tento třídenní maraton zakončili samostatným koncertem a únava na této šestici rozhodně znát nebyla!

Krásná a velmi talentovaná australská zpěvačka, kytaristka, skladatelka a textařka Cassidy Paris vydala 8. prosince loňského roku své debutové album New Sensation. Ve 21 letech se stala nejmladší umělkyní, jíž zastupuje renomované vydavatelství Frontiers Records. Nepodléhá moderním trendům a ve své hudební tvorbě odkazuje především na klasický rock 80. let, který se stal její vášní téměř od narození. Po vzoru svých ženských idolů jako Pat Benatar, Joan Jett, Lita Ford nebo Lzzy Hale se rovněž snaží o to být pozitivním lidským vzorem. Mládež motivuje k tomu, aby rozvíjela vlastní potenciál a místo mobilu vzala do ruky raději kytaru, či jiný hudební nástroj.  V našem společném rozhovoru jsme si povídaly o jejich hudebních začátcích, zásadních hudebních mentorech, debutovém albu, ale i šikaně, se kterou se Cassidy potýkala na střední škole. Tato zkušenost ji posílila natolik, že začala sama aktivně pomáhat dětem, které se ocitly ve stejné situaci. Cassidy Paris má velmi slušně našlápnuto k tomu, aby vyplnila mezeru v kombinaci žánrů klasického rocku a popu, což se od dob Lee Aaron dosud nepovedlo nikomu dalšímu.

Klávesový virtuos Jan Hammer má za sebou dlouhou, nadstandardní a úspěšnou kariéru. Hudba doprovází jeho život od narození, jelikož pochází z významné hudební rodiny. Maminka byla známá jazzová zpěvačka Vlasta Průchová. Tatínek Jan Hammer st. byl kardiolog a jazzový muzikant. Rodiče velmi brzy rozpoznali výjimečný talent jejich syna a důsledně dbali na jeho rozvoj. Od šesti let začal navštěvovat lekce piana a prakticky celé dětství i období dospívání věnoval mimo školní aktivity pouze a jen studiu hudby. Souběžně se základní školou a studiem na gymnáziu musel zvládnout veškeré učivo LŠU a konzervatoře, a to jak jeho teoretickou, tak praktickou část. Ještě jako student gymnázia nastoupil na AMU. Ve svých 19 letech složil nezapomenutelné melodie k pohádce Šíleně smutná princezna. Poté přerušil studia na AMU a vydal se za velkou louži, kde v Bostonu ve státě Massachusetts nastoupil na proslulou hudební vysokou školu Berklee College of Music. Ještě v průběhu studií odstartovala jeho hvězdná kariéra a postupem času se stal respektovaným a vyhledávaným umělcem.

Festival Rock for People oznámil první tři desítky kapel včetně dvou headlinerů svého jubilejního 30. ročníku, kterými ohromil fanoušky. Do hradeckého Parku 360 v létě zamíří Linkin Park, kteří právě zažívají neuvěřitelně povedený comeback rezonující po celém světě. Pořadatelům Rock for People, který se koná v termínu 11.-14. června, se podařilo kapelu v novém složení v čele se zpěvačkou Emily Armstrong získat na lukrativní sobotní termín i přes enormní zájem téměř všech velkých evropských festivalů.

Beth Hart, jedna z nejlepších současných bluesrockových zpěvaček, držitelka cen Blues Music Awards, European Blues Awards a nominace na Grammy, zahájí 14. listopadu v pražském O₂ universu evropské turné. Naživo svým syrovým nezaměnitelným hlasem plným emocí představí nový program včetně svého zatím posledního alba You Still Got Me, které vyšlo 25. října letošního roku. Jde o její jedenáctou sólovou nahrávku, na kterou přispěli i Slash a Eric Gales. Poslední vstupenky na téměř vyprodaný koncert, který je přeložen z loňského roku, jsou v prodeji v síti Ticketmaster. Beth Hart se v Praze těší tradičně velké oblibě, její dosavadní koncerty byly rovněž vyprodané.

Ačkoli se to na první pohled nezdá, slavný jazzrockový bubeník Billy Cobham v květnu tohoto roku oslavil osmdesátku. Billy Cobham se narodil 16. května 1944 v Panamě, ale poměrně záhy se společně s rodinou přesunul do New Yorku (zajímavostí je, že tento americký bubeník již žije od roku 1985 ve Švýcarsku). Zde kromě jiného navštěvoval i High School of Music and Art a své první zkušenosti získával kromě vojenských kapel i u současných velikánů jazzu, např. u Horace Silvera. Postupně uchvácen raketově se rozvíjejícím jazzrockem stojí společně jako řada jiných u jeho zrodu, natáčí v této době s Milesem Davisem, bratry Breckerovými či kytaristou Johnem Ambercrombiem.

Na začátku sedmdesátých let nastává také první mezník v jeho kariéře, když společně s Johnem McLaughlinem  zakládají ikonu jazzrockové scény – kapelu Mahavishnu Orchestra. Své první sólové album Spektrum pak nahrává v roce 1973 a podílejí se na něm kromě baskytaristy Lee Sklare a kytaristy Tommy Bolina také český klávesista Jan Hammer. V pozdějších letech koncertuje např. s Carlosem Santanou, Georgem Dukem, Grateful Dead a s řadou dalších. Koncertuje často také sám a na one-man show předvádí své bubenické umění.

Přečtěte si také rozhovor s Janem Hammerem: Vždy jsem se snažil přijít se zvukem, který prorazí

Právě bližší pohled na Cobhamovu techniku hraní je velice zajímavý. Nehraje totiž standardním způsobem jako většina bubeníků – tzv. cross-handed stylem, kdy při hraní hi-hat a snare drumu jsou ruce klasicky zkříženy. Jeho hraní je bubeníky charakterizováno jako open-handed drumming a právě on byl jeden z jeho průkopníků. Jak už název tohoto stylu napovídá, dosahuje tak při hraní výrazně větší volnosti a právě ta mu umožňuje používání výrazně rozsáhlejších bicích, což je pro něj velice typické.

Do Olomouce přijíždí Billy Cobham s projektem Billy Cobham's Time Machine  v rámci připomenutí 50. let od projektu z roku 1974, na kterém se podílel tehdy s  Michaelem Breckerem a jeho bratrem Randym Breckerem, Glennem Ferrisem, Alexem Blakem, Johnem Abercrombiem, Milcho Levievem a Lee Pastorem. V

V této sestavě hráli většinu kompozicí z alb Spectrum, Crosswinds, Total Eclipse, A funky Thide of Sings a Life and Times. Koncertní sestava znovu vzniklého septetu "Time Machine" má v rytmické sekci bicí, klávesy, kytaru, baskytaru a 3 dechové nástroje - trubku, saxofon a trombón. „Některé skladby z tohoto období jsem hrál jen zřídka. Solarization, Total Eclipse, Bandits, Crescent Sun, Moon Germs a Sea of Tranquility nebyly často na koncertním setlistě, rád by jsem to na aktuálním turné napravil. S "Time Machine band" zahrajeme mnohé ze skladeb z uvedených alb v nových aranžích, ale představím také nejnovější skladby. Zvu vás, aby jste přišli, vychutnali si a zažili dnešní Time Machine", dodává mistr Billy Cobham.

Billy Cobham vystoupí již v pátek 8. listopadu v olomouckém Bounty Rock Café v sestavě Billy Cobham – bicí, Victor Cisternas – baskytara, Rocco Zifarelli - kytara, Joel Lyssarides – klávesy, Antonio Baldino – trubka, Andrea Andreoli – trombón, Bjorn Arko – saxofon.

Kniha pro malé i velké rockery. To je Krokodýlova kapela, nejnovější přírůstek do bibliografie spisovatele a stand-up komika Jiřího Štrauba. Komedie vypráví o talentovaném krokodýlovi, kterého si všimne slavný manažer křeček a rozhodne se z něj udělat hvězdu. Publikace vyšla jako první titul nakladatelství Rýče, které si dalo za cíl vydávat knihy pro drsné děti. Více se dočtete zde.

Fenomenální kytarista Joe Satriani znovu míří do České republiky, i když pandemie covidu jeho pražský koncert o dva roky odsunula. Pojďte soutěžit o vstupenky na jeho koncert v Kongresovém centru 7. dubna 2023 s redakcí musicweb.cz!