Rakouská kapela Harakiri for the Sky u nás sice není zaběhlou stálicí, přesto se tu pár fanoušků najde. Ti se nyní mají na co těšit. Skupina se totiž rozhodla nahrát již čtvrtou desku s názvem Arson (anglicky Žhářství), která by měla vyjít 16. února 2018.
Harakiri for the Sky se dali dohromady v roce 2011 v Salzburgu a doposud hrají ve stejném složení: Michael Wahntraum (zpěv) a Matthias Sollak (veškeré hudební nástroje). Po založení se kapela krátce jmenovala Bifrőst. V roce 2012 vydali první studiové album, které neslo jméno samotné kapely: Harakiri for the Sky. Album se dočkalo dobrých reakcí u fanoušků a dalo kapele jasný směr, kudy se nejen hudebně, ale především textově orientovat. Melancholický post-black metal se silně atmosférickými prvky už skupině zůstal. Texty jsou často o depresivních stavech, problémech v rodině či sebevražedných úmyslech.
Atmosféra sebevražedných úmyslů nezůstala této depresivní dvojici cizí ani na druhém studiovém albu Aokigahara (2014). Fanouškům paranormálních jevů jistě není tento pojem cizí. Aokigahara je les na japonském ostrově Fudži. Les byl podle legend již v minulosti spojován se sídlem mnoha démonů. V roce 1960 spisovatel Seicho Matsumoto napsal román Black Sea of Trees, ve kterém popisuje časté sebevraždy v tomto lese. Mnoho sebevrahů poté v tomto lese doopravdy ukončilo své životy. Skupina Harakiri for the Sky se na svém druhém albu inspirovala právě touto symbolikou.
V roce 2016 toto melancholické, o pomoc volající duo přivedlo na svět třetí album s názvem Trauma. To je ze všech nejdelší, stopáž činí 75 minut. Michael Wahntraum se na desce rozepsal o problémech ze svého života i o různých násilnostech, jak už je u jeho textů zvykem. Nutno ještě dodat, že se skupina pyšní i zajímavými přebaly alb. U prvního Harakiri for the Sky je vrána, na Aokigahaře pokojně spí liška, na dosud poslední desce Trauma můžeme vidět zápasící jeleny.
V únoru příštího roku se tedy můžeme těšit na další várku toho, co nám tahle melancholická kapela nachystá. Zatím kapela zveřejnila dva singly: You are the Scars a Tomb Omnia. Vyjít si na procházku do lesa do zasněžené krajiny a poslechnout si k tomu některé z alb Harakiri for the Sky může být možná depresivně krásné, nemyslíte?
