Rozhovor s Lil Edem: Můj talent je od Boha

Hlavní hvězdou letošního Bluefestu, který se uskuteční 16. října v Lucerna Music Baru, je Lil' Ed & The Blues Imperials. Jedenašedesátiletý Ed Williams je přední osobnost chicagské bluesové scény už od 80. let, kdy zformoval první verzi své kapely The Blues Imperials. Na kytaru se učil pod vlivem svého strýce, jímž nebyl nikdo menší než jeden z nejstylovějších bluesových slidekytaristů J.B. Hutto. Na několik otázek Lil' Ed odpověděl redakci musicweb.cz. 

Lil' Ed na Blue Festu 16. října 2016 Lil' Ed na Blue Festu 16. října 2016 Foto: Eva Makovská/musicweb.cz

The Blues Imperials hrají přibližně od roku 1970. Když se do těchto let ohlédnete, jak se blues jako žánr změnil od té doby?
Začal jsem hrát se svou kapelou kolem roku 1983 a moje chápaní blues se od té doby nezměnilo. Jen si myslím, že je nyní hlubší a o něco propracovanější. Blues 21. století pro mě znamená lásku, smutek i štěstí. Ve své hudbě propojuji blues a boogie a to jsou dva odlišné žánry. Jeden značí smutek, jeden rychlost a štěstí.

Jste synovec legendárního slide kytaristy J. B. Hutta. Jak vás styl vašeho strýce ovlivnil ve vašich začátcích?
Naučil mě opravdu hodně a dodnes z toho čerpám. Vložil jsem ale vlastní rukopis do slidového stylu, ale vždycky, když hraji a pořádně se do hraní dostanu, ostatní členové kapely mi říkají, že slyší právě J. B.ho. Měl své vlastní spoluhráče, ale zahrál jsem si s ním opravdu hodněkrát, stejně tak můj bratr Pookie.

A jak vás učil?
Naučil mě krátkou skladbu a pak odjel na turné. Když se vrátil, zahrál jsem mu ji a on mě zase naučil další riff a řekl mi, abych na něm pracoval. A tak to probíhalo neustále.

Vaše rodina je velmi hudební. The Blues Imperials jste založil se svým bratrem, baskytaristou Jamesem "Pookie" Youngem...
Ano, vždycky nás bavilo hrát a tak to šlapalo dobře.

Kdo je vaším bluesovým vzorem?
J.B. Hutto, z mladší generace poslouchám nejčastěji Selwina Birchwooda, Toronzo Cannona a Marquise Knoxe.

K blues se pojí hodně příběhů o křižovatkách, ďáblu, je to už taková tradice od dob Roberta Johnsona. Jaký je váš názor na tyto histoky?
Nevěřím ani jedné z nich, můj talent je od Boha tam někde shora. Miluji lidi a jsem rád, když mohu hrát pro ně a vidím nějakou odezvu.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Rick Wakeman & Moravská filharmonie Olomouc, Pražský hrad, Praha, 2. 12. 2018

    Rick Wakeman na Hrad! Tak tohle se nám splnilo tuto neděli, kdy ve Španělském sálu Pražského hradu zahrál klávesový mág bývalé kupiny Yes s Moravskou filharmonií Olomouc a pěveckým sborem Žerotín nezapomenutelný koncert. Nádherná hudba v úžasném prostředí s výbornou akustikou - to byl opravdu skvělý zážitek na celý život. Byla to ještě rocková, či už klasická hudba? Rozdíly nehledejme, byla prostě vynikající! A tak se můžete kouknout na trochu delší fotoreport.

  • Beth Hart oslnila především hlasem

    Americká zpěvačka Beth Hart, která si během života prošla těžkými chvílemi, uhrane snad každého posluchače svým až neuvěřitelným hlasem. Do Prahy zavítala již po čtvrté, dvakrát zahrála vyprodanému Lucerna Music Baru, skoro přesně na den loni vyprodanému Foru Karlín, kam se letos vrátila. A za rok se sem chystá opět!

  • Foto: Beth Hart, Forum Karlín, Praha, 29. 11. 2018

    Po roce se do pražského Fora Karlín vrátila americká blues-rocková zpěvačka Beth Hart. Tato žena s mocným hlasem před vyprodaným sálem opět zazářila a namixovala publiku směsici svižnějších i pomalejších písní. Více si můžete přečíst v reportáži od Adriany Semlové.

    Prohlédněte si fotografie z tohoto koncertu.

  • Beth Hart se do Prahy vrací ráda. Za rok je zpátky

    Tento čtvrtek Beth Hart potvrdí, že si již navždy získala srdce českého publika. Její čtvrtá zastávka v Praze opět slibuje výjimečný hudební zážitek. Čeká ji stejně jako loni vyprodaná hala Fora Karlín.