Během tří let, po které Coverdale za mikrofonem Deep Purple nahradil Iana Gillana, spatřily světlo světa nahrávky Burn a Stormbringer (obě 1974) a Come Taste the Band (1975), přičemž neúspěch posledního způsobil nejen Coverdaleův odchod a dočasný rozpad celé kapely. O čtyřicet let později se tedy slavný zpěvák rozhodl vdechnout nejznámějším skladbám z nich nový život a nahrát je pod hlavičkou Whitesnake znovu.Těsně před natáčením sestavu opustil dlouholetý kytarista Doug Aldrich, jež byl následně nahrazen Joelem Hoekstrou z Night Ranger. Pokud jste tedy fanoušky výše zmíněného období Deep Purple, jistě již album máte doma.

"Při práci na tomhle albu si všichni splnili svůj domácí úkol," tvrdí Coverdale a dodává: "Každá nota je zahraná s patřičným respektem k mým bývalým spoluhráčům. I když jsme se soustředili na náš klasický dvoukytarový atak, přizvali jsme k nahrávání také klávesistu, vždyť jedním za základů úspěchu Deep Purple byl Jon Lord a ten jeho úžasný zvuk Hammondek. V průběhu celé nahrávky najdete spoustu různých odkazů na práci původních muzikantů, což zní úžasně. Je to opravdová pocta Jonu Lordovi, Ianu Paicemu a Ritchiemu Blackmoreovi, to oni mi dali šanci prorazit. Vždyť než jsem se k nim přidal, nikdy jsem ani nic nenahrál. A hned první deska s Deep Purple dosáhla na dvojité zlato, což bylo tehdy něco jako dnes platina. Tenkrát platinové desky ani neexistovaly!"

Pokud se chcete přesvědčit, jak tyhle pecky stejně jako spousta původních hitů Whitesnake znějí naživo, zaškrtněte si v kalendáři datum 17. listopadu. To se totiž Whitesnake představí v pražské O2 Areně.