Zobrazení položek podle značky: Blues Alive

“Waterboy, where are you hiding?” V potemnělém sálku šumperské knihovny se mocný hlas Rhiannon Giddens, geniální hudebnice a neúnavné bořičky muzikologických mýtů, zařezává pod kůži. Drobné paní s trvalou přede mnou vůbec nevadí, že koncert není živý a za pár chvil jej přeruší přednáškové vyprávění. Když se v jinak školeném zpěvu oceňované umělkyně mihne prapůvodní, surová esence, s dámou to drobounce škubne. “Ta ho v sobě má,” pomyslím si. Podobné spojence, kteří o naší alianci často vůbec netuší, hledám po očku na Blues Alive odjakživa. Pátrání po spřízněných tvářích, které mají duši zatěžkanou stejným odstínem blues, mnohdy přináší překvapivá zjištění. A druhý festivalový den je pro tradičně nejnabitější program k lovu nevědoucích spiklenců nejvhodnější. 

“Já vás loni vezla, partner taky,” oznamuje mi v zákrutech nad setmělým podhorským údolím řidička taxíku, který mě na poslední chvíli bere na zahajovací večer festivalu. Konec roku tu na okraji Jeseníků člověk cítí přeci jen silněji, dušičkové scenérie vybízí k rekapitulaci. Než škodovka přibrzdí před mohutným šumperským kulturákem, stačíme tak probrat, co se u nás obou za rok událo. Vzpomínat však teprve začínám. “Víš, že máme společnou fotku? Trochu jsem si ji upravil, pošlu ti ji,” obrací se na mě soused, se kterým jsme letos načali druhou dekádu, v níž se pod pódiem dělíme o oblíbený kout. “Vím, dokonce celé album,” odpovídám a myšlenkami se vracím k poslednímu loňskému jamu, kdy fotky ze společného tance nad ránem vznikaly. Vzpomínat na minulé ročníky Blues Alive není jen otázka sentimentu. Ohlédnout se tu totiž znamená vidět znovu všechna ta skvělá žánrová vystoupení, ale hlavně u podobných akcí daleko vzácnější momenty. To když se hranice mezi hudebníky a návštěvníky stírají, kdy se tu ve jménu dvanáctky uzavírají, generačním a geografickým propastem navzdory, nová přátelství. “Je to dobrý!” posílám do chatu jednoho takového kamarádství sice krátkou, ale pro naše potřeby plně dostačující recenzi. “Škoda, že tu nejsem, jel bych znova,” zabliká mi v notifikaci povzdech někoho, kdo si Blues Alive zažil opakovaně, jako divák i úspěšný účinkující. 

Osmadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Blues Alive startuje v Šumperku již 14. listopadu. Během tří dnů na něm vystoupí přes třicet kapel a hudebníků patřících jak k mezinárodní a domácí špičce tohoto žánru, tak i k mladým nadějím, jež si zaslouží dostat prostor na prestižní přehlídce. Žánrově se letos program rozkročí do šíře od klasického kytarového blues přes jeho akustickou podobu, americké písničkářství až po garážový rock. Dům kultury, tradiční festivalové centrum, letos díky zvětšení a vylepšení vytápěného stanu v Pavlínině dvoře, nabídne dvě rovnocenné hlavní scény. Ve foyer navíc vznikne nově klidová zóna s větším počtem míst k sezení. Vedle tradičního Klášterního kostela koncerty proběhnou poprvé v hotelu Perk.

Mezinárodní hudební festival Blues Alive, který je největší středoevropskou přehlídkou zaměřenou na blues a příbuzné žánry, přidává další zahraniční i domácí jména, a kompletuje tak svůj letošní program. Jako hlavní hvězda přijede v listopadu do Šumperka se svojí kapelou proslulý kytarista a zpěvák Devon Allman, zástupce jednoho z nejslavnějších muzikantských rodů, syn Gregga Allmana a synovec Duana Allmana, zakladatelů legendární jižanské kapely The Allman Brothers Band.

Soutěžní přehlídka Blues Aperitiv se konala v šumperském Domě kultury v sobotu 13. dubna 2024. Porota měla tentokrát mnohem náročnější úkol než v minulých letech. Zatímco obvykle v průběhu soutěžního klání zasvítí zhruba takový počet kapel, který se pak objeví na pomyslných stupních vítězů, letos by bez jakékolinadsázky mohl zvítězit kterýkoli ze sedmi finalistů. Úroveň Blues Aperitivu byla velmi vysoká nejen ve smyslu hráčské zdatnosti, souhry a autorského vkladu všech zúčastněných, ale také v nebývalé stylové různorodosti. Žádná ze účastnických skupin se vlastně nedržela bluesových dogmat zuby nehty, některé je překračovaly výrazově, jiné žánrově – k rocku, folku, jazzu, bluegrassu či k americaně.

Finále soutěžní postupové přehlídky Blues Aperitiv se letos uskuteční v sobotu 13. dubna od 19 hodin ve velkém sále Domu kultury.  Pořadatelé garantují třem kapelám, které vybere mezinárodní porota nebo diváci ze sedmi finalistů postup na letošní, už dvacátý osmý, ročník festivalu Blues Alive. Ten se uskuteční od 14. do 16. listopadu.

Není úplně obvyklé, aby domácí hudební festivaly pořádaly tématické zájezdy do zahraničí. Mezinárodní přehlídka Blues Alive, která koná každý rok v listopadu v Šumperku, ale letos nově nabízí možnost podívat se do Chicaga na Chicago Blues Festival, nejproslulejší akci tohoto žánru na světě. Navíc účastníci během sedmi dní od 3. do 11. června 2024 navštíví mnoho památných míst spojených s historií i současností blues, kterými je provedou dvě hlavní osobnosti tvůrčího týmu Blues Alive, dramaturg Ondřej Bezr a hudební agent Štěpán Suchochleb. Účastníci zájezdu tak poznají místa, na která by se sami nedostali (například sídlo významného vydavatelství Alligator Records) a uslyší historický výklad, který by jinde neslyšeli. A to vše navíc v malé skupince. Kompletní informace o zájezdu najdou zájemci zde, uzávěrka přihlášek je již 15. března.

Druhý festivalový den začal přednáškou Jiřího Moravčíka "Zní to jako blues, ale blues to není" a po čtrnácté hodině se už začalo hrát, na Jam stage zahájil Jan Martinek oslavou sedmdesátin a od 15 hodiny zahrála partička The Bladderstones. Páteční sváteční odpoledne přitáhlo fanoušky i do kostela, kde vystoupili Jana Štromská, Circus Ponorka a James Haries. V Domě kultury se program začal rozjíždět po osmnácté hodině, kdy ve foyer vystoupili Readymade Backsliders a hlavní podium se rozeznělo v půl sedmé s polskou kapelou Black Pin. Program pokračoval divokou jízdou, na hlavním podiu se vystřídali Alvin Youngblood Hart, vynikající Bernard Allison a G. Love Special Sauce. Neméně divoká jízda se odehrávala i na Jam stagei, kde nejdříve zahráli Jakub Noha s Petrem Bublákem, následováni Michal Prokop triem a divokým Boogie Beasts, první belgickou kapelou v historii Blues Alive festivalu. Páteční program tradičně zakončil v brzkých ranních hodinách jam s Jimmim Carpenterem v čele.

Dvacátý sedmý ročník festivalu Blues Alive začal ve čtvrtek vernisáží Pertti Nurmiho - finského fotografa a po osmnácté hodině se již rozběhl hudební program. Ve foyer Domu kultury v Šumperku zahájili Dark Leaves, na hlavním podiu zahájilo vsetínské kvarteto Dazed and Confused, jam stage se rozjela krátce po 19 hodině, kdy vystoupila Noa The Hell Drinkers. Program se začal pořádně rozjíždět s Krissem Matthewsem, Jimem Carpenterem a vyvrcholil s Chicago blues Festival Feat. Marquise Knox, Dexter Allen and Lady A. Hrálo se současně i na jam stage, kde ještě vystoupili Kara Grainger a Graverload. Po skončení oficiálního programu se rozjela velká párty na jam stege, kde se potkali mnozí vystupujíci na jednom pódiu. Více se dočtete v naší reportáže ze čtvrtečního programu. Níže se pak podívejte na fotografie:

Finálovou sobotu se krasohled tlumených odstínů v šumperském kulturáku točí přecejen o něco rychleji. Pod matnými světly předsálí se tu do sebe vpíjí bobtnající shluky kloboučkářů, límečkářů, sběratelů textilních beatových trofejí i sesterská dua všech věkových kategorií s nádherně se vlnícími hřívami. Všechno osvědčené, léty šlechtěné návštěvnické odrůdy. Letos na mě v hemžícím se davu z několika zad tajuplně pohlédla taky vážná ilustrovaná tvář, logo soluňských prog rockerů Naxatras. A proč tak zeširoka?