Rozhovor s Lil Edem: Můj talent je od Boha

Hlavní hvězdou letošního Bluefestu, který se uskuteční 16. října v Lucerna Music Baru, je Lil' Ed & The Blues Imperials. Jedenašedesátiletý Ed Williams je přední osobnost chicagské bluesové scény už od 80. let, kdy zformoval první verzi své kapely The Blues Imperials. Na kytaru se učil pod vlivem svého strýce, jímž nebyl nikdo menší než jeden z nejstylovějších bluesových slidekytaristů J.B. Hutto. Na několik otázek Lil' Ed odpověděl redakci musicweb.cz. 

Lil' Ed na Blue Festu 16. října 2016 Lil' Ed na Blue Festu 16. října 2016 Foto: Eva Makovská/musicweb.cz

The Blues Imperials hrají přibližně od roku 1970. Když se do těchto let ohlédnete, jak se blues jako žánr změnil od té doby?
Začal jsem hrát se svou kapelou kolem roku 1983 a moje chápaní blues se od té doby nezměnilo. Jen si myslím, že je nyní hlubší a o něco propracovanější. Blues 21. století pro mě znamená lásku, smutek i štěstí. Ve své hudbě propojuji blues a boogie a to jsou dva odlišné žánry. Jeden značí smutek, jeden rychlost a štěstí.

Jste synovec legendárního slide kytaristy J. B. Hutta. Jak vás styl vašeho strýce ovlivnil ve vašich začátcích?
Naučil mě opravdu hodně a dodnes z toho čerpám. Vložil jsem ale vlastní rukopis do slidového stylu, ale vždycky, když hraji a pořádně se do hraní dostanu, ostatní členové kapely mi říkají, že slyší právě J. B.ho. Měl své vlastní spoluhráče, ale zahrál jsem si s ním opravdu hodněkrát, stejně tak můj bratr Pookie.

A jak vás učil?
Naučil mě krátkou skladbu a pak odjel na turné. Když se vrátil, zahrál jsem mu ji a on mě zase naučil další riff a řekl mi, abych na něm pracoval. A tak to probíhalo neustále.

Vaše rodina je velmi hudební. The Blues Imperials jste založil se svým bratrem, baskytaristou Jamesem "Pookie" Youngem...
Ano, vždycky nás bavilo hrát a tak to šlapalo dobře.

Kdo je vaším bluesovým vzorem?
J.B. Hutto, z mladší generace poslouchám nejčastěji Selwina Birchwooda, Toronzo Cannona a Marquise Knoxe.

K blues se pojí hodně příběhů o křižovatkách, ďáblu, je to už taková tradice od dob Roberta Johnsona. Jaký je váš názor na tyto histoky?
Nevěřím ani jedné z nich, můj talent je od Boha tam někde shora. Miluji lidi a jsem rád, když mohu hrát pro ně a vidím nějakou odezvu.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Fernando Saunders, Olomoucké kulturní prázdniny, 26. 7. 2018

    Americký baskytarista a zpěvák Fernando Saunders odehrál s kapelou skvělý koncert uprostřed města Olomouce u Terezské brány! Zcela zdarma si jej mohli poslechnout všichni příznivci dobré hudby v rámci Olomouckých kulturních prázdnin. Koukněte na krátký fotoreport z této akce.

  • Jack Broadbent a Toronzo Cannon chystají společný bluesový večer

    Liver Music připravují na říjen tohoto roku další ze skvělých bluesových večerů Prague International Bluenight, tentokrát s pořadovým číslem 127. V pražském Lucerna Music Baru zahrají dva samostatné koncerty v jeden večer představitelé současné bluesové scény „mistr slide kytary" Brit Jack Broadbent a jeden z nejžhavějších chicagských bluesových hudebníků Američan Toronzo Cannon. Taková příležitost vidět dva bluesové hudebníky hned v jeden večer se jen tak nenaskytne, takže stačí jen vyrazit!

  • Colours of Ostrava 2018: Poslední dny ve znamení zpěvaček

    Poslední dva dny festivalu ovládly ženy. Pro první den a největší scénu to platilo téměř do písmene, ženskou hegemonii totiž narušil až po půlnoci Paul Kalkbrenner.

  • Foto: Colours of Ostrava druhým pohledem, 21. 8. 2018

    Závěrečný den festivalu Colours of Ostrava 2018 nabídl opět neuvěřitelné hudební zážitky. Na Fresh Stage se roztančila bubenice a zpěvačka Dobet Gnahoré. Posluchači elektroniky si přišli na své u polského dua Kamp! Podívejte se na fotoreport. Na hlavní hvězdy dne se poté podívejte zde

Rozhovory měsíce

Nenalezeny žádné aktivní soutěže