Hlavně z toho nedělejme muziku je druhou deskou, vycházející pod hlavičkou Erar Ešus. Ovšem deska Pro lehkou holku z roku 2013 je v informacích o kapele popisována jako sólový projekt jejího kapelníka Jardy Murina. Což je paradoxní, protože jestli to chápu správně, tak aktuální počin je skladatelsky i textově také výhradně jeho dítkem. Ne, že by se tato informace dala dohledat na hodně skoupém obalu.

Pojďme ale k samotné nahrávce. Pokud byste podle názvu čekali nějakou post punkovou legrácku ve stalu Harleje, střelili byste hodně vedle. Až na pár výjimek je deska plná melancholických a často dost intimních zpovědí, občas jen za doprovodu akustické kytary. Pokud bych měl hledat srovnání, jako první mě při poslechu napadl nebožtík Franta Sahula a jeho Synové výčepu. I zde najdeme vpodstatě klasický hospodský rock a zpěv, chvílemi připomínající Milana Špalka, což v kombinaci se svéráznými verši ve stylu: "Vybledlé tričko Black Sabbath dám za okno vyvětrat, než jdu spát" ústí v zajímavý mix.

Na desce Hlavně z toho nedělejme muziku najdeme kupu nostalgie šedivějícího rockera, odmítajícího se na stará kolena přizpůsobovat novým pořádkům, které nechápe. Není to nijak originální filozofie, ale Murin má cit pro atmosféru, dokáže postavit zapamatovatelný refrén. Z písní je znát, že nejsou dílem žádného začátečníka, ale člověka, který má co říct. Nenechte se zmást obalem, Erar Ešus nabízí o dost víc, než by se mohlo na první pohled zdát.