Album Chiaroscuro, vydané u švýcarského labelu Unit Records, zpracovává řadu stylově různorodých vlivů a přetváří je do velmi osobitých skladeb se širokou škálou nálad. Pazderova tvůrčí síla se odráží v pestrém repertoáru podtrhujícího kvality hudebního vypravěčství. Neustále se měnící nálady a tóny, jemně rafinované pasáže a jiskřivá dynamika propůjčuje novince charismatickou expresivitu.

Spektrum stylů, které se Pazderovi daří na bezpražcové kytaře obsáhnout, sahá od mistrovské fingerstyle techniky až po jazz. Hra je ovlivněna tradičním zvukem Andalusie východní Evropy až po arabské oblasti, zahrnuje vzdušnost brazilské hudby a všeobjímající preciznost klasiky. Ostatně o albu pochvalně hovoří i prestižní magazíny jako Concerto nebo Jazzthing.

Chiaroscuro je výsledkem osobního a hudebního růstu. Obsahuje převážně původní skladby a několik jedinečných aranžovaných coververzí. V tvorbě se Pazdera inspiruje cizími kulturami a přírodními motivy.

„Právě zemité barvy a s nimi spojené pocity jsem měl na mysli u mnoha skladeb. Někdy to byly různé formy písku jako v případě Ténéré nebo Sirocca, jindy různé odstíny hnědé. Jsou zde však i tzv. modré kompozice se středomořskou atmosférou, jako například kontemplativní Agua Calma nebo El Color del Mar. Rád nechávám svou mysl bloudit. V hudbě se samozřejmě odrážejí i mé zážitky z koncertních turné, ale především jsou písně mým vlastním sněním, “ vysvětluje sám kytarista.

Vedle toho se v Pazderových skladbách odrážejí hudební vlivy posledních let. Patří k nim italský skladatel Carlo Domeniconi, hvězdy flamenca Vicente Amigo a Jerónimo Maya. „I když sám čisté flamenco nehraji, tuto hudbu hodně poslouchám, protože je pro mě obrovským zdrojem energie, zejména pokud jde o její emblematický zvuk.“  

Inspiraci nachází také u tureckého kytaristy Cenka Erdogana, uznávaného jako jeden z předních umělců bezpražcové kytary, do svého repertoáru zahrnuje Pazdera i svého mentora Reentka Dirkse z oceňované kapely Masaa. Toho můžeme slyšet i v některých skladbách na Chiaroscuro, například v El Color del Mar, kde hraje na barytonovou kytaru nebo v dynamické Sirocco, kde zní jeho hra na darabuku.

Ladislav na albu ztvárňuje právě Reentkovy a Cenkovy skladby: rychlou, komplexní Recuerdo, vyznačující se flamencovými podtóny a fingerstylovou energií, a zasněnou Parça. Další duet, Dívka z Istanbulu, z pera Renauda Garcii-Fonse, představuje Ladislava a francouzskou kytaristku Claire Besson, držitelku mnoha ocenění a Pazderovu dlouholetou spoluhráčku.

Pazdera se narodil v roce 1989 v Pardubicích. Nejprve se učil hrát na housle, poté na violu. Ta mu nebyla zcela po chuti, ve dvanácti letech náhodou našel ve skříni akustickou kytaru a brzy se od coverů Beatles  přesunul ke skládání vlastních písní.

Po absolutoriu konzervatoře v oboru klasická hudba začal studovat akustickou kytaru se zaměřením na koncertní hudbu, world music & jazz na Vysoké škole hudební Carla Maria von Weber v Drážďanech, kde rozvinul vlastní způsob hudebního vyjádření.

Procestoval svět a získal ocenění na mezinárodních soutěžích. Společné album Meraki s nizozemskou kytaristkou Karlijn Langendijk ocenil časopis Acoustic Guitar Magazine slovy "Tato produkce je skvělým vrcholným dílem současného kytarového umění - nádherná hudba pro lidi s otevřenou myslí", newyorské vydavatelství Rhodium Publishing jej popsalo jako : "...směs vzrušujících stylových otisků s využitím řady zajímavých technik a fascinujících postupů".  Důkazem Pazderova talentu jsou i další spolupráce, třeba s Drážďanskou státní operetní filharmonií.