Jubilejní desátý ročník festivalu Na jednom břehu se konal v prostoru letního kina Širák. Přestože festival začal už v pátek vystoupením domácích v podání kapely Bitumen Bit a novozálandsko-královéhradeckého dua Paul Thompson & Radim Černík (alias Interglobal Chaos), hlavní program se odehrál v sobotu. S úderem 16. hodiny se otevřela brána areálu letního kina, kde už roztáčel své desky DJ Looser.
Hned prvním vystupujícím pozdního odpoledne byla legendární kapela Buty, které v těchto dnech vychází nová deska s tajemným názvem Duperele. Z té však Buty bohužel nehráli vůbec nic, naopak vsadili na staré osvědčené hity (Jednou ráno, Krtek, Nad stádem koní) a skladby z předposledního alba Votom. Přestože publikum nedokázali, až na pár výjimek, dostat do toho správného varu, jejich vystoupení bylo příjemným zahřívacím kolem.
Na malé scéně se zatím chystala časovaná bomba. Sourozenecká dvojice z Arménie s názvem Wattican Punk Ballet, kterou tvoří Gaya a Karen Arutyunyanovi, předvedla nadupanou směs psychedelického dance punku, energií sršící nářez, který možná místy připomínal legendární Dresden Dolls a roztančil pod pódiem snad všechny. Škoda jen špatného ozvučení malé scény. Ke skvělému hubebnímu vystoupení je třeba přičíst i propracovanou vizuální stránku a místy až kabaretní show, kterou dotvářela divadelní maska kytaristy i loutka kašpárka, s níž oba sourozenci během koncertu rozprávěli.
Po strhujícím vystoupení dua z Jerevanu se dav opět vydal na velkou scénu, kde začínala hrát kapela Zrní. Kladenská formace před rokem vyslala do světa Hrdinu počítačové hry a to byla také úvodní píseň jejich setu. Melodické meditativní texty, něžná i divoce znějící hudba, osobitý a neunavitelný zpěvák plus zvuk akustických hudebních nástrojů a samplů tvořili spolu s klidně plynoucí Orlicí skvělou atmosféru příjemného jarního večera.
Na jednom břehu se vytvořila jedinečná atmosféra
Maradona Jazz Sound System dokáže roztančit nejednu párty a nejinak tomu bylo i v Hradci. Duchovním otcem projektu je DJ Mucho, frontman punkových Plexis, kterého napadlo oživit suché pouštění desek živými muzikanty. Přizval si tedy kamarády, bubeníka Jardu Stuchlého a řvouna Hraboše, aby na malé scéně festivalu Na jednom břehu rozvášnili publikum natolik, že tancovali malí i velcí, pod pódiem i občas na něm.
Anselmo Crew, početná jednotka z Maďarska, spolu s charismatickým, neustále pobíhajícím a poskakujícím frontmanem a skvělými muzikanty, proměnila prostor pod pódiem letního kina na improvizovaný taneční parket. Styl, který hrají a sami označují jako urban worldmusic, je namíchaný z pořádné dávky ska, world music z oblasti od Latinské Ameriky, přes Turecko na Balkán, trošky hip hopu a reggae rytmů. Tato nebezpečná směs vlévá energii do žil a neklid do nohou.
Podívejte se také na fotogalerii z celého festivalu
Po jejich strhujícím vystoupení následovala ukolébavka na dobrou noc v podání speciálního vokálního tria - Dana Bárty, Lenky Dusilové a beat boxera En.dru. Jejich komorní vystoupení založené na improvizaci a kráse lidského hlasu bylo nádhernou hudební tečkou za celým vydařeným festivalem Na jednom břehu. O definitivní zakončení desátého ročníku se postarali Pa-li-tchi ve své magické ohnivé show.
Na závěr je třeba, vedle skvělé dramaturgie, organizace i přátelské atmosféry celého festivalu, pochválit i zázemí, ať už stánky s etno občerstvením (gruzínská, indická, arabská kuchyně), s pivem z malých pivovarů - varnsdorfský Kocour a pivo z Rohozce, nebo nabídku vína ze Znovína i čajovnu. Pokud příští rok koncem května budete hledat festival s rodinnou atmosférou a zajímavým hudebním obsazením, zkuste se vydat do Hradce Králové a určitě se Na jednom břehu potkáme.
