Pojďme si říci, co uskutečnění takové hudební akce obnáší a kolik to může stát. Jde samozřejmě o to, koho a kam si pořadatel chce pozvat. Náklady na koncert mohou začít na tisícikorunách v případě malé a vcelku neznámé garážové kapely, která zahraje v malém maloměstském klubu, a skončit mohou v desítkách milionů korun v případě velkého hudebního festivalu nebo koncertu mezinárodně známého interpreta, schopného vyprodat celý stadion.
Koncert se nerovná pouze honoráři interpreta
Malé a neznámé kapely hrají leckdy i zdarma čistě za možnost ukázat se, a nechají si proplatit jen cesťák (doprava – pozn. red.), nebo si řeknou o pár stovek na hlavu (v kapele, ne v hledišti). Známé tváře již stojí desítky tisíc za hodinovou produkci a za ty TOP se zaplatí i na české scéně stovky tisíc za vystoupení. Zahraniční megahvězdy stojí samozřejmě na absolutní špičce pyramidy a jejich finanční požadavky často sahají i vysoko nad deset milionů korun. V nedávném editorialu šéfredaktora se psalo například o Maroon 5, kteří nepřijedou ani když máte k uspořádání akce k dispozici milion euro.
Vezmeme-li v úvahu, že manažer známého zpěváka, pravidelně se umísťujícího mezi prvními nejlepšími v cenách Anděl/Slavík, vyhrávajícího řadu dalších ocenění a hitparád, požaduje za vystoupení částku 160 tisíc korun, částka nutná na uspořádání jeho koncertu se snadno vyšplhá až na dvojnásobek této ceny.
Uspořádat koncert na maloměstě vyžaduje zaplatit:
zpěváka (který se o honorář podělí se svým manažerem) = 160 tisíc korun,
místo koncertu, tedy pronájem klubu, kulturního domu, areálu = 30 tisíc korun,
vybavení potřebné k produkci, tedy pronájem především zvukové a světelné aparatury (není-li v ceně pronájmu sálu) = 40 tisíc korun,
návrh, výrobu a umístění reklamních letáků, plakátů = 15 tisíc korun,
reklama v novinách, rádiích = 30 tisíc korun,
poplatek OSA = 10 tisíc korun (záleží především na počtu míst sálu)
Výsledek? 285 tisíc korun. A to do některých věcí, zejména reklamy, lze samozřejmě vložit i mnohem větší finanční obnos. Stále není započítáno občerstvení pro interpreta, bezpečnostní služba, ubytování ap. Kde vzít takovou částku? Relevatnví jsou v podstatě jen tři zdroje: sponzorské příspěvky, zisk z prodeje vstupenek, vlastní zdroje.
Vlastní zdroje je nejlepší vyloučit rovnou, protože cílem pořadatele bývá na akci neprodělat (pokud není jediným synem ropného magnáta). Přesto jsou ale vlastní zdroje mnohdy tím, do čeho je potřeba také sáhnout. Zisk z prodeje vstupenek rozhodně, ač si mnozí návštěvníci 
leckdy myslí opak, celou akci nepokryje. Vezměme si průměrný maloměstský kulturní dům s kapacitou čtyři sta lidí. Při potřebě 285 tisíc korun to tedy dělá přes 700 korun za jednu vstupenku, podaří-li se lístky úplně vyprodat. A tolik korun lidé za vstupenku na devadesáti minutový koncert jednoho z českých zpěváků dají nebo nedají?
Pravděpodobně nedají. I v případě, že bude cena poloviční, tedy 350 korun, bude si mnoho lidí myslet, že je to moc a že si pořadatelé chtějí zřejmě pěkně napakovat kapsu. A to v tu chvíli k pokrytí nákladů chybí ještě téměř 150 tisíc korun, v případě nedostatečné návštěvnosti ještě mnohem více. Zbývá tedy možnost sponzorských příspěvků od podnikatelů a větších či menších firem. Právě těm ve skutečnosti všichni vděčíme za to, že si svého oblíbeného interpreta můžeme poslechnout živě.
Za uspořádáním samotným poté ještě stojí mraky práce spojené s celkovou organizací, přípravou sálu a dalšími potřebami, které běžný návštěvník nevidí. O tom možná příště...
