Do areálu jsme přišli na konci setu českých Seven.  Kolem poledne už bylo na place celkem zaplněno, ale přišlo mi, že lidí bylo méně, než na první kapely, které jsme viděli v pátek. Také mi přišlo, že lidi byli poněkud vlažnější, ale to bylo možná způsobeno nočními oslavami začátku festivalu. Pokud už teď shrnu průběh celého dne z pohledu počasí a jeho vlivu, tak skutečně pekelné horko mělo dopad. Lidi byli unavenější, odpočívali (což je jen dobře), měli méně energie a také občasné rychlé výběhy zdravotníků ukazovaly, že si horko výbírá svou daň i vážnějšími následky.

Když začali Elvenking, plac se celkem zaplnil. Toto vystoupení jsem sledoval shora, ze stínu, ale přišlo mi, že plocha před pódiem je zaplněná. Les hrozících paží ukazoval, že lidem se italský mix power metalu s fantasy líbí. Silné a výrazné melodie se svižnějším tempem byly příjemné a pěkně nakoply do dalších sobotních koncertů.

Po nich následovali němečtí Majesty. Tato partička působí jako parafráze Manowar. Pokud si člověk odmyslel tuto rovinu, dostal příjemný a svižný heavy metal lehce old-schoolového střihu a také (jemně řečeno) ne příliš objevný. Na festivaly se takováto hudba vysloveně hodí. Také plný kotel a nadšení davů ukazovalo, že skupina rozhodně fanoušky má. Set proběhl hladce, ale za sebe můžu říct, že za pět minut už jsem nevěděl, co jsem vlastně poslouchal.

Čtěte také: Metalfest v Plzni má za sebou první den

Následující Civil War byli ze zcela jiného soudku. Švédská skupina složená z „odpadlíků" Sabatonu s kytaristou Petrusem Granarem má zpěváka Nilse Patrika Johanssona, kterého znám i z Wuthering Heights a díky jeho výraznému hlasu mi Civil War tuto kapelu silně připomínají. Tentýž pocit jsem měl i na koncertu. Ale není to nic negativního, obě kapely mi přijdou dobré. Jejich set jel v klidnějším, pomalejším tempu, než skupiny předchozí (a následující). Civil War jsem poprvé viděl na loňském Masters of Rock a tam mě příliš nenadchli, i když chyba byla asi hlavně na přijímači, hráli pozdě v noci a měl jsem dost. Dnes tedy vyfasovali čas, kdy jsou v našich končinách nejvyšší teploty. S tím se ale kapela poprala a tento koncert byl skvělý, měl jsem naprosto rozdílný pocit, než vloni. Také lidem se líbili.

Další následovala pivní trashová divočina Tankard. Musím přiznat zásadní neznalost, tuto starou a známou kapelu jsem vůbec neznal a tak jsem jen koukal. Čekal nás old-schoolový trash, který měl grády. Kapela často chodila dopředu a skvěle komunikovala s publikem. Také tělnatý zpěvák nenechal dát na první dojem a pobíhal jak čamrda. Docela mě pobavilo, když zpěvák v první písničce zpíval "You are bartard, i hate you" a u toho posílal do publika pusinky. V podobném duchu pokračovali nizozemští Heidevolk. Bláznivé, živé, divoké, tak by se asi dalo shrnout jejich vystoupení. Byli bez jednoho kytaristy, který se nemohl účastnit z důvodu tragické události v rodině, ale i na jednu kytaru se jim povedlo udělat pořádnou divočinu.

Equilibrium jsem už v tomto počasí nedával a jen je letmo sledoval z odpočinku ve stínu. Dle reakcí publika byl jejich set přijat kladně. Mě hlavně zaskočila coververze hlavní melodie z počítačové hry Skyrim. A musím říct, že tato metalová verze ji sluší. Předposlední kapela soboty byl opět trash staré školy - Testament. Ti rozpoutali na pódiu peklo a to se posléze přesunulo i do publika. Prostě metalový mazec, jak má být.

Poslední skupina večera byli němečtí Edguy. Ti jsou u nás velmi oblíbení a už teď můžu prozradit, že toto byl jejich nejlepší koncert, co jsem viděl (a to mylím, že jsem jich navštívil většinu u nás). Nejde o set, o to, že hráli i starší věci, ale šlo o energii, která z kapely sálala, i její propojení s publikem. Koncert byl velmi osobní - Tobias Sammet na začátku prohlásil, že je to na den přesně 23. výročí vůbec prvního koncertu Edguy (řekli byste, že už jim je tolik?). Na uvolnění zazpíval Včelku Máju v češtině (!). Celý set byl protkaný pozitivní energií a snad už určitou přátelskostí, kterou si Tobi s našimi metalisty za ta léta vypěstoval. Nezašel ale do přehrávání, kterým dřív občas trpěl. Také si odpustil sprosté vtipy - skutečně všechny, až na jednu drobnost, která ale vycházela z kontextu situace - technického problému, který ho na začátku trápil. Dokonce jsme se ani nedozvěděli, že Felix má nejmenší... no nic. Prostě Tobi se choval dospěle a osobně se mi tato jeho poloha líbí mnohem víc. Takže naprosto parádní tečka za sobotou a můžeme se těšit, co přinese neděle.