Z poloviny zaplněný klub – převážně skalními fanoušky „Strýčka Kyseliny" – se dočkal první hudební produkce krátce po jednadvacáté hodině, kdy vystoupila v roli předkapely britská formace z Leedsu Black Moth a své role předskokana se zhostila velice statečně a hlavně tvrdě. Jejich směs punku, stoner rocku, metalu a grunge skvěle doplňovala svým zpěvem smyslná čarodějka Harriet Bevan, která se svým pronikavým až sténavým hlasem zakusovala hluboko pod kůži posluchačů. Kapela ve svém 30minutovém setu představila debutovou desku The Killing Jar a přidala také novinku z připravovaného alba, které by mělo vyjít v září tohoto roku. Fanoušci se odvděčili potleskem.
Po nevyhnutelné půlhodinové přestavbě podia zhasla světla a sálem se začala prolínat démonická hudba, která ohlašovala příchod kvarteta Uncle Acid & The Deadbeats. Kapela z Cambridge, která debutovala roce 2010 ve složení Kevin Starrs (solová kytara a zpěv), Yotam Rubinger (kytara a zpěv), Itamar Rubinger (bicí) a Dean Millar (basa), se ihned chopila svých nástrojů a začala svou tvrdou, nekompromisní psychedelickou show. Hodinový koncert otevřela doublem Mt. Abraxas a Mind Crawler z posledního alba Mind Control (2013) a všem bylo jasné, že se bude jednat o ďábelsky hlasitou show. Následovala píseň Crystal Spiders z debutu Volume 1 (2010), následovaná dalším doublem, tentokrát z druhého alba Blood Lust (2012), ze kterého zazněla mj. asi jejich nejlepší skladba Deaths Door. V základní části koncertu zaznělo 9 písní, a poté kapela přidala další 3 skladby. Nejvíce písní kapela čerpala z druhého a třetího alba, se kterými se dostala do širšího povědomí posluchačů.
Prohlédněte si také Fotogalerii z koncertu
Po hudební stránce není kapele co vytknout. Formace čerpá inspiraci hlavně z 60. a 70. let. Jsou zde slyšet hlavně sabbatovské riffy a postupy, vazbící kytary a punkové pasáže. Pomalý depresivní rytmus se střídá se zběsilým tempem. K tomu přidejte šílené texty, které vypráví o všem, co je pro normálního člověka šokující, zakázané, nepřípustné, navíc zpívané ve většině případů dvojhlasem či trojhlasem, což dodává sdělení na síle. Vše je navíc doprovázeno psychedelickou projekcí rychle se střídajích záběrů na drogové večírky pod vlivem LSD, společenských nepokojů, laciného černobílého porna, záběrů z válek, což korunuje psychopat a vrah Charles Manson v kontrastu se záběry na pravou idylickou americkou rodinu. Ze všeho vám vyjde koktejl, který nenechá nikoho napokoji. Opět kontroverzní spojení, jenž funguje naprosto bezchybně. Snad jediné co kazilo celkový posluchačský zážitek byla hlasitost nástrojů, která chvílemi totálně přebíjela zpěv, což k tomuto stylu tak nějak patří.
Sečteno a podtrženo: vynikající koncert mladých skupin, které pokračují v sabbatovském stylu a nejsou jim cizí kontroverzní témata. Doufejme, že to nebyla jejich poslední česká zastávka.
