Přímý začátek festivalu jsme nestihli, takže nám utekly kapely Warhawk a Serenity. Přišli jsme na konec setu finských melodických deathhistů Insomnium. Jedna věc nás překvapila - počet lidí. Když vezmu, že se jednalo o páteční velmi brzké odpoledne a navíc zuřilo počasí, které bylo evidentně na školení na Sahaře, tak prostor pod pódiem byl zaplněn černě oděnými pařícími metalisty. Pokud to bude tak pokračovat, tak na sobotní a nedělní headlinery bude pěkně našlapáno.

Další partička byla opět z finských hájů - heavymetalová mašina Battle Beast. Zpěvačka Noora Louhimo, která nahradila dobrovolně odejivší Nitte Valo, dala skupině trochu jiný výraz, ale myslím, že pořád mají našlápnuto dobře. Letos vydali své třetí album (a druhé s Noorou) Unholy Saviour. Na koncertě tedy zazněly písně ze všech třech alb. Koncert byl technicky dobře odvedený, ale vypadalo to, že parné sluníčko z kapely vysálo trochu energie. Noora se sice dvářila drsně a hrozivě, ale nepůsobilo to opravdově, bylo vidět, že je to jen role. Nebylo to špatné, to ne, ale něco tomu chybělo.

O to větší překvapení byla následující skupipna - Grave Digger. Živě jsem je viděl jen jednou, na nějakém Masters of Rock a jejich pódiový výkon mě až tak nenadchl. Tak ani teď jsem od nich nic nečekal a byl jsem velmi mile překvapen. Set byl živý, energický a v podstatě neměl chybu. I když důraz byl na poslední desce Return of the Reaper, samozřejmě nemohl chybět ani průřez jejich tvorbou. Do hodinového setu se nevešlo nic z Reigholdu a z alba Excalibur byla pouze titulní píseň, což mě trochu mrzelo, ale zas byly slušně zastoupeny "skotské" desky. Zpěvák Chris Boltendahl a kytarista Axel Ritt často využívali betonové plochy navazující na pódium a chodili blíž k publiku, čímž ještě více dodávali setu šťávu.

Ještě větší nálož energie měli trasheři z New Jersey - Overkill. Trash s chytlavými refrény a zpěvák Bobby Ellsworh, který neúnavně gestikuloval a komunikoval s publikem. Tím dal jejich výbušnému a rychlému setu další háček, na který chytal nadšené metalisty po tuctech. Jejich tvorbu nemám  naposlouchanou, ale svým vystoupením si mě získali. Energie  a drive jsou věci, proč lidi chodí na koncerty.

Prohlédněte si také fotogalerii z prvního dne Metalfestu 2015

Další na řadě byli Portugalští gothici Moonspell. Bál jsem se, že jejich koncert bude po předchozích dvou nudná uspávačka hadů. Naštěstí jsem se mýlil. Jasně, bylo to klidnější a decentnější, ale Moonspell dal na své poměry spíše svižnější set. Také zpěvák Fernando Ribeiro skvěle pracoval s publikem, čímž se mu povedlo dát setu tu správnou jiskru, která fanoušku udržela a že npůsobil jako chudý příbuzný předchzích  vystoupení.

Finálem prvního dne byli švédští Arch Enemy. Co o nich napsat? Prostě energie, dravost, divoké vystoupení. Ale to se od nich přece čeká, je to u nich samozřejmé. Takže na jednu stranu nijak nebybočili ze svého standardu, ale na druhou stranu mají laťku nastavenu vysoko a rozhodně se jim ji povedlo dodržet. Svým hodinu a půl dlouhým vystoupením zakončili den a jsem si jistý, že mnoho fnoušků bylo tak rozpumprlíkovaných, že hned tak do spacáku nezapadlo.