HammerFall - strážci plamene se vrátili

Fanoušci kovových tónů v devadesátých letech zrovna neprožívali zlaté časy. Světu vládla alternativní hudba a vše, co byť jenom zdálky zavánělo tradičními formulemi, bylo odsouzeno k neúspěchu. A pak najednou ze severu, kde se vzali, tu se vzali, objevili se HammerFall.

HammerFall se již těší zpět do ČR HammerFall se již těší zpět do ČR Zdroj: Hammerfall.net

Nejspíš ty časy taky pamatujete. Iron Maiden i Judas Priest se trápili po odchodu zpěváků, nosily se flanelové košile, videoklipy byly zabarveny do všech odstínů bláta a kytarové sólo bylo považováno za přežitek. Někdy v té době kytarista Oscar Dronjak opustil řady seskupení Ceremonial Oath a vyzval bubeníka neznámé začínající kapely In Flames Jespera Strömblada, aby se k němu připojil v novém projektu. Měl pro něj zatím pouze jednu píseň, Steel Meets Steel, ale i z ní bylo jasné, odkud vítr vane. Na soupisce brzy přibyla další jména, kytarista Niklas Sundin, basák Johan Larsson a pěvec Mikael Stanne. Všichni brali HammerFall jako vedlejší projekt a původní sestava samozřejmě nevydržela dlouho. Repertoár tvoří kromě pár vlastních věcí povětšinou covery Judas Priest, Pretty Maids, či Alice Coopera. O rok později se mění původní sestava a za mikrofon se staví jakýsi Joachim Cans

HammerFall v roce 1997, Zdroj: Vicrecords.com

HammerFall pořídili živý záznam jednoho ze svých koncertů a jali se obrážet nahrávací společnosti hledajíce možnost uzavření kontraktu. Zadařilo se jim u holandského labelu Vic Records a do roka napsali a nahráli své debutové album. Dnes již legendární placka Glory to the Brave (1997) vyšla tedy nejprve v Holandsku, kde se dočkala pozitivního ohlasu. Ale teprve když byli HammerFall osloveni německým vydavatelstvím Nuclear Blast s nabídkou jeho distribuce v Evropě, začaly se dít věci.

 

Většina kritiků pochopitelně desku šmahem odsoudila jako další neoriginální dílko kapely žijící v minulosti. I přes poměrně intenzivní marketingovou podporu ale asi nikdo nečekal prodejní čísla, jakých Glory to the Brave dosáhla. Na německém hudebním žebříčku se vyšplhala na 38. příčku, to se nikdy předtím žádnému heavy metalovému albu nepovedlo. Těžko přesně určit, co vlastně přimělo tolik posluchačů sáhnout zrovna po albu s templářem třímajícím válečné kladivo na obalu. Ale nejspíš to byla ta hrdost a samozřejmost, se kterou tenhle spolek objímal všemožná metalová klišé. Nijak se s nimi neskrýval. Naopak, nesl je před sebou jako bojovou standartu a slavně zvítězil. Poslouchat heavy metal najednou nebyla ostuda. Tahle čistokrevnost znamenala nečekaný příliv popularity, ale později se stala i tak trochu prokletím. Jakékoli odbočení z vytyčeného směru bylo fanoušky vnímáno s nevolí. Jednotlivým členům sestavy se nechtělo nechat svazovat žánrovými mantinely a odcházeli hledat nové výzvy (aby se nezřídka vrátili).

To je ale zatím daleko. HammerFall si užívají nečekaného úspěchu, pilně koncertují a do roka se pouští do práce na následníku Glory to the Brave, desce Legacy of the Kings (1998). Ta vrchovatě splní svůj účel, prodává se více než dobře. Píseň Let the Hammer Fall dodnes v setlistu většinou nechybí. Pro potvrzení vydobyté pozice je ale mnohem důležitější třetí zářez. HammerFall si před zahájením prací na něm vybrali krátkou pauzu na regeneraci. Producentské povinosti potom svěřili renomovanému Michaelu Wagenerovi (Accept, Alice Cooper, Ozzy Osbourne) a výslednénu produktu dali jednoduchý a úderný název - Renegade. Příklon ke komerčnějšímu soundu sice odsoudili někteří kritici, ale fanoušci byli u vytržení a opět brali obchody útokem. Videoklip k titulnímu songu dobyl hitparádu. 

V roce 2002 pak kapela přichází s deskou Crimson Thunder, kterou osobně považuji za jejich dosud nejlepší. Producentsky ji zaštítil Charlie Bauerfeind (Blind Guardian, Gamma Ray, Helloween), jež oproti předchůdci trochu zostřil hrany a přidal na rychlosti. Tím uspokojil nejenom stávající fanoušky, ale bezeporu přilákal i mnoho nových. Pak ale HammerFall začne pronásledovat smůla. No považte sami, začalo to, když Joachim dostal v jakési rockové putyce pulitrem takovou po hlavě, musel na operaci, a díky tomu se odsouvalo natáčení klipu k písni Hearts on Fire. Během následného severoamerického turné se jednoho dne vypařil manažer i s celým výdělkem. A korunu všemu nasadil Oscar Dronjak, který si klidně položí motorku a zláme levou ruku.

Nečekané volno se každý z hudebníků rozhodne využít po svém. Kytarista Stefan Elmgren si pořídí pilotní licenci, Joachim Cans zase potomka a sólové album. Aby se na HammerFall nezapomnělo úplně, vychází v roce 2003 živák One Crimson Night. Další dva roky je ticho po po pěšině, které je mocně ukončeno deskou s nekonečným názvem Chapter V: Unbent, Unbowed, Unbroken (2005). Jméno alba, stejně jako několik písní na něm, bylo inspirováno slavnou ságou George R.R. Martina Píseň Ledu a Ohně, tehdy samozřejmě ještě tolik neproslavenou seriálem Hra o Trůny. Kapela se vrací zpět na známý kolotoč album-turné-album.

Než by se kdo nadál, utekly další dva roky a HammerFall do světa vypustili další fošnu s názvem Threshold. Tou dobou je už je poměrně pravidlem, že každá nová nahrávka automaticky okupuje nejvyšší příčky evropských hitparád. Jediným mráčkem na jasném nebi je odchod basáka Magnuse Roséna, který se vydá hledat větší výzvy, než je podle něj monotónní brnkání v HammerFall. Na jeho místo se do sestavy vrací Fredrik Larsson, jež odešel po nahrání legendárního debutu Glory to the Brave. Následuje dvoudisková kompilace k desetiletému výročí Steel Meets Steel - Ten Years of Glory. O necelý rok později vychází ještě sbírka coverů Masterpieces, jež se stává labutí písní Stefana Elmgrena. Tomu se za kniplem zalíbilo natolik, že se rozhodl pro kariéru v této oblasti. Jako náhradu kapela zlanařila Pontuse Norgrena z Poodles.

HammerFall dnes, Zdroj: Hammerfall.net

První řadovkou nové sestavy je No Sacrifice, No Victory z roku 2009. Přijetí je opět velmi vřelé, změny v sestavě metalový kolos nezpomalily. Jenomže kapela sama se zdá být metalovým stereotypem trochu uondaná. Následná deska Infected tak přináší několik novinek. Producentsky se pod ní podepsali oba kytaristé Dronjak a Norgren a na pomoc si přizvali Jamese Michaela, producenta a zpěváka Sixx A.M. Infected je mnohem temnější počin, než jeho předchůdci.

 

A především, na jeho obálce byste marně hledali Hectora, templáře jež se poprvé představil na Glory to the Brave a od té doby se objevil na všech přebalech. Až doposud. A hlavně za tuhle absenci to HammerFall od fanoušků pěkně schytali. Na některé věci se zkrátka nesahá. "Kudy z toho ven?" řekli si muzikanti a rozhodli se pro dvouletý oraz. Díky tomu, že nabrali nové síly a našli v sobě opět to zapálení pro čistokrevný heavy metal. A tak je na letošní novince (r)Evolution již zase vše na svém místě, včetně Hectora. A fanoušci jsou opět spokojení.

V rámci podpory posledního alba se HammerFall také dvakrát představí v České Republice. Zatímco únorový koncert v Praze je již podle posledních zpráv beznadějně vyprodaný, na letní návrat téhle legendární pětice na Masters of Rock do Vizovic lze lupeny ještě sehnat, navíc za zvýhodněnou cenu 1050 korun. Tak neváhejte, HammerFall jsou zpátky v plné síle a dál střeží nehasnoucí plamen metalu ve své hudbě i v našich srdcích.

V současné době sestavu Hammerfall tvoří:

Oscar Dronjak – kytara
Fredrik Larsson – basa
Pontus Norgren – kytara
David Wallin – bicí
Joacim Cans – zpěv

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Vyprodané Roxy vidělo energický koncert Airbourne

    Australská rocková senzace je od vydání svého debutového alba Runnin' Wild v roce 2017 na stálém vzestupu. Airbourne na festivalech hrají v čím dál prestižnějších časech a fanoušků přibývá. Do Prahy přijeli představit nové album Boneshaker, které ale vyjde až 25. října.

  • Foto: Airbourne, Roxy, Praha, 2. 10. 2019

    Prohlédněte si náš fotoreport z vyprodaného koncertu australských Airbourne, který se konal ve středu 2. října v pražském klubu Roxy. Úlohy předskokanů se zhostila americká punk-rocková kapela Supersuckers.

  • Kapela The Unity se vrací do Prahy a Zlína

    Gamma Ray sice přes léto odehráli několik festivalů (včetně Masters of Rock), jinak ale moc aktivitou nehýří. Jejich ústřední mozek Kai Hansen totiž vyslyšel volání fanoušků Helloween a po úspěšném turné se věnuje přípravě nového alba. Ostatní členové sestavy se tak mohou volně věnovat svým zálibám. 

  • Five Finger Death Punch, Megadeth a Bad Wolves společně

    Ptáte se, cože mají tyto kapely společného ? Five Finger Death Punch se v příštím roce rozjedou na své doposud největší evropské turné a právě Megadeth a Bad Wolves je budou doprovázet. Skvělé je, že se zastaví i v Praze.