Používáme cookies
Soubory cookie používáme k analýze údajů o našich návštěvnících, ke zlepšení našich webových stránek, zobrazení personalizovaného obsahu a k tomu, abychom od vás měli zpětnou vazbu.
Legenda africké hudby, malijský zpěvák Salif Keita se svou kapelou vystoupil v zaplněném Lucerna Music Baru. Salif Keita v čechách již několikrát vystoupil a má zde početné publikum a nadšení fanoušci si vychutnali další z jeho skvělých koncertů.
Životní příběh Salifa Keity patří k těm románovým či filmovým, které se snad ani nemohly ve skutečnosti stát. Věřili byste scénáři o princi, který se stane vyděděncem, a nakonec dobude svět jako zpěvák? Jenže ten příběh je zcela pravdivý. Salif Keita se narodil 25. srpna 1949 v Djolibě jako potomek malijské královské rodiny, dokonce v přímé dědičné linii Sundiaty Keity, ve 13. století zakladatele Malijské říše. Zároveň však přišel na svět jako albín, což je v kultuře Mandinka považováno za velmi zlé znamení, a rodina Salifa zavrhla a vypudila. Nadaný mladík přitom podle šlechtických zvyklostí nesměl pracovat a ve studiu mu zabránila vada zraku. Jako teenager se od vznešeného rodu sám distancoval a aby se uživil, přestěhoval se v roce 1967 do Bamaka, kde začal zpívat a hrát v tamních klubech.
Štěstí se na Salifa usmálo, když byl přijat do stylotvorné, státem sponzorované kapely Super Rail Band de Bamako. Brzy se stal tahounem ansámblu, ale po třech letech, v roce 1973, přerostl jeho rámec. Tehdy nastoupil jako sólista do skupiny Les Ambassadeurs a zpěvákův věhlas poprvé přerostl hranice Mali. Když v domovské zemi v polovině 70. let zavládly politické nepokoje, žel zdaleka ne poslední, Keita snadno přesunul sídlo nejdříve na Pobřeží slonoviny a v 1984 do Paříže. Publikum na celé planetě dokázal zaujmout přirozeností, s jakou využíval prvky „západního“ rocku, popu a jazzu a latinskoamerické hudby, aniž by zapřel západoafrické kořeny. Ostatně po roce 2000 odmítl osud emigranta a vrátil se žít, tvořit a hledat inspiraci do Mali, bezpečnostním rizikům navzdory.
Africké publikum získal Salif Keita albem Mandjou (1978), už tehdy se mohl chlubit přízviskem „Golden Voice of Africa“. O mezinárodní věhlas v počínající zlaté éře World music se zpěvák přičinil afro-popovou deskou Soro (1987). A samozřejmě také vystoupením na památném charitativním koncertu pro Nelsona Mandelu v roce 1988 na stadionu ve Wembley, po boku hvězd jako STING, Peter Gabriel, Dire Straits či Stevie Wonder, jehož přenos v 67 zemích světa sledovalo na 600 milionů diváků.
Keitův kontakt s jazzovým a jazzrockovým světem zprostředkovali například na albu Amen (1999) věhlasní hosté jako Joe Zawinul, Wayne Shorter a Carlos Santana. Afrického pěvce ovšem inspirovaly také šansony na desce Sosie (1997). Publikum milující tradičnější, akustičtější sound africké hudby s nápadnějším využitím nástrojů jako kora a balafon pak Salif Keita nadchl deskou Moffou (2002) i následujícím titulem M’Bemba (2005). Lichotivou pověst majstrštyku získala také nahrávka La Différence (2009), z hluboké osobní zkušenosti albína reflektující témata odlišnosti, pronásledování a bezpráví. Mimochodem, hostují zde například americký jazzový kytarista Bill Frisell nebo originální libanonský trumpetista Ibrahim Maalouf. Nadšené recenze a ohlas posluchačů si vysloužil i zatím poslední Keitův titul Un Autre Blanc (2018), kde mezi pozvanými hvězdami figurují beninská diva Angélique Kidjo či jihoafrický sbor Ladysmith Black Mambazo.
Salif Keita - zpěv, kytara / Bah Kouyate – doprovodný zpěv / Fatoumata Soubeiga – doprovodný zpěv / Guimba Kouyate – kytara / Harouna Samake - kamale n’goni / Madou Diabate – kora / Mohamed Kouyate - basová kytara / Moïse Sagara – bicí / Dauda Koné - djembe, konga / Mamoudou Dit Prince Koné - calabash
Pražská Ladronka se v sobotu 13. června oděla do hávu etnické hudby v podobě Respect festivalu. Na víkend bylo hlášeno pěkné letní počasí, ale neočekávaná bouřka lehce zkomplikovala jednotlivá vystoupení sobotního programu. Nicméně kytarista Paolo Angeli nebo indická diva Susheela Raman stejně předvedli svou hudební virtuozitu po svém.
Plnoletý Respect festival se opět konal v pražském parku Ladronka. První den tohoto, na české poměry jedinečného festivalu, byl trochu plačtivý, počasí nepřálo tak, jak by si skvělý hudebníci, jež dorazili ze všech možných světových kontinentů, zasloužili. Jak už to ale na Respect festivalu bývá, dobrou náladu a skvělou hudbu počasí nezhatilo. Z prvního dne Vám přinášíme krátkou fotoreportáž.
Červen bude již po 18. patřit hudbě na Respect Festivalu v Praze. Letošní ročník bude svým programem opravdu výjimečný. Spojí se zde již známí hudebníci z předešlých let, s naprostými novinkami, a diváci si tak jistě přijdou na své.
Používáme cookies
Soubory cookie používáme k analýze údajů o našich návštěvnících, ke zlepšení našich webových stránek, zobrazení personalizovaného obsahu a k tomu, abychom od vás měli zpětnou vazbu.