Paco de Lucía letos oslavil 60. narozeniny, ale energie mu neubývá. Stále patří mezi největší světové kytaristy a skladatele. Díky němu se v roce 2010 flamenco stalo světovým dědictvím UNESCO. Paco vyrůstal ve skromných poměrech, ale svou houževnatostí, pílí a nadáním o sobě brzy dal vědět. Již ve třinácti letech dostal první angažmá jako kytarista v tanečním flamencovém souboru Josého Greca a vyrazil s ním na světové turné.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:

Zlomové bylo jeho setkání s géniem flamencového zpěvu Camarónem de la Isla. Z jejich spolupráce vzešlo deset alb, v kterých flamenco představili v podobách regionálního folkloru až univerzálního umění světového významu. Paco de Lucía se ve své tvorbě rád inspiroval i jinými žánry, ale jak sám říká: „Jednoho dne jsem si uvědomil, že ať budu hrát cokoliv, zvuk mé kytary zůstane navždy flamencový, protože jsem, kdo jsem a vím, že nemůžu ztratit svoji flamencovou identitu.” Spolupracoval se spoustou hudebníků známých jmen, jeho hudba zazněla i v několika filmech. Paco je držitelem několika čestných doktorátů na prestižních univerzitách, jako první Španěl získal titul na legendární Berklee College of Music.

Rytmická flamencová kytara a dynamický tanec bude základ úchvatného zážitku, který do Olomouce přivezou Paco de Lucía a Farruco, vlastním jménem Antonio Fernández Montoya. Tento tanečník je vnukem legendárního El Farruca a pochází z nejvýznamnější flamencové dynastie Los Farrucos. Přesto člověk žasne nad tím, že poprvé tančil již jako dvouletý v Berlíně a o čtyři roky později byl jedním z hlavních protagonistů ve filmu Bodas de Gloria.

Čtěte také o pražském koncertu Al di Meoly

Jeho debut se odehrál v roce 2006 v New Yorku a byl nadšeně oceněn i kritikou. Ta mu otevřela dveře dokořán na všechna světová pódia a pomohla ke spolupráci s dalšími hvězdami na hudebmí scéně (Beyonce, Paulina Rubio, Björk, Marc Anthony a další). Napsali o něm: „Farruco nepotřebuje přemýšlet o rytmických a melodických frázích. Na pódiu se prostě promění v nezastavitelnou rytmickou bouři. Ve svém tanci umí dosáhnout toho největšího napětí, dokáže zelektrizovat publikum jako provazochodec bez záchranné sítě...“ Lidé v sále přestávají dýchat a napjatě sledují démonické pohyby jeho těla a rytmické tleskání dlaní.