Ronnie James Dio prošel během své úctyhodné kariéry sestavami několika kapel. Nejvýraznější stopy zanechal v historii jako člen tří uskupení, jež se nesmazatelně zapsala do dějin. Ve všech třech slavil největší úspěch s prvním albem. Pojďme se na tyto tři štace podívat trochu podrobněji.
Ronnie James Dio a Rainbow:
Na začátku sedmdesátých let nacházíme Dia v sestavě kapely Elf. Má za sebou působení v různých kapelách lokálního významu a léta dřiny a zkušeností v této kapele hodlá patřičně využít. Elf nahráli dvě alba a pravidelně předskakují Deep Purle. Ti si prošli personální rošádou, když Ritchie Blackmore vykopnul Iana Gillana s Rogerem Gloverem a místo nich přivedl Davida Coverdalea a Glenna Hughese. Čímž si ovšem dal tak trochu vlastní gól, protože kapela se v novém složení vydala směrem, který mu tak úplně neseděl. Když ostatní členové odmítli jeho písně Black Sheep of the Family a Sixteenth Century Greensleeves, rozhodl se, že je nahraje právě s Diem a jeho kapelou. Nakonec si sedli natolik, že vzniklo celé album, Ritchie Blackmore's Rainbow, jemuž dal název jedem proslulý bar v Hollywoodu.
A protože si tihle dva hodně rozuměli, vznikla z tohoto projektu nakonec regulární kapela. Zatímco Blackmore dodával klasikou šmrcnuté melodie, Dio je doplňoval fantasy texty a zpíval hlasem, při jehož poslechu běhal mráz po zádech. A tak netrvalo dlouho a Blackmore dal Deep Purple vale, čímž přesedlal k Rainbow takříkajíc na plný úvazek. Přerod v regulerní kapelu odnesla celá původní sestava Elf, s jejímiž výkony nebyl perfekcionista Blackmore spokojen. Koneckonců místo v sestavě jakéhokoliv uskupení kolem tohoto geniálního kytaristy neměl jisté nikdy nikdo (možná až na manželku, ale kdo ví...). S novým obsazením vyrážejí Rainbow na turné a díky okamžitým hitům jako Man on the Silver Mountain nebo The Temple of the King se rychle dostávají do širokého povědomí. V sestavě s bubeníkem Cozym Powellem, basákem Jimmym Bainem a klávesistou Tonym Careym rychle nahrávají následovníka, jež dostane jméno Rising.
Na album, jež vychází v únoru 1976 se nebojí umístit dvě více jak osm minut trvající kompozice Stargazer a A Light in the Black, největším hitem se ale stává Tarot Woman. Rainbow jsou proslulí skvělými koncertními výkony, při nichž se často dostává ke slovu improvizace. Diova éra v řadách Rainbow se ale pomalu blíží ke konci. Po vydání třetí desky Long Live Rock 'n' Roll se Blackmore rozhodne opustit témata 'meče a magie'a vydat se komerčnějším směrem. Dio nesouhlasí a v roce 1979 uvolňuje místo Grahamu Bonnetovi.
Ronnie James Dio a Black Sabbath:
Je opravdovou ironií osudu, že Ronnieho Jamese Dia a Tony Iommiho seznámila Sharon Ardenová, dcera manažera Black Sabbath Dona Ardena a budoucí manželka Ozzyho Osbournea. Bylo to v době, kdy Ozzy poprvé opustil sestavu a Sharon se domnívala, že Dio by byl dobrou náhradou. Její otec byl ale jiného názoru a a nakonec Ozzyho ukecal k návratu. Ten ovšem jak známo měl jepičí život. Když se znovu potkali (v klubu The Rainbow!) byla konstelace ideální. Ozzy byl definitivně v tahu a Dio neměl zrovna do čeho píchnout.
Původní diskuze se týkaly spíše založení nového projektu než Diova vstupu do Black Sabbath. "Musel to být osud," vzpomínal Iommi později, "jak jsme okamžitě cítili propojení." Několik pár na to už Dio jamuje u Iommiho doma a vzniká první nahrávka Children of the Sea (původně nahraná Ozzym, ovšem s jiným textem a vokálními linkami). Následné nahrávání alba probíhalo v totálním personálním chaosu. Geezer Butler si procházel náročným rozvodem a nebylo jasné, zda se ještě bude moci ke kapele připojit. Bill Ward, kterého nejvíce zasáhl vyhazov Ozzyho, pomalu prohrával svůj boj s alkoholem. Nakonec oba své party nahráli, i když Ward tvrdí, že na nahrávání nemá žádné vzpomínky.
Na nahrání basy Dio původně povolal bývalého basáka Elf a Rainbow Craiga Grubera. Ten tvrdí, že nejenom nahrál všechny basové party na albu, ale významně se podílel i na jeho skládání. Podle Iommiho tvrzení sice Gruber party opravdu nahrál, ale nakonec nebyly použity, protože Butler je po svém návratu nahrál znovu. Album Heaven and Hell vyšlo v dubnu 1980 a po komerční stránce znamenalo největší úspěch od Sabotage z roku 1975. Nakonec si ve Spojených státech vydobylo platinu za milion prodaných kusů. Zabodovalo třeba i ve Velké Británii, kde se ho prodalo 60 000 kusů. Následné turné bylo moc pro Warda, který je nahrazen Vinnym Appicem. Ihned po skončení turné v únoru 1981 se Black Sabbath vrací do studia a v listopadu téhož roku vychází Mob Rules. Ačkoliv jeho přijetí není tak vřelé jako u jeho předchůdce, pokles není nijak výrazný. Během následujícího turné kapela nahrává materiál pro album Live Evil. V rámci finálních prací ve studiu dojde ke sporům o výslednou podobu zvuku, jež vedou v listopadu 1982 k Diovu a Appiceho odchodu. Live Evil nakonec komerčně propadá.
Zatímco Dio konečně zakládá vlastní úspěšnou kapelu (o tom níže), Black Sabbath se vydávají na sestupnou spirálu konstantních personálních kolotočů, neúspěšných alb a zrušených turné. Nebýt tvrdohlavosti Tonyho Iommiho, přes všechny neúspěchy tvrdošíjně nesoucího prapor Black Sabbath dál, nejspíš by dávno skončili v propadlišti dějin. Přesuňme se nyní do roku 1990. Black Sabbath vydávájí album Týr, jež ani nevstoupí do amerického žebříčku. Dio jedou turné k albu Lock Up the Wolves. Při jednom z koncertů se k nim na jevišti připojí Geezer Butler.
Staré rány jsou již zahojeny a Dio s Butlerem v sobě objeví touhu se do Sabbath vrátit. Butler přesvědčí Iommiho, aby vykopl vokalistu Tony Martina a basáka Neila Murrayho. "Lituji toho v mnoha ohledech," vzpomínal později Iommi, "v kapele to skvěle fungovalo, když jsme se rozhodli znovu spojit s Diem, a já vlastně ani nevím proč. Jistě, byl tu finanční aspekt, ale to nebylo to hlavní. Myslím, že jsem chtěl znovu něco z toho, co bývalo." Nahrávání nového alba ovšem trvalo rok a provázelo jej mnoho rozepří hlavně mezi Iommim a Diem. Dehumanizer vychází v červnu 1992. I když pocity recenzentů jsou smíšené, z komerčního hlediska se ale jedná o největší úspěch za posledních deset let. Všechno šlo opět do háje během následujícího turné.
Ozzy Osbourne právě vyrazil na své No More Tours Tour a přizval Black Sabbath na několik štací jako předskokany. Iommi nabídku přijal, což bylo na Diovu hrdost příliš a znovu odchází. Na jeho místo se potom vrací Tony Martin a prodejní čísla se opět propadají do hlubin pekelných. Zdá se, že záchranou je návrat ztraceného syna Ozzyho, jenže po úspěšném reunion turné původní sestava není schopna dát do kupy nový materiál. Léta běží a znovu se zdá, že pro tuhle kapelu to skončilo. Zatímco Ozzy pracuje na další sólovce, Rhino Records se rozhodnou vydat kompilaci Black Sabbath: The Dio Years.
Iommi s Diem se rozhodnou ještě jednou spolupracovat a na album nahrát tři nové písně. Nečekaný úspěch výběru a singlu The Devil Cried vede k rozhodnutí znovu to se sestavou z období Heaven and Hell zkusit. A protože pod názvem Black Sabbath vystupovat nelze (ti stále oficiálně existují s Ozzym za mikrofonem), vyrážejí na cesty pojmenováni podle svého nejslavnějšího výtvoru - Heaven and Hell. Turné se setkává s ohromujícím úspěchem. Po vydání živého DVD Live from Radio City Music Hall se nabuzení muzikanti vydávají do studia nahrát nový materiál. Výsledkem je placka The Devil You Know z dubna 2009. Kapela se vrací na stadiony a budoucnost se zdá hodně zářná. Konec tohoto příběhu je bohužel špatný. V listopadu téhož roku je Ronnie James Dio diagnostikován s rakovinou žaludku. Bitvu s ní prohrál 16. května 2010.
Ronnie James Dio a Dio:
Po odchodu z Black Sabbath v roce 1982 Dio a Vinny Appice neztráceli čas. Přibrali do party mladého kytaristu Viviana Campbella a basáka Jimmyho Baina, s nímž se Dio znal z dob jeho působení v Rainbow, a hned se pustili do práce. Výsledkem byl jeden z vrcholů Diovy kariéry, a osmdesátkového metalu obecně, deska Holy Diver, vydaná v květnu 1983. "Pro založení kapely to byl ideální čas," vzpomínal Dio, "pro nás to bylo perfektní. Všecko zapadlo přesně na své místo. Etika při zkoušení byla neskutečná. Následná nahrávání to samé. Všichni jsme si přáli, aby to bylo skvělé album. Opravdu jsme věřili tomu co děláme a nemohli jsme se dočkat až to uslyší i ostatní." Holy Diver se stal okamžitou klasikou, singly Holy Diver a Rainbow in the Dark za pomoci MTV bořily žebříčky. Úspěchem alba byl položen základ pro Diovu pokračující kariéru.
Ve stejné sestavě vzniká následně Last In Line z roku 1984 a o rok později Sacred Heart. Po jeho vydání dochází ke stále častějším rozporům mezi Diem a Campbellem, jež nakonec vedou k vyhazovu kytaristy. Jeho flek získává Craig Goldy. Po vydání alba Dream Evil v roce 1987 se ale rozpadá celá sestava a Dio skládá kapelu od znova. S mladičkým kytaristou Rowanem Robertsonem po boku a bývalým bubeníkem AC/DC Simonem Wrightem za zády vydává v květnu 1990 album Lock Up the Wolves. Při následujícím turné se ale zpěvák znovu zaplete s Black Sabbath a Dio se rozpadají. Když se ukáže, že tato epizoda neměla dlouhého trvání, rozhodne se Ronnie James Dio kapelu resuscitovat. Na pomoc povolá starého parťáka Vinnyho Appiceho, basáka Dokken Jeffa Pilsona, klávesáka Warrant Scotta Warrena a kytaristu Tracyho G. S touto sestavou se rozhodl jít s dobou.
Moderně znějící alba Strange Highways z roku 1993 a Angry Machines z roku 1996 si ale mnoho příznivců nenašla. Na nátlak managementu je následně povolán zpět Craig Goldy, načež se pakuje Tracy G, jež se nechce spokojit s úlohou doprovodného kytaristy. Album Magica z roku 2000 znamená návrat k původnímu soundu Dio a po době temna devadesátých let také návrat na výsluní. Osmdesátá léta jsou již nenávratně pryč, ale zdá se, že fanoušci začali vzpomínat na bývalé idoly. Před nahráváním další desky Killing the Dragon Goldy opět odchází a je nahrazen Dougem Aldrichem. Ten však zanedlouho odchází do Whitesnake a před nahráváním Master of the Moon se do sestavy znovu vrací Goldy. Album vychází v roce 2004 a stává se labutí písní kapely Dio. Následně totiž zpěvák znovu vyslyší vábení bývalým parťáků z Black Sabbath a tentokrát se již nevrátí. Práce na Magice II a III, z nichž vzešla pouze píseň Electra, posmrtně vydaná jako singl, tak zůstanou navždy nedokončené.
