Zobrazení položek podle značky: jazzblues

Třiapadesátiletý americký kytarista, zpěvák a skladatel Mike Zito představil v Lucerna Music Baru především nejnovější desku Life Is Hard. Tu nahrál pro svou loni zemřelou manželku. Více se dozvíte v naší reportáži, z koncertu vám přinášíme fotoreport.

Skupina Fekete Seretlek se nechává inspirovat, využívá a míchá, zpracovává a proměňuje tradiční lidové motivy a písně z celého světa a přetváří je v nové originální tvary a kompozice. Akordeon, violoncello, trumpeta, kontrabas, housle, cajon a pět hlasů. Šest hudebníků a zároveň herců, absolventů různých ročníků pražské DAMU - Divadelní Akademie Múzických Umění v Praze - se začátkem října chystá do Paláce Akropolis. A to hned třikrát! A navíc bude slavit 20 let na scéně - takže tam nemůžete chybět!

„Vášnivý zpěv, jižanský rock založený na řízných kytarových riffech, chladnokrevný funk a memphiský soul. Jejich plnokrevné funky blues oslavuje nejzákladnější životní radosti. Grey je zpěvák a skladatel s přirozeným talentem a hlubokým citem,” napsali The New York Times o americké kapele JJ Grey & Mofro. 

Jontavious Willis, teprve 28letý rodák z Georgie, se již jako mladík rozhodl pro svoje poslání: oživit současné blues duchem minulosti. Nejde přitom o nějaké povrchní plagiátorství, jeho autorské akustické blues je autentické, intimní a překvapivě současné. Přesto v jeho tvorbě zaslechneme ozvěny velikánů raného blues, jako je např. Robert Johnson nebo Skip James. Jako skladatel bývá označován za přímého pokračovatele tradice, ve které excelují např. Taj Mahal či Keb‘ Mo‘. Není divu, že jeho druhé a zatím poslední album Spectacular Class (2019), za něž byl nominován na Grammy, produkovaly právě tyto dvě žijící bluesové legendy.

Jedna z nejvýraznějších osobností současného blues, louisianský kytarista Mike Zito, který je letošním držitelem dvou cen Blues Music Awards v kategoriích Bluesrockový umělec a Bluesrockové album (Blood Brothers spolu s Albertem Castigliou) a celkově sedminásobným držitelem této ceny (a navíc ještě šestkrát na ni nominovaný), zahraje se svojí kapelou v rámci celoroční série Prague International Bluenight 2. října v pražském Lucerna Music Baru. Českým fanouškům představí naživo své zatím poslední album Life Is Hard, které vyšlo letos v únoru a které produkovali Joe Bonamassa a Josh Smith. 

Zbožňovaná rock'n'rollovými velikány, bluesovými nerdy i vyznavači world music - fanklub malijské pouštní legendy Tinariwen se za čtyři desítky let její existence rozvětvil do pestrobarevných podob. Pouštní blues, hypnotická směs tradice a elektrifikace, je dnes zavedeným pojmem, který skloňují tisíce fanoušků po celém světě, Česko nevyjímaje - o tomto fenoménu ostatně najdete (a nejen na internetu) spoustu kvalitních tuzemských článků. U žánrového zrodu stáli právě Tinariwen - fluidní uskupení členů kočovného berberského národa Tuaregů, kteří do vyprodané pražské Akropole přijeli po čtrnáctileté pauze.

Sahara působí jako pustina, ale karavany, které ji protínaly, sehrály stejně významnou roli jako námořní cesty či kupci putující po Hedvábné stezce mezi Evropou a Asií. Po staletí byl saharský obchod v rukou Tuaregů, etnika které nejen ovládalo umění přežít, ale i umění komunikace. Jelikož karavany vytvářely spojení mezi černošskou Afrikou na jihu a Araby a Berbery na severu, hudba Tuaregů byla dobře srozumitelná na obou stranách pouště. Život na cestě vyžaduje mobilní výbavu, místo obrovitých bubnů slyšíme tleskání dlaněmi. Výsledkem je hudba expresivní a tajemná s minimem nástrojů, podobně jako venkovská podoba amerického blues. Tinariwen na tuto tradici navázali úsečnými ornamenty elektrických kytar i hlubokým feelingem. Je to výpověď psanců, jejichž pouštní vlast byla rozparcelována nově vzniklými hranicemi. Právě zástupci žánru Tinariwen se 5. září představili Paláci Akropolis. A my vám přínášíme fotoreportáž:

Čtvrtek na Colours of Ostrava přivedl na festivalová podia spoust skvělých muzikantů z celého světa. Na Drive stage zahájilo polské trio Sutari, hlavní podium opanovali Mig 21, následovala texaská formace Khruangbin a pakistánsko-britská Bat For Lashes, hlavní scénu uzavřel Sam Smith. I na dalších podiích bylo živo, vystřídali se například Billy Barman ze Slovenska, Guatemalská Sara Curruchich, Umet Ozcan, tchajwanská partička Jhen Yue Tang, Tata Bojs nebo divoká kapela Tankus the Henge, chameleonští gonzo Rock'n'rolleři z Londýna.

Další ročník festivalu Colours of Ostrava začal nabitou středou, kdy vystoupili The Silver Spoons, D.Y.K., Anna Vaverková, ghanský zpěvák Genesis Owusu, divoká partička Gogol Bordello, bluesman Gary Clark Jr. kolumbijská, čistě ženská formace Enkele, Tom Morello, nebo výrazná představitelka ukrajinské elektronické scény Miss Monique.

Královna blues, jeho největší hlas nebo také dcera slavného otce - titulky o pětačtyřicetileté rodačce z newyorského Harlemu se píší samy. Shemekia Copeland je ale především výraznou pěveckou osobností, která dávno překročila nejen stín vlastní rodinné historie, ale zejména pohodlí oborových dogmat. Pondělní koncert v pražském Divadle Hybernia toho byl, navzdory ďábelsky vysokým teplotám v sále, důkazem.