Rozhovor s Brorem Gunnarem Janssonem: Mé skladby jsou temné, o smrti a o ďáblovi

V rámci Blue Festu vystoupil 20. října v Lucerna Music Baru také švédský kytarista a zpěvák Bror Gunnar Jansson, který propojuje klasické blues s mnoha dalšími žánry. Redakci musicweb.cz poskytl tento multiinstrumentalista rozhovor nejen o své tvorbě, ale o hudbě obecně.

Bror Gunnar Jansson v Lucerna Music Baru 20. října 2015 na Bluefestu Bror Gunnar Jansson v Lucerna Music Baru 20. října 2015 na Bluefestu Foto: Petr Hájek/musicweb.cz

Vaše hudba je fúzí nejrůznějších žánrů. Můžete našim čtenářům představit Váš styl a tvorbu?

Moje hudba je hodně ovlivněná americkou folkovou hudbou, především tou ze severu Spojených států. Mou tvorbu můžete nazývat třeba alt-blues se špetkou jižního gothic stylu. Příběhy a témata příběhů, které stojí za mými písněmi, jsou totiž většinou dost temné a tak či tak směřují k motivům smrti nebo k ďáblu. Mohl bych také zmínit, že kapelu tvoří jenom jeden člen, a tím jsem já. Hraju na bicí a další perkusní nástroje, na kytaru a také zpívám, a to všechno v jednu chvíli.

Můžete mi říci, co spojuje Vaše desky Bror Gunnar Jansson a Moan Snake Moan, a co je na nich naopak odlišného?

První album, které je nazvané mým jménem, se nahrávalo živě ve studiu. Pracovali jsme na něm jen já a producent a zvukový inženýr v jedné osobě Christoffer Johansson, a tak bylo celé nahrávání o to jednodušší a rychlejší. Od prvního dne nahrávání až do vydání vinylové desky uběhly jenom tak tři měsíce. Naopak Moan Snake Moan mi trvalo vydat asi rok a půl. Celé nahrávání druhého alba bylo mnohem těžší, mnohem více se všechno muselo plánovat a celkově se na projektu podílelo více muzikantů. Ale za sebe jsem velmi spokojený s oběma nahrávkami a šťastný, že se je podařilo vydat. Na jedné straně jsou hodně odlišné, na té druhé jsou si vlastně hodně podobné.

Řekněme, že hrajete také akustické blues. Jak rozdílné je podle Vás akustické blues od nadupaného elektrického s kapelou za zády?

Hraji už hodně dlouho převážně elektrické blues a myslím, že největší rozdíl mezi hrou v kapele a sólově je v neustále kontrole. Když hrajete sólově, o všem rozhodujete sami. Někdy je to výhoda, ale jindy je to naopak.

Kde čerpáte inspiraci pro psaní muziky?

Musím říci, že mám spoustu zdrojů inspirace. Jedním z nich je můj otec, Kjell Jansson, který je fantastickým hráčem na basu a také skládá. Dokáže napsat ty nejkrásnější skladby na světě. Další inspirací mi je Tom Waits. Právě on si dokázal vytvořit paralelní svět s hudbou a to je přesně to, o co se snažím i já. Jako další mohu zmínit Staple Singers, což je krásný i drzý gospel plný groovů. Také mě hodně ovlivňují nejrůznější filmy, třeba od Terryho Gilliama, Jima Jarmusche nebo Davida Lynche.

 

 

Líbí se vám delta blues třeba v podání dnes již legendárního bluesmana Roberta Johnsona?

Delta blues mám velmi rád. Ale spíše než Roberta Johnsona si poslechnu Charleyho Pattona nebo Berthu Lee.

Jaká je budoucnost bluesové hudby? Co si o tom myslíte?

V posledních několika letech se začíná k blues znovu upínat pozornost. Myslím, že to má co dočinění s úspěchem umělců jako jsou Jack White, Jeff Tweedy nebo Black Keys. Doufejme, že se tento znovuobjevený zájem médií udrží a díky němu se do povědomí dostanou také méně známé bluesové nebo blues inspirované kapely jako Lonesome Shack nebo The Bitter And Sick And Die Alones.

Skandinávie a především Švédsko je hudebně známé hlavně pro svou metalovou scénu. Posloucháte také tento styl hudby?

Nikdy jsem nebyl posluchačem metalu, takže ne.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Jaké bluesové kapely z Vaší rodné země posloucháte?

Nezáleží na tom, jestli jsou bluesové nebo ne, ale je několik dobrých švédských kapel a umělců jako třeba Anna von Hausswolff, Bastard Barock nebo Time is a mountain a samozřejmě mnoho dalších.

 

 

Co se vám nejvíce líbí na cestování a koncertování pro mnoho různých lidí?

Když hrajete živě sólově, tak jako já, publikum je nesmírně důležité. Je to vlastně taková základní věc. Právě z komunikace s publikem a vzájemným spojením se mnou se zrodí moment, kdy hudba již není "jenom hudbou" ale přetváří se do něčeho většího.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Struny podzimu se vrací. Přivezou i Herbieho Hancocka

    Festival Struny podzimu se vrací na kulturní scénu. Po roční přestávce s řadou novinek, ale zároveň s pokračujícím důrazem na „novátorskou tradici" zosobněnou zakladatelem festivalu Markem Vrabcem, který se přesunul do pozice prezidenta festivalu.

  • V Praze vystoupí skupina Einstürzende Neubauten

    Na pozvání mezinárodního festivalu Prague Music Performance do Prahy po třech letech přijíždí průkopníci industriálního rocku Einstürzende Neubauten. Pražskému publiku představí své největší hity v rámci evropského turné s názvem Greatest Hits Tour. Koncert se bude konat 8. června 2017 od osmi hodin večer ve Foru Karlín.

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Respect festival

    Letošní, již 20. ročník Respect festivalu láká na křest nového alba Ivy Bittové a Čikori, mezinárodní projekt Junun u jehož vzniku stál kytarista Johny Greenwood (Radiohead), rabínovu dceru rapující kabalistické texty, podmanivou hudbu z Bretaně, uhrančivou zpěvačku z malijského kraje lovců, oksitánské songy středověkých kacířů i kořeny amerického blues v africké hudbě. Pražské Výstaviště rozezní hudba ze všech koutů světa 17. a 18. června. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o lístky na tento pražský festival a zahajte tak festivalovou sezonu! 

  • Soutěžte o 3x2 lístky na koncert skupiny Värttinä - Ukončeno

    Mnoho finských kapel má v České republice silnou fanouškovskou podporu. Není tomu jinak ani u stálice žánru world music kapely Värttinä, kterou tvoří především tři zpěvačky Susan Aho, Mari Kaasinen a Karoliina Kantelinen. Koncert se již blíží, bude se konat 25. května v Lucerna Music Baru. Přečtěte si také rozhovor s Karoliinou Kantelinen a pojďte soutěžit o lístky s redakcí musicweb.cz!