První beatový festival se konal v prosinci 1967. Uspořádání 1. Československého beatového festivalu bylo důsledkem a vyvrcholením mnoha snah naší rockovou scénu zoficiálnit, zastřešit a ukázat to, co je z ní opravdu nejlepší. "Vyvstala zákonitá nutnost nějakého podobného podniku, jakožto prostředku k uvedení naší beat music na širší platformu a její zařazení na právoplatné místo v kulturním životě; chceme ukázat, že není onou pouhou ́periferní záležitostí, jak se ještě mnoho lidí mylně domnívá," napsal v roce 1967 ve festivalových novinách Beat Festival Express tajemník festivalu Miloslav Langer. V roce 2017 ho pořadatelé s velkým úspěchem po padesáti letech obnovili, původně jako jednorázovou akci. Ale dobré ohlasy je přivedly na myšlenku v tomto projektu pokračovat.
A jaký bude ročník 2022? Pořadatelé k tomu uvádí: "Československý beat-festival měl před padesáti lety tři pokračování 1967, 1968 a 1971. Tuto triádu jsme chtěli po padesáti letech zopakovat. Už jsme uspořádali festival v roce 2017 a 2018. Netušili jsme, že covid je horší než bolševik a že nás zastaví ne na dva, ale na tři roky. Takže náš třetí ročník se koná 51 let od roku 1971 a 55 let od historicky prvního ročníku v roce 1967. Letošní ročník bude 16. října od 17 hodin v pražské Lucerně."
Prohlédněte si také fotky z obnoveného Československého beatového festivalu v roce 2017
A jaká je tedy program? Festival zahájí rock and rollová legenda počátku šedesátých let Pavel Sedláček se svou skupinou Cadillac. Ten byl považován za jednoho z králů rock and rollu a je to skoro šedesát pět let, kdy vyhrál s písní Rock Around the Clock jednu lokální soutěž. O rok později vyhrál s písní Jailhouse Rock další soutěž. V roce 1962 se stává členem divadla Semafor, kde se v roce 1963 setkává s právě přijatým Karlem Gottem ve hře Zuzana není pro nikoho doma. Tehdy měl u publika větší úspěch než on. V Semaforu pro něj složili Jiří Šlitr a Jiří Suchý první původní skladbu tohoto žánru „Život je pes“, se kterou se objevil i ve filmu Miloše Formana „Černý Petr“. I během svého působení v Semaforu se věnoval klasickým rock and rolům, jako například Rock Around the Clock, Johnny B. Goode, Yakety Sax, Jailhouse Rock, Roll Over Beethoven a další. Tuto rock and rollovou klasiku uvádí až do současnosti se svou skupinou Cadillac. Jeho vystoupení v Lucerně bude pro milovníky rock and rollu neopakovatelným zážitkem.
Následovat budou brněnské Synkopy 61, které letos slaví symbolických 61 let. Synkopy 61 jsou naší nejdéle hrající bigbítovou skupinou, která patřila v šedesátých a sedmdesátých letech ke špičce naší populární hudby. Založil ji koncem roku 1960 kytarista Petr Směja jako čtrnáctiletý. Druhou raritou je, že až do roku 2020 v ní hráli čtyři původní členové (Petr Směja, Jiří Rybář, Michal Polák a Pavel Pokorný). Skupina odehrála dosud více jak 3000 koncertů doma i v zahraničí a natočila přes třicet vinylových desek a CD s převážně vlastní tvorbou.
Proslula výbornými vícehlasými vokály, za které si vysloužila u kritiků přezdívku „moravští Beach Boys“. Získala také mnohá ocenění na festivalech u nás i v zahraničí. Současný repertoár tvoří především vlastní skladby (hudba: Oldřich Veselý, Petr Směja a Jiří Rybář, texty: František Jemelka, Milan Hanák, Pavel Cmíral a Pavel Vrba) a skladby skupiny The Beach Boys. Synkopy 61 – současné obsazení: Petr Směja – sólo kytara, zpěv, Jan Korbička – klávesové nástroje, akustický kytara, zpěv, Vilém Majtner – baskytara, sólo zpěv, Jiří Rybář – bicí, zpěv.
Z Bratislavy přijede Pavol Hammel a jeho legendární Prúdy. Skupinu Prúdy založil Pavol Hammel v roce 1963.S touto skupinou hrál výhradně původní skladby na obou Československých beat-festivalech (1967 a 1968). V roce 1967 za písničku „Balada o smutnom Jánovi“ Prúdy dostaly zvláštní cenu za nejlepší text. V roce 1968 přichází do skupiny Prúdy Fedor Frešo a Vlado Mallý (hráli předtím ve skupině Soulmen Deža Ursínyho, která se účastnila Československého beat-festivalu v roce 1967 a dostala na něm Velkou cenu).
Jak už to tak bývá, skupina několikrát svoje obsazení měnila, Marián Varga a Frešo z ní odchází v roce 1969 (zakládájí společně Collegium musicum), do skupiny Prúdy naopak nastupuje František Griglák – (kytara). Nebudeme tady popisovat podrobný vývoj a další změny v kapele, důležité je, že skupina Prúdy zahraje na koncertu Československý beat-festival zejména písně z alba „Zvoňte zvonky“ po 55 letech v sestavě Pavol Hammel- zpěv, kytara, Fero Griglák - kytara, Anton Jaro - baskytara, Peter Preložník -klávesy, Igor Teo Skovay - bicí.
Skupina Flamengo letos slaví 50 let desky Kuře v hodinkách a pod názvem FLAMENGO reunion session uvede to nejlepší ze zmíněné desky. FLAMENGO reunion session se opírá se o dvojici původních členů Flamenga, Pavla Fořta (kytara) a Vladimíra „Gumu“ Kulhánka (baskytara), kteří oba pamatují zlatou éru Flamenga. Doplňuje je Jan Holeček (Hammond B3, zpěv), Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí, vokály) a Vladimír Boryš Secký (saxofon a příčná flétna). FLAMENGO reunion session navazuje na období let 1970–1972, kdy za mikrofonem zněl hlas Ivana Khunta a následně také Vladimíra Mišíka. Vystoupení nesoucí název Kuře v hodinkách slaví 50 let se bude opírat především o zmíněnou desku.
Precedens je z vystupujících kapel nejmladší, skupina byla fenoménem až v osmdesátých letech, ale dnes už patří k legendám a do Lucerny bezpochyby patří. Michal Prokop a Framus five se do Lucerny vrací po 55 letech. V roce 1967 se poprvé postavil k mikrofonu jako zpěvák (předtím působil jako kytarista) a hned mu na Československém beat-festivalu udělili titul zpěvák roku. Jeho vystoupení bude vrcholem letošního beat-festivalu. Závěr bude patřit skupině The Primitives Group. Překvapili na obou historických festivalech, ale v roce 1968 předvedli takovou psychedelickou show, která v té době neměla obdoby. Tu zopakovali i v roce 2017 a určitě s něčím můžeme počítat i letos, už z toho důvodu, že Ivan Hajniš v Lucerně oslaví své pětasedmdesáté narozeniny.
Skupina The Primitives Group navázala spolupráci s kreativní houslistkou, rockérkou, showmankou s uměleckým jménem HeléN RockHousle, která bude hostem i na Československém beat-festivalu. Její drive a originální styl hraní i prezentace obohatí sound kapely o další rozměr. HeléN experimentuje s možnostmi klasických i elektrických houslí, klasické pojetí jemnosti jejich zvuku a stylu hry obohacuje rockovou řízností a svobodou. Procítěným zpěvem doprovází své houslové improvizace v celé škále žánrů (hudba klasická, meditační, jazz/blues, country, až po rock a tvrdou elektroniku).
